Interdisciplinární pojetí výuky

Z Enviwiki
Verze z 17. 2. 2008, 15:51, kterou vytvořil Jiří Dlouhý (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úvod

Vzdělání pro udržitelný rozvoj vyžaduje celkovou reformu vzdělání. Taková reforma půjde za hranice jednotlivých předmětů, což bude vyžadovat velkou pozornost ze strany učitelů, školských úřadů a těch, kteří vytvářejí školskou politiku a kurikula. Integrace cílů, konceptů a ověřených zkušeností z učení pro udržitelnou budoucnost do sylabů a vzdělávacích programů je důležitou součástí takové reformy, protože: „Základním předpokladem vzdělání pro udržitelnost je jednota snah o porozumění životu ve všech jeho formách a o jeho pokračování, která obráží jednotu a vzájemnou provázanost života samého. Z toho vyplývá potřeba jak interdisciplinárního zkoumání skutečnosti, tak mezioborových aktivit. To samozřejmě neznamená konec práce v tradičních disciplinách. Disciplinární zaměření je často užitečné a dokonce nezbytné, protože výzkumu poskytuje hloubku nezbytnou k vynálezům a objevům[1].

Osnovy nižších stupňů vzdělání

Pokud jsou osnovy definovány jako „souhrn všech formálních a neformálních výukových a učebních zkušeností poskytovaných školou“, pak vzdělání pro udržitelnou budoucnost nemůže být do nich přidáno jako nějaký nový předmět. Je to spíše dimenze, která má být zvýrazněna v každém aspektu školního života. Vzdělání pro udržitelnou budoucnost koresponduje s těmi vzdělávacími cíli, které podporují přístupy jdoucí napříč osnovami. Může být integrováno do různých předmětů a oblastí kurikula, nebo napříč jejich spektrem.

Zda osnovy skutečně dosáhnou tohoto cíle či ne bude ovlivněno mnoha činiteli. I když podobné aktivity vždy přesahují rozsah odpovědnosti jednotlivého učitele nebo celé školy, je pro takové aktivity „navíc“ mnoho příležitostí:

  • Interdisciplinární výuka a učení
  • Integrace do vzdělávacích cílů
  • Proniknutí do znalostí a zkušeností získaných ve všech předmětech
  • Oslavy ve školním kalendáři.

Interdisciplinární výuka a učení

Učení, které má smysl, vyžaduje od studentů, aby integrovali poznatky získané v mnoha různých kontextech, nikoliv aby to, co se učí, rozdělili do oddělených škatulek poznání. V důsledku toho učitelé potřebují být pružní a umět získat a integrovat poznání z více zdrojů a oborů.

Řešení problémů dané společnosti vyžaduje vstupy z mnoha oborů a specializací. Na řešení problémů, které se vyskytují za dveřmi třídy, by měli spolupracovat různorodí odborníci; discipliny by neměly být přísně odděleny ani uvnitř třídy. Pro učitele je možné, aby upřednostnily interdisciplinární výuku a učení ve svých vlastních třídách, například tím, že si vyberou určitá témata a příklady. V tomto případě je důležité, aby učitelé pracovali společně a vzájemně koordinovaně, tak, že umožní studentům integrovat poznatky napříč předměty a v průběhu celého roku.

Integrace prostřednictvím vzdělávacích cílů

Přeplněné osnovy jsou dnes ve středu pozornosti mnoha učitelů. Je stále více patrné, že v rámci osnov neexistuje časový prostor pro přidání nové látky. Výsledkem toho je, že klíčové předměty jako je matematika, jazyky a přírodní či humanitní vědy mají mít přednost před mezioborovými tématy jako je vzdělání pro udržitelnou budoucnost. Je ale i jiný způsob, jak na tuto záležitost pohlížet. Mnoho vzdělávacích cílů, především v oblasti názorů a dovedností, je společných pro více předmětů. Vzdělání o udržitelném rozvoji zdůrazňuje tvořivé a kritické myšlení, řešení problémů, umění rozhodovat se, analyzovat problémy, dále kooperativní učení, dovednosti vůdcovské a komunikační. Je tedy tento typ výuky dobrým způsobem, jak dosáhnout výukových cílů, aniž by se osnovy ještě více přetěžovaly.

Příklady výukových cílů

které jdou napříč osnovami a k jejichž dosažení přispívá vzdělání pro udržitelný rozvoj[2]:

Názory a hodnoty

  • zájem o společenství;
  • respekt k víře a názorům druhých;
  • respekt k objektivním údajům a racionálním argumentům;
  • tolerance a umění naslouchat jiným.

Dovednosti

  • Komunikační dovednosti, například:
    • vyjadřování názorů různými prostředky
    • jasná a konsistentní argumentace
  • Početní schopnosti, například:
    • sběr, klasifikace a analýza dat
    • interpretace statistických údajů
  • Studijní dovednosti, například:
    • zapamatování, analýza, interpretace a vyhodnocení informací z různých zdrojů
    • organizace a plánování projektu
  • Dovednosti řešit problém, například:
    • identifikace příčin a důsledků problémů
    • formování zdůvodněných názorů a vytváření vyvážených úsudků
  • Osobní a sociální dovednosti, například:
    • společná práce s jinými
    • převzetí individuální a kolektivní bezpečnosti
  • Dovednosti týkající se informačních technologií, například:
    • shromažďování informací a jejich ukládání do databáze
    • simulace šetření s využitím informačních technologií

Zdroje

  1. UNESCO (1997) Educating for a Sustainable Future: A Transdisciplinary Vision for Concerted Action, paragraf 89.
  2. Převzato z Monroe, M. and Cappaert, D. (1994) Integrating Environmental Education into the School Curriculum, National Consortium for Environmental Education and Training, University of Michigan, Ann Arbor, str. 3-5.