Myslivost a životní prostředí

Myslivost a životní prostředí

Když jsem přemýšlela o vazbě různých odvětví sportu na životní prostředí, napadaly mne z počátku především sporty jako lyžování, horolezectví, cyklistika apod. Všechny tyto sporty s přírodou a životním prostředím beze sporu souvisí. Poté jsem si však uvědomila, že myslivost ve vztahu k přírodě zaujímá pozici o mnoho výlučnější. Tento zvláštní druh sportu (kromě dalších významů) je bez bezprostředního kontaktu s přírodním prostředím nemyslitelný a je do přírody takřka vnořen. Po uvědomění těchto skutečností se moje volba stala jasnou.

Je měsíc červen. Příroda je v plném rozkvětu a probuzení, na svět přicházejí nová mláďata a započala lovecká sezóna srnců. Nejeden spolek myslivců bude na různých výstavách prezentovat výsledky své celoroční práce.

Co je tedy hlavním posláním myslivosti?

„Ačkoliv myslivost i ochrana přírody deklarují stejný cíl, to znamená zachování druhové pestrosti a ochranu prostředí, prostředky k dosažení těchto cílů jsou zásadně odlišné.“

Zatímco ochrana přírody klade důraz na ochranu ohrožených druhů a druhovou pestrost zajišťuje především péčí o ně, myslivost k témuž cíli směřuje redukcí stavu zvěře, která je hojná či postrádá přirozeného nepřítele. V případě přemnožení těchto druhů zvěře by došlo k ohrožení vzácnější fauny i flóry. Nelze nezmínit, že kromě tohoto poslání přispívá myslivost k fyzickému i duševnímu rozvoji myslivců. Rozvíjí jejich dovednosti i schopnost spolupráce mezi lidmi či mezi myslivcem a jeho loveckým psem.

Lidé se často dívají na myslivost jen z jedné strany, ze strany lovu zvěře. Každý myslivec vám však poví, že to v žádném případě není pravým smyslem a cílem samotné myslivosti.

„Myslivost je o vztahu člověka k přírodě, hlavně ke zvěři. V první řadě je to ochrana zvěře a cílevědomý chov. Myslivostí se rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součástí ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.“

Myslivost je také sportem a jedním z nejčastějších koníčků obyvatel naší země. Myslivci poměřují své dovednosti ve střeleckých soutěžích, v soutěžích zdatnosti i znalostních testech. Velmi populární je také výcvik a s ním související soutěže a odborné hodnocení loveckých psů.

Z pohledu historie „patřila myslivost v naší i řadě jiných evropských zemí mezi vážená řemesla, kterým se bylo nutno vyučit. Měla svá přísná pravidla vztahující se nejen na lov, ale i na ochranu zvěře a přírody.“

Podrobnější shrnutí mysliveckých sportovních disciplín.

1) Střelba na terč (zpravidla silueta loveného druhu zvěře). V této střelbě se uplatňují různé druhy kulových zbraní.

2) Střelba na pohyblivý terč. Zvláště oblíbenou je střelba na takzvané asfaltové holuby.

3) Soutěže loveckých psů. Podle druhu loveckých psů a jejich pracovního využití psi stopují zvěř, nadhánějí ji, aportují, dohledávají a vystavují.

4) Norování. Využití psa k vypuzení zvěře ze zemních úkrytů.

Problém přemnožení některých druhů zvěře.

Zatímco zajíců, bažantů či křepelek nalezneme v naší volné přírodě poskrovnu, narůstají v posledních letech výrazně stavy černé a vysoké zvěře. Zvláště zvěř černá působí značné škody na populacích jiných druhů (je všežravá), ale také škody na kulturních porostech. Vyniká značnou houževnatostí, a také její lov je dosti obtížný. Vysoká zvěř působí škody především okusem mladých lesních porostů, ale také spásáním polních plodin.

Myslivost je zvláštním případem, kdy se zájmová činnost, sport i ochrana a tvorba životního prostředí vzájemně úzce prolínají.

Protože sama jsem v dané problematice laikem, rozhodla jsem se oslovit odborníka na slovo vzatého, myslivce tělem i duší, pana Jiřího Nováka. Pan Novák se myslivosti věnuje dlouhých 48 let a téměř po stejnou dobu chová a cvičí lovecké psy, krátkosrsté ohaře. A právě za svůj dosavadní největší úspěch považuje postupný výcvik 39 loveckých psů, se kterými dosáhl velkého počtu medailových ocenění. Rozhovor následuje:

Pane Nováku, myslivosti se věnuje prakticky celý život. Je pro Vás myslivost jistým druhem sportu?

Je to především vášeň a vedle mojí manželky, snad mi to žena odpustí, celoživotní láska. Ale máte pravdu, střelba a výcvik loveckých psů jsou pro mne také sportem.

Výcvik psů? Tomu se asi nevěnuje každý myslivec?

To opravdu ne. Já lovecké psy cvičím už řadu let. Od malého štěněte. Po prodělání výcviku psi absolvují zkoušky a účastníme se také soutěží. Nechci se chlubit, ale za ta léta jsme s mými chovanci získali spoustu ocenění.  No a dobře vycvičený pes dostane nového majitele. Často ze zahraničí. U psů totiž nehrozí jazyková bariéra!

Jak podle Vás souvisí myslivost s péčí o životní prostředí?

Myslivost a přírodu nelze vůbec oddělit. Zvěř potřebuje volný prostor, louky, pole, les. Na vybetonovaném dvorku by se zajíc nebo srnec těžko uživil.  A ten les musí být dostatečně rozlehlý, druhově pestrý a zdravý. Musí poskytovat úkryty i volná prostranství vhodná pro pastvu. O les se musí pečovat.

Pomáhá myslivost životnímu prostředí?

Dobře vykonávaná určitě ano. Redukuje počty zvěře, která v našich podmínkách nemá vážného přirozeného nepřítele a při přemnožení působí velké škody. Zmiňme třeba černou zvěř, která umí nedělat velké škody na polních plodinách. Nebo zvěř vysokou, která umí škodit okusem v lese. Kromě toho myslivost, to není jen lov. O zvěř se staráme, v době nedostatku přikrmujeme. Vysazujeme remízy, pomáháme s péčí o les, sázíme tzv. myslivecká políčka.

Jak se člověk stane myslivcem?

Většinou to začíná v rodině. Předává se to z generace na generaci. Dříve to byla výhradně mužská záležitost, dnes mezi námi narazíte i na děvčata.  Vedeme děti odmala, předáváme jim zkušenosti, učíme myslivecké názvosloví. Potom přichází výcvik ve střelbě, ověřování znalostí, zkoušky.

Pořádají se myslivecké soutěže? 

To víte, že ano. Je to přece také sport. Soutěží se ve střelbě a je také mnoho znalostních soutěží.

Jak hledíte na budoucnost Vaší „životní lásky“?

Myslivost má v naší zemi úctyhodnou tradici a věnují se jí desetitisíce lidí. Myslím si, že pro naši přírodu i pro náš národ je důležité, aby myslivost dále vzkvétala. A pevně věřím, že tomu tak bude.

Odkazy

Literatura

• Is Hunting a Sport?. LiveOutdoors [online]. 2011-05-09 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
• HANZAL, VLADIMÍR, 1954-. Myslivost I.. I. vydání. vyd. Praha: [s.n.] 387 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-213-2637-8, ISBN 80-213-2637-9. OCLC 951553681