Bariérový efekt

Z Enviwiki
Verze z 20. 6. 2020, 14:48, kterou vytvořil Marek Martinec (diskuse | příspěvky) (Rozšíření informací i na další aktuální problematiku tohoto efektu.)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

S fragmentací krajiny úzce souvisí vznik bariérového efektu, kdy se dopravní stavba stává výraznou bariérou na migrační cestě. Komunikace představuje fyzickou překážku, která má důsledky pro populace živočichů. Pro velké savce je většinou komunikace překážkou, jen je-li oplocena a provoz je vysoce intenzivní. Menší živočichové na komunikaci (obojživelníci, drobní savci, bezobratlí) jsou mnohem častěji sraženi vozidly nebo usmrceni predátory. Jestliže komunikace účinně oddělují populace živočichů po několik generací mohou se tyto populace demograficky změnit. Dochází-li k opakovanému rozmnožování mezi příbuznými jedinci, mohou být následkem dokonce nevratné genetické změny vedoucí postupně k degeneraci a úhynu celých společenstev fauny. Druhy, které potřebují velkou rozlohu území, jsou na fragmentaci nejcitlivější. Malé populace mohou trpět příbuzenským křížením nebo mohou vyhynout a jsou tedy mnohem závislejší na migraci než velké populace. Ve většině případů komunikace pohyb živočichů úplně nezastaví, ale značně ho omezí.

Bariérový efekt též vzniká v případě stavební činnosti, která pak následně brání nebo omezují odtok vody z krajiny, resp. z určitého území, které je zatížené kolísáním hladiny vodních toků. Díky tomuto efektu pak také vznikají lokální záplavy. Protože vytvořená bariéra brání volnému a bezpečnému odtoku vody. Bariérový efekt můžeme vztáhnout i na další efekty, kdy je bráněno volnému nebo organizovanému pohybu populace živočichů, vody atd., přičemž v důsledku tohoto efektu pak vznikají různé typy škod.

Odkazy

Související stránky

Zdroje