Slaměný dům
Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva sláma, respektive na sebe se skládají balíky nahuštěné slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě.
Sláma - jako stavební materiál
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“. Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu lze hrubou stavbu domu o 100m2 pořídit za 150 000 Kč.[1]
Typy konstrukcí
- Samonosná konstrukce
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, an níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.[1]
- Dřevěná konstrukce
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů.
- Lisovaná sláma
Průběh stavby
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.[1]. Na základech nejčastějí z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní, což není žádoucí. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná kontrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je používána i koňskská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.[2]
Sociální aspekt
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovenicích a Ekokomunitách.
Zdroje
- http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt
- http://www.brotanek.cz/
Odkazy
Související stránky
Ekokomunity Zelená architektura
Externí odkazy
Externí zdroje
- Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
- Ontarijská koalice stavitelů ze slámy http://www.strawbalebuilding.ca/
- Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/