Možnosti omezování fragmentace krajiny a jejích důsledků

Úvod

Fragmentace krajiny je jedním z důsledků naší činnosti v krajině. Často je zmiňována v souvislosti s dopravou, ale významnou roli hraje také například stále se rozrůstající zástavba. Omezení fragmentace vyvolané liniovými dopravními stavbami je možné provádět několika způsoby. Tím prvním je už samotný návrh vhodného vedení trasy. Pokud už ke vzniku tzv. bariérového efektu dojde, je nutné v místě migrační cesty navrhnout některou z forem ekoduktů (přechod či nadchod). Zahraniční zkušenosti ukazují, že je mnohem výhodnější průchodnost liniových staveb řešit už při jejich plánování, než následnými nákladnými opatřeními.

Migrující druhy

Nutnost budovat ekodukty jde napříč živočišnou říší. Dopravní cesty se snaží přejít jak drobní obojživelníci tak i velké šelmy. U obojživelníků se jedná v zásadě o čtyři druhy migrace o jarní tah, tah čerstvě metamorfovaných jedinců (letní tah), podzimní tah a nepravé tahy. Je zřejmé, že finanční nákladnost přechodů pro obojživelníky zdaleka není tak vysoká jako pro velké savce. Mezi ty, pro něž je třeba přechody budovat, patří mimo jiné například los evropský (Alces alces), který migruje na velké vzdálenosti a často vůbec nerespektuje teritoria. Mezi další savce, pro něž je třeba zajistit průchod patří: medvěd hnědý (Ursus arctos), jelen lesní (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké, rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus), liška obecná (Vulpes vulpes), jezevec lesní (Meles meles), kočka divoká (Felis silvestris) a vydra říční (Lutra lutra) u které převládá vazba na vodní toky.

Historie budování ekoduktů

Historie budování ekoduktů sahá do 70. let minulého století. První přechody vznikaly ve Francii, Německu a Rakousku, tyto ekodukty však byly mnohdy nepřesně lokalizovány a pro zvěř postrádaly atraktivitu. Teprve po roce 1990 se začínají budovat přechody, které jsou situovány na základě ekologického výzkumu a u kterých je také kladen důraz na začlenění objektu do krajiny.

Typy migračních přechodů komunikací

Dopravní cesta je překážkou jak pro drobné obojživelníky tak i pro velké savce. Zatímco těm drobnějším živočichům stačí zřizovat méně nákladné podchody, velcí savci vyžadují zelené mosty. Takže zatímco například mezi způsoby, které chrání migrující druhy obojživelníků patří:

• Dopravní značení
• Odchyt zvířat na silnici a jejich transfer přes rizikový úsek
• Záchytné ploty v kombinaci s padacími pastmi
• Vybudování náhradního místa rozmnožování
• Podchody pro obojživelníky, kombinované s naváděcím zařízením
• Náhrady podchodů
• Uzávěra silnic a objížďka

Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou.

Rozdělení migračních přechodů

• Podchody
  • Propustky
  • Mosty na silnici

• Nadchody
  • Mosty přes silnici
  • Tunely

Další možné dělení je provedeno v závislosti na šířce mostu a nadchody jsou rozděleny do dvou kategorií:

• zelený most

jehož šířka se pohybuje mezi 35–80 metry a kde je doporučeno zachovat poměr šířky a délky minimálně 0,8

• krajinářský most

s minimální šířkou 80 metrů. Šířka toho typu mostu se navíc zvětšuje ve směru k oběma koncům, aby byl přechod z okolního prostředí na most plynulý. Tento typ mostu je vhodný pro migraci velkých šelem.

Ne vždy je třeba budovat nákladné "eko-mosty” mnohde postačí upravit mosty stávající. Tuto problematiku řeší Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů, kterou v roce 1995 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jedním z nejtypičtějších biokoridorů a také migračních cest jsou vodní toky, kde je možné upravit a využít stávající mosty a mostky. U mostů je nutné zvětšit jejich světlost tak, aby v celé jeho délce byl dostatečně široký suchý okraj. U stávajících mostů a tam, kde světlost nemůže být dostatečná, je možné vybudovat jednoduché dřevěné lávky jejichž minimální šířka by měla být 40 cm a měly by být aspoň 20 cm nad hladinou průměrného ročního průtoku. Tyto lavice, které se nejčastěji budují z nehoblovaných prken z tvrdého dřeva přibitých na příčné svlaky a kůly zatlučené do dna, mohou být také z velkých plochých kamenů. Dále je dobré instalovat vhodné ochranné oplocení tak, aby bránilo zvířatům vstupu na vozovku a zároveň je nutilo využít přechod.

Efektivnost ekoduktů

Vzhledem k finanční náročnosti výstavby ekoduktů je jejich efektivnost nesmírně důležitá. Při návrhu je třeba vycházet z průzkumů migračních cest a také z návaznosti na okolní prostředí. Efektivnost je možné vyjádřit pomocí migračního potenciálu, který vyjadřuje funkčnost ekoduktu a je dát součinem složky ekologické a složky technické. Ekologická složka vyjadřuje migrační tlak v dané lokalitě a složka technická charakterizuje parametry migračního objektu, kdy se nejčastěji diskutuje o šířce ekoduktu. Existuje také celá řada průzkumů stávajících podchodů a přechodů, např. rozsáhlý průzkum probíhal na území Kanady v oblasti Rocky Mountains, kde bylo za pomoci kamer pět let sledováno 22 podchodů a 2 přechody, který mimo jiné ukázal i závislost mezi stářím objektu a jeho efektivitou. Čím starší objekt byl, tím byl využívanější.

Zdroje:

• Adamec, V.: Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341. [online] Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy. Přístup z WWW: <http://www.cdv.cz/text/szp/frag/frag-doprava.pdf>
• Adamec V. et al.: Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy. Výroční zpráva za rok 2005, Centrum dopravního výzkumu, Brno, 2006
• Anděl, P., Hlaváč, V., Lenner, R.: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy : Ministerstvo dopravy, odbor pozemních komunikací. Liberec 2006
• Clevenger, A., P.: Long-term, Year-round Monitoring of Wildlife Crossing Structires and the Importance of Temporal and Spatial Variability in Performance Studies. http://www.icoet.net/downloads/03MonitoringofStructures.pdf
• Kutal M.: Zlepšování průchodnosti krajiny pro velké šelmy: jaká je optimální šířka ekoduktů? http://www.selmy.cz/clanek/zelene-mosty/
• Mata, C.: Effectivnes of Wildlife Crossing Structures and Adapted Culverts in a Highway in Northwest Spain. http://www.icoet.net/downloads/03MonitoringofStructures.pdf
• Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 1995
• Wildlife and Traffic. A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. COST 341. KNNV Publisher, 2003