Brownfield
Brownfieldy
V České republice se po roce 1989 postupně objevují problémy s průmyslovými budovami, areály po útlumu strojírenství, hutnictví a těžby, zemědělské areály jako pozůstatek po dnes opuštěných statcích, vojenské objekty vzniklé opuštěním vojenských areálů a opuštěné budovy z důvodu stěhování obyvatel mimo zastavěná území. K pojmenování pozemků, budov a areálů, které zcela nebo zčásti ztratily využití, se používá anglického termínu brownfields.
Definice
Pro pojem brownfield neexistuje jednotný český ekvivalent, ani jednotná definice. V podmínkách České republiky se brownfieldem rozumí území např. opuštěné, bývalé, nevyužité, pochybně využívané, zastaralé průmyslové objekty, zdevastované, zpustošené průmyslové plochy, průmyslově znečištěné plochy, industriální objekty, průmyslové dědictví, průmyslem znečištěné pozemky, chátrající průmyslové kapacity, staré areály, plochy využívané v minulosti, pozemky, na kterých byla skončena původní výrobní nebo jiná činnost, ekologicky poškozené lokality, silně znečištěné pozemky, pozemky se starou zátěží, pozemky postižené ekologickou zátěží, zanedbané pozemky.
Instituce zaštitující brownfieldy na národní úrovni
Problematika brownfieldů přímo spadá pod Ministerství průmyslu a obchodu, konkrétně Agentůru CzechInvest. Další ministerstva: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí
Národní strategie regenerace brownfieldů
NSRB 2024 je dokumentem k podpore regenerace průmyslových i ostatních typů brownfieldů. Klade důraz na zapojení a koordinaci všech zainteresovaných stra¨, v horizontální i vertikální úrovni. Hlavní prioritou je zabezpečená institucionální podpory. Dalšími prioritami jsou finanční podpora, územní opatření a vzdělávání, výzkum a osvěta. V rámci této strategie ale nejsou řešeny důlní brownfieldy po povrchové těžbě, které představují rozsáhlé plochy určené rekultivačními plány k rekultivaci.
Národní databáze brownfieldů
Je zřizovaná a aktualizovaná Agentůrou CzechInvest, evidují se v ní vybrané lokality, které odpovídají brownfieldům. Je složená z veřejné a neveřejné části. Veřejná část databáze slouží jako nabídka lokalit pro investory. Majitelé brownfieldů mají možnost sami vkládat svůj objekt, plochu do databáze prostřednictvím návodu. Účelem databáze je poskytovat přehled o počtu, charakteru a vývoji brownfieldů v České republice.
Základní klasifikace brownfieldů
1. Dle možností dalšího vývoje a podílu veřejných prostředků
a) brownfieldy s vysokým rozvojovým potenciálem
b) brownfieldy se skrytým rozvojovým potenciálem
c) brownfieldy bez rozvojového potenciálu
2. Podle polohy
a) Zastavěná území měst
b) Péřiměstské zóny
c) Menší obce
d) Mimo urbanizované prostředí
3. Podle původního využití
a) Průmyslové
b) Dopravní
c) Armádní
d) Zemědělské
e) Obytné
f) Ostatní
4. Podle ekologické zátěže
a) Bez ekologické zátěže
b) S předpokládanou ekologickou zátěží
c) S existující ekologickou zátěží
Reference
Dvořáková Líšková Z., Vojvodíková B., Majstríková T. Základy brownfieldů v ekonomických souvislostech. Vysokoškolská učebnice. EF JU 2016, ISBN: 978-80-7394-624-1
Národní strategie regenerace brownfieldů 2019 – 2024 (online)
Odkazy
Národní databáze brownfieldů
Pokyny pro vkládání lokality do Národní databáze brownfieldů
CzechInvest
Národní databáze brownfieldů eviduje vybrané lokality, které odpovídají definici brownfieldu. Jejím účelem je poskytovat přehled o počtu, charakteru a vývoji brownfieldů na území České republiky. Veřejná část databáze slouží jako nabídka lokalit pro investory.
Je
Národní
brownfield se rozumí nemovitost (území, pozemek, objekt, areál), která je nevyužívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity.
Můžeme se setkat s několikaslovnými se stal v českém prostředíV České republice neexistuje dosud jednotná definice pro pojem brownfieldy.
