Zelená budova - vztah k okolí
Sousedství a širší okolí budovy nabízí množství příležitostí, jako jsou sídelní infrastruktura, síť pitné vody, kanalizace a čištění odpadních vod, energetické sítě, telekomunikační sítě, hromadná doprava, silniční síť (dopravní obslužnost). Místní zdroje jako stavební produkty, voda, energie, centra služeb představují další výhody. Je třeba tyto výhody co nejvíce využít pro zlepšení environmentální kvality stavby i městské či venkovské lokality, kde se stavba nachází.
Vhodný stavební pozemek
- Projekty umisťujeme na parcelách mimo mokřady, nad hladinou stoleté vody, mimo kvalitní zemědělskou půdu a mimo stanoviště ohrožených živočišných či rostlinných druhů.
- Projekty umisťujeme do míst, kde již existuje obslužná infrastruktura.
- Projekty (především nebytových objektů) umisťujeme přednostně do bývalých průmyslových oblastí, jejichž případná kontaminace byla sanována; na ně je obvykle přivedena potřebná infrastruktura.
- Uživatelům umožňujeme dojíždět veřejnou dopravou a na jízdních kolech a poskytujeme pro to přiměřenou infrastrukturu.
Vhodný projekt budovy
- Budujeme minimum parkovacích míst, což odrazuje od nadměrného automobilismu.[1]
- Při zástavbě parcel chráníme volná zelená prostranství a na již zasažených pozemcích je obnovujeme.
- Pomocí svodů srážkové vody snižujeme rychlost a míru jejího odtoku. V nejvyšší možné míře se snažíme o využití srážkových vod.
- U průmyslových provozů odtékající vodu nejlepšími dostupnými technologiemi před odtokem z pozemku čistíme.
- Pomocí terénních úprav a propustných parkovacích ploch snižujeme rozsah dlážděných ploch, jež v létě zahřívají okolí budov, a zároveň zvyšují odtoky dešťových vod.
- Především u komerčních objektů regulujeme únik světla z vnitřního i vnějšího osvětlení do atmosféry a chráníme tak noční oblohu před “světelným znečištěním”.
- Budovu je třeba navrhovat tak, aby její zařízení co nejméně obtěžovala okolí, u obytných budov se může jednat především o vzduchotechniku, u komerčních budov navíc i další technologie
- Při návrhu budovy (především nebytové) je třeba přemýšlet o adaptabilitě, je třeba dobře uvážit, zda je stavba určena k jedinému specifickému způsobu využívání nebo by měla být využitelná více způsoby (v tom případě by neměla být nutné velké stavební zásahy).
- Projekt budovy by měl být nejen zajímavý z hladiska architektonického, ale měl by také brát ohledy na budoucí provoz budovy, na její údržbu (mytí, obnovy nátěrů, obnovy fasád) - součástí projektu musí být i dlouhodobý plán údržby budovy.
- Projekt nebytové budovy, ale i obytného domu musí počítat s vhodným odpadovým hospodářstvím, musí vytvořit prostory pro ukládání, třídění a zpracování odpadů. Pokud má dům zahradu, patří do odpadového hospodářství také kompost.
Zařízení staveniště
Během výstavby budovy, její rekonstrukce a při její případné demolici může mít staveniště závažné vlivy na okolní prostředí. Je třeba
- Minimalizovat množství odpadů vznikajících během stavby, tyto odpady třídit a recyklovat;
- Minimalizovat hlukové emise na staveništi a v jeho sousedství (frekvence a intenzita hluku), hlučné technologie využívat jen během dne;
- Minimalizovat znečištění pozemku, emise do ovzduší;
- Omezení emisí do ovzduší;
- Omezení produkce znečišťujících odpadních vod;
- Nakládáat s odpady dle platných norem.
Kontrola dalších škodlivých dopadů
- Snížení produkce prachu a bláta;
- Vhodná úprava vymezení staveniště;
- Omezení znečišťování okolí a rušení silniční dopravy.
Zdroje a poznámky
- ↑ Tento požadavek v současné době naráží na české normy, které stanovují povinné počty parkovacích míst jak pro nebytové, tak i pro obytné budovy.
- YUDELSON, Jerry. Green Building A to Z : Understanding the Language of Green Building. Canada : New Society Publishers, 2007. 219 s. ISBN 978-0-86571-572-1.