Syndrom sídelní kaše
Tento syndrom (angl. Urban Sprawl Syndrome) se řadí mezi rozvojové syndromy způsobené neudržitelným rozvojem – v tomto případě neudržitelným plánovaným rozvojem města.
Negativní dopady tohoto růstu jsou: zhutňování a neprodyšné uzavření půdy, rozpad přirozeného prostředí či ztráta biodiverzity.
Průvodní charakteristikou tohoto syndromu je růst dopravy, který je dán poklesem dopravních nákladů, ale i různými politikami upřednostňující rozrůstání města. To vede zpravidla k vzniku předměstí, které díky cenovým rozdílům mezi centrem a předměstím zvyšuje dojíždění do zaměstnání, a tak se zvýší objem dopravy. Tím se nejen znečišťuje a degraduje životního prostředí přímo (výfukové plyny, výstavba nové infrastruktury apod.), ale zvyšuje se i objem toku energie a materiálu.
Plánované rozpínání města nevylučuje, že nevzniknou problémy spojené s neplánovaným rozpínáním města, tzv. syndrom Favela. Rozdílem je, že syndrom sídlení kaše je spojen s růstem městské infrastruktury a není nutně podmíněn růstem populace.
Příkladem může být městská aglomerace Los Angeles, která je složena z více než 120 měst. Růst města znamenal jak soustavné rozrůstání infrastruktury a degradace životního prostředí, tak i socioekonomické dopady.
Symptomy
Rozpad ekosystémů, kontaminace přízemním ozonem, úbytek stratosférického ozonu, znečištění vzduchu, posílení skleníkového efektu, kyselý déšť, kontaminace půdy, zhutňování a neprodyšnost půdy, zdravotní rizika, dopravní zácpa.
Témata
Syndromový koncept globálních změn