Brownfieldy jsou Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+1 (SRR21+, Strategie) je strategickým dokumentem pro roky 2021–2027, který definuje cíle regionální politiky a regionálního rozvoje v souladu se zákonem č. 248/200 Sb. o podpoře regionálního rozvoje2. Regionální politika státu si klade za cíl, aby u ostatních politik, koncepcí a strategií byla zohledněna specifika různých typů území. Strategie určuje, ve kterých oblastech je třeba zohledňovat územně specifický přístup a jaké druhy opatření mají být realizovány v konkrétních typech regionů. Strategie vychází ze Strategického rámce Česká republika 2030, ale není nadřazena ostatním státním strategickým dokumentům. Nicméně by ze Strategie měly vycházet strategie rozvoje jednotlivých krajů.
Potřeba zohlednit územní dimenzi a připravit různé nástroje podpory pro různá území vychází z nerovnoměrného rozvoje Česka. I přes snahy o snižování rozdílů mezi regiony, přetrvávají velké nerovnosti v ekonomických či sociálních indikátorech mezi kraji nebo menšími celky. V některých případech jsou zásadní rozdíly také v kvalitě životního prostředí a mají také dopad na zdraví obyvatel. Bohužel v některých případech dokonce nejen že nedochází ke snižování rozdílů mezi regiony, ale k jejich nárůstu. (obě podtržená hesla v této části budou odkazovat na má další hesla v Portálu UR)
Obsah
Klasifikace oblastí Česka. 2
Metropolitní území 2
Aglomerace. 2
Regionální centra a jejich venkovské zázemí 2
Strukturálně postižené kraje. 2
Hospodářsky a sociálně ohrožená území 2
Cíle a opatření 2
Cíle a opatření z pohledu Místních akčních skupin. 4
Odkazy. 4
Související články (na Enviwiki) 4
Reference – citované. 4
Poznámky. 4
Literatura. 4
Externí odkazy. 4
Klasifikace oblastí Česka
Pro potřeby Strategie je území Česka rozděleno do pěti kategorií, kterým jsou věnovány specifické cíle a typová opatření. Tři kategorie území Metropole, Aglomerace a Regionální centra a jejich venkovské zázemí se nemohou překrývat. Další dvě kategorie Strukturálně postižené kraje a Hospodářsky a sociálně ohrožená území se mohou s těmito třemi i mezi sebou navzájem překrývat (viz Obrázek 1). Ukázky měst a jejich zařazení do strategických cílů viz Obr. 2.
Metropolitní území
Metropolitní území jsou v SRR21+ definována tři: Praha, Brno a Ostrava, včetně jejich zázemí, i venkovského.
Aglomerace
Jako aglomerace jsou definována zbývající krajská města a jejich venkovské zázemí: Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, České Budějovice, Liberec, Jihlava, Pardubice, Hradec Králové, Olomouc a Zlín. Aglomerace jsou vymezeny s ohledem na význam měst v regionu, Zvláštní postavení zaujímá Plzeň, která svou velikostí a charakteristikou leží na pomezí mezi aglomerací a metropolí. Do kategorie aglomerace jí řadí relativně menší velikost funkčního zázemí města.
Regionální centra a jejich venkovské zázemí
Regionální centra se dělí na centra vyššího řádu (obvykle s počtem obyvatel více než 15 tisíc v samotném městě a alespoň 30 tisíc ve spádovém území) a centra nižšího řádu (obvykle minimálně 5 tisíc obyvatel a celkem alespoň 10 tisíc ve spádovém území). Venkov je definován jako území, které nespadá do území metropolí ani aglomerací (zde je zajímavá definice venkova jako toho, co zbude, když definujeme podle určitých znaků města).
Strukturálně postižené kraje
Strukturálně postižené kraje jsou typické pro vyšší koncentraci sociálních, ekonomických a environmentálních problémů. Jedná se o Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Tyto kraje byly definovány jako strukturálně postižené již dříve, ve vazbě na Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje (RESTART)3.
Hospodářsky a sociálně ohrožená území
Hospodářsky a sociálně ohrožená území jsou definována na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP). Zahrnují obce s nejhoršími výsledky těchto ukazatelů: intenzita bytové výstavby; hrubá míra celkového přírůstku; index stáří; podíl nezaměstnaných osob; a intenzita podnikatelské aktivity. Dále jsou do této kategorie zařazeny i obce v bývalých vojenských újezdech.
