Efektivnost soukromých projektů na ochranu životního prostředí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Soukromými projekty na ochranu životního prostředí se mají na mysli investice firem do procesů, technologií či vybavení, které povedou ke snížení environmentální zátěže těchto podniků. Na rozdíl od veřejných projektů na ochranu životního prostředí, kde jsou hlavním kritériem společenské přínosy, u soukromých environmentálních projektů je hlavním kritériem, tak jako u všech podnikových projektů, výnosnost – zhodnocení vlastního kapitálu podniku.

Ještě donedávna se firmy zaměřovaly především na odstraňování již vzniklých ekologických škod a investovaly především do environmentálních koncových zařízení. V současnosti se již často jeví jako výhodnější metody založené na strategii prevence, které zamezují vzniku škodlivin již v průběhu výrobního procesu. [1]

Členění investičních projektů

Z podnikového hlediska se investice definují jako „peněžní výdaje, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy." (Valach, 2006, str.15) Investiční projekty můžeme členit dle několika hledisek:

  • Dle významu investice pro naplnění dlouhodobých strategických cílů<[1]
    • Projekty na rozšiřování trhu
    • Projekty na zvýšení zisku
    • Projekty na udržení zisku
  • Dle účelu, který má být jejich prostřednictvím dosažen

Realizace různých investičních projektů může vést k rozšíření výroby, obnovení dosavadního stavu majetku či zlepšení pracovních podmínek. Environmentální projekty jsou zaměřeny na zlepšení ekologických podmínek podnikání.

  • Dle stupně vzájemné závislosti

Určení vzájemné závislosti projektů hraje důležitou roli především při výběru z variant. Pokud se rozhodujeme mezi dvěma vzájemně nezávislými projekty, realizace jednoho z nich nevylučuje realizaci druhého. V realitě se ale často setkáváme se vzájemně podmíněnými, komplementárními a substitučními projekty či dokonce se vzájemně se vylučujícími projekty.

  • Dle vyvolaných environmentálních efektů[2]
    • Ryzí investice do životního prostředí
    • Integrované investice do životního prostředí
    • Investice s negativním dopadem na životní prostředí vedoucí k záporným sociálně-ekonomickým efektům
    • Investice s negativním dopadem na životní prostředí vedoucí ke kladným sociálně-ekonomickým efektům



Literatura

VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-01-9. Kapitola 1., s. 15.. (Čeština) 

MAREK, Petr, a kol. Studijní průvodce financemi podniku. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86119-37-8. Kapitola 8., s. 351-353. (Čeština) 

ŠAUER, Petr, a kol. Náklady na ochranu životního prostředí: Pojetí, efektivnost a optimalizace. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0982-2. Kapitola 1., 4., s. 13. - 117.. (Čeština) 

SYNEK, Miroslav, a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1992-4. Kapitola 8., s. 272.-304.. (Čeština) 


Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Dobeš, V., Navrátil, B., Remtová, K.: Porovnání celkových nákladů na preventivní a koncová opatření ochrany životního prostředí, Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha 1995
  2. ↑ Kožená, M.: Efektivnost environmentálních investic, Univerzita Pardubice, Ústav ekonomiky a managementu, Pardubice 2005
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Efektivnost_soukromých_projektů_na_ochranu_životního_prostředí&oldid=9212“