Tatranský národní park

Tatranský národní park byl vyhlášen zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "Tatranskom národnom parku" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.^[1] Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatranský národní park na české Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatranský národný park na slovenské Wikipedii.

Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy Natura 2000.

Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra (MAB).^[2]

Poloha

logo

Tatranský národní park, jeden z devíti národních parků Slovenské republiky, se nachází v severní části Slovenska. Je nejstarším národním parkem Slovenska. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - Gerlachovským štítem (2655 m.n.m.).^[1] Tatry se skládají ze dvou podcelků: Východních Tater a Západních Tater. Východní Tatry se dělí na Vysoké Tatry a Belianské Tatry.^[3] Území národního parku tvoří 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. ^[1]

Ochranářsky nejhodnotnější částí území je více než 55km dlouhý a 17km široký geomorfologický celek Tatry, ^[3] nejvíce ceněna je síť maloplošných chráněných území, která tvoří cca 50 % z území parku.^[4]

Tatranský národní park sousedí na severu s polským Tatrzaňskim parkom narodowym, s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.^[1]

Geologické poměry

Geologická stavba území je velmi pestrá. Dají se rozlišit tři hlavní stavební jedotky: krystalinické jádro, sedimentární obal a flyšová výplň přilehlých sníženin.^[3] Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely ledovce, které vymodelovaly dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples.^[1]

Fauna

Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské horské fauny. Žije tu více zakarpatských endemických druhů. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhy savců.

Nejznámějšími a nejtypičtějšími druhy Tater jsou kamzík horský tatranský (Rupicapra rupicapra tatrica), svišť horský tatranský (Marmota marmota latirostris) a orel skalní (Aquila chrysaëtos). Dalšími neméně zajímavými druhy jsou medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), vydra říční (Lutra lutra) a další.^[1]

Flóra

Z floristického hlediska představují Tatry skutečný klenot v celém karpatském oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i důvodem na jeho vyhlášení.

O bohatství území svědčí i počet cévnatých druhů, který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství glaciálních reliktů.

K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (Dianthus nitidus), stračka tatranská (Delphinium oxysepalum),lomikámen tatranský (Saxifraga wahlenbergii). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (Arctous alpina), ostřice černohnědá Carex atrofusca, zubatka poléhavá (Sibbaldia procumbens), pryskyřník trpasličí (Ranunculus Pygmaeus).^[1]

Přírodní katastrofy

V posledních letech Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy.

19. listopadu 2004 se přes Tatry přehnala vichřice dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně.^[5]

29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů.^[6]

Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin.

Kulturně-výchovný význam a ochrana parku

Tatranský národní park je horská oblast, která slouží návštěvníkům především ke kulturně vzdělávacím a sportovním účelům. Především turistika a sportování však představují pro citlivý ekosystém zvýšená rizika narušení a poškození. Každý návštěvník parku je proto povinen dodržovat návštěvní řád dle všeobecně závazné vyhlášky Krajského úřadu v Prešově č. 1/1999^[7]. Dozorem nad plněním vyhlášky jsou pověřeni členové stráže ochrany přírody a pracovníci Správy národního parku.

Literatura

Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.

Reference

Související stránky

Externí odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Tatry na české Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Vysoké Tatry na české Wikipedii.

[tanap-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 ^1,5 ^1,6 *http://www.tanap.org/

[MAB-2] *http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html/

[příroda-3] 3,0 ^3,1 ^3,2 *http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html

[maloplosky-4] *http://www.ioutdoor.cz/aktuality/novinky-odjinud/tatransky-narodni-park-slavi-60-vyroci

[vichrice-5] *http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168

[pozar-6] *http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/08/050803_sk_tatry_1235.shtml

[vyhlaska-7] *http://www.tanap.org/documents/43.html

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]