Cíle a opatření
Každý z pěti typů území představuje ve Strategii jeden strategický cíl, který má několik specifických cílů. Specifické cíle se dále dělí na konkrétní typová opatření. Šestý strategický cíl je průřezový pro všechna území (viz Tabulka 1). Strategie předpokládá, že aktéři rozvoje mohou do určité míry aplikovat i typová opatření, která jsou primárně určená pro jiné cíle. Platí, že obce v zázemí metropolí či aglomerací mohou využívat i typová opatření určená především pro regionální centra a jejich zázemí. Obce v aglomeracích mohou využívat typová opatření určená pro aglomerace. Typová opatření pro strukturálně postižené kraje nebo hospodářsky a sociálně postižená území se nevylučují s opatřeními pro tři předchozí strategické cíle/oblasti. To znamená, že obce mohou zpravidla využívat typová opatření z několika strategických cílů. Realizace záleží na konkrétních podmínkách a akčních plánech implementace Strategie.
| Strategický cíl | Specifický cíl |
| 1. Mezinárodně konkurenceschopná metropolitní území adaptovaná na ekonomický, prostorový a populační růst | 1.1 Napomáhat transformaci metropolitních ekonomik směrem k činnostem s vyšší přidanou hodnotou a k ekonomice založené na znalostech, vytvářet podmínky pro významnější a intenzivnější zapojení firem do evropské a světové ekonomiky a pro posílení postavení metropolitních území ve střední Evropě v konkurenci podobných území |
| 1.2. Zlepšit dopravní spojení mezi metropolemi a významnými středoevropskými centry osídlení, posílit kvalitní dopravní spojení mezi metropolemi a jejich zázemím, zvyšovat atraktivitu jiných způsobů dopravy než individuální automobilové dopravy a zlepšovat propojení různých módů dopravy | |
| 1.3. Zajistit občanskou vybavenost v dostatečném rozsahu a dostupnosti v jádrech metropolitních oblastí, suburbiích i v širším zázemí a omezit riziko vzniku sociální polarizace a segregovaných či vyloučených lokalit | |
| 1.4. Efektivně využívat zastavěné území, omezit zastavování volné krajiny vyvolávané růstem metropolitních území, rozšiřovat a propojovat plochy a hmoty zeleně v intravilánech a zefektivnit hospodaření s vodou a energií v metropolitních územích | |
| 2. Aglomerace využívající svůj růstový potenciál a plnící úlohu významných krajských hospodářských, kulturních a akademických center | 2.1. Zlepšovat podmínky pro posun domácích i zahraničních firem od nákladově orientované konkurenceschopnosti směrem ke konkurenceschopnosti založené na znalostech a rozvíjet inteligentní specializaci v aglomeracích a jejich zázemí |
| 2.2. Zlepšit či dobudovat napojení aglomerací na blízká, velká sídla za hranicemi a na sousední aglomerace nebo metropole, zlepšit dopravu mezi jádry aglomerací a jejich zázemím a zlepšovat podmínky pro atraktivitu jiných způsobů dopravy než individuální automobilové dopravy. | |
| 2.3. Zajištění dostatečného rozsahu služeb a předcházení vzniku a prohlubování sociálního vyloučení | |
| 2.4. Efektivně řešit problémy životního prostředí spojené s koncentrací velkého množství obyvatel a adaptovat aglomerace na změnu klimatu | |
| 3: Hospodářsky stabilizovaná regionální centra představují snadno dostupná centra kultury, zaměstnanosti a obslužnosti příslušných funkčních regionů, jejich venkovské zázemí je na regionální centra dobře dopravně napojeno, disponuje dostatečnou sítí služeb a jsou v něm uplatňována inovativní řešení | 3.1. Vytvořit vhodné podmínky pro diverzifikaci ekonomické základny regionálních center a jejich venkovského zázemí a využití jejich potenciálu a podpořit propojení podnikatelských subjektů ve vztahu k potřebám trhu práce |
| 3.2. Zlepšit dopravní dostupnost v rámci regionů | |
| 3.3. Zlepšit dostupnost služeb v regionálních centrech i v jejich venkovském zázemí s důrazem na kulturní dědictví, péči o památky a místní specifika a reagovat na problémy spojené se stárnutím a existencí či vznikem sociálně vyloučených lokalit | |
