Coasův teorém

Coasův teorém (Ronald Harry Coase) je založen na 2 předpokladech:

1) dobře vymezená a chráněná vlastnická práva

2) nulové transakční náklady

Za dodržení těchto dvou předpokladů pak soukromá vyjednávání vedou k efektivnímu řešení, a to nezávisle na tom, jaké je původní vymezení vlastnický práv.

Situaci, kdy neexistují transakční náklady, a tedy situaci zjevně nerealistickou, zavedl Coase do ekonomie v článku "The Theory of the firm". Ukazuje důležitost transakčních nákladů jak v reálném světě, tak i v ekonomické analýze.

Základ Coasova teorému

Nezbytnost vědět, zda je ekonomický subjekt vůbec odpovědný za škodu, či nikoliv. Bez stanovení těchto