| 3.4. Pečovat o prostředí obce a stabilizovat dlouhodobé využívání krajiny a zamezit její degradaci | |
| 3.5. Umožnit energetickou transformaci venkovského zázemí regionálních center | |
| 4. Revitalizované a hospodářsky restrukturalizované regiony, přizpůsobené a flexibilně reagující na potřeby trhu | 4.1. Rostoucí podniky schopné se vyrovnávat se změnami na globálních trzích |
| 4.2. Zvýšení objemu přímých zahraničních investic s vyšší přidanou hodnotou ve strukturálně postižených krajích | |
| 4.3. Podpořit růst inovační výkonnosti výzkumem a vývojem s většími přínosy pro hospodářství | |
| 4.4. Zajistit kompetentní lidi/pracovníky pro průmysl, služby a veřejnou správu | |
| 4.5. Odstranění bariér rozvoje souvisejících se sociální nestabilitou a lepší využití potenciálu k proměně a rozvoji krajů | |
| 4.6. Revitalizovat a regenerovat území pro lepší podnikání a zdravější život obyvatel | |
| 5. Dobrá kvalita života v hospodářsky a sociálně ohrožených územích | 5.1. Zvýšení diverzifikace ekonomických činností a podpora tvorby lokálních pracovních míst |
| 5.2. Zajistit dobrou dopravní dostupnost v rámci regionu a ve vazbě na aglomerace a metropole | |
| 5.3. Zajistit efektivní prevenci sociálního vyloučení a energetické chudoby a podporovat komunitní život v obcích | |
| 5.4. Zajištění dostatečné občanské vybavenosti | |
| 6. Kvalitní plánování regionálního rozvoje přispívající k plnění cílů regionální politiky | 6.1. Posilovat koordinaci strategického a územního plánování |
| 6.2. Rozvíjet strategické plánování na bázi funkčních regionů a posilovat spolupráci aktérů v území | |
| 6.3. Zohledňovat územní dimenzi v rámci sektorových politik a rozvíjet SMART řešení | |
| 6.4. Zefektivnit výkon veřejné správy a podpořit bezpečné poskytování elektronických služeb občanům | |
| 6.5. Zlepšit práci s daty v oblasti regionálního rozvoje |
Zdroj: MMR (2020).
Cíle a opatření z pohledu Místních akčních skupin
Specifické cíle a konkrétní typová opatření jsou důležité pro Místní akční skupiny (MAS). Při přípravě strategií komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) na období 2021–2027 musí 70 % aktivit MAS odpovídat typovým cílům, předepsaným regionu, ve kterém se MAS nachází. Rozkládá-li se MAS ve více regionech (týká se jí tedy více strategických cílů), platí limit 70 % na všechny strategické cíle dohromady. To znamená, že 30 % aktivit se může týkat jiných cílů než těch předepsaných. Strategie regionálního rozvoje tak do určité míry určuje témata, jimž se komunitně vedený rozvoj zdola musí věnovat. Na druhou stranu, možnost aplikace strategických cílů na více území (opatření určené pro metropole lze použít v aglomeracích; opatření pro regionální centra lze použít v zázemích metropolí či aglomerací) umožňuje určitou flexibilitu v zaměření se na konkrétní cíle a plány.
Odkazy
Související články (na Enviwiki)
https://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:MAS
Heslo Regionální rozvoj
Heslo Regionální nerovnosti v Česku
Reference – citované
1 MMR. (2020). Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+. https://mmr.cz/getmedia/58c57a22-202d-4374-af5d-cbd8f9454adb/SRR21.pdf.aspx?ext=.pdf
2 https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=2000&cz=248
3 https://restartregionu.cz/
Poznámky
Literatura
Externí odkazy
https://www.czso.cz/csu/czso/regiony_mesta_obce_souhrn
https://sk.wikipedia.org/wiki/Region%C3%A1lny_rozvoj
https://cs.wikipedia.org/wiki/Regionalistika
https://cs.wikipedia.org/wiki/Region
Obrázek 1 Návrh vymezení území pro účely Strategie regionálního rozvoje 21+
Zdroj: MMR (2020), s. 8.
Obr 2 Ukázka měst a jejich zařazení do strategických cílů regionálního rozvoje
Zdroj: MMR (2020), s. 7.
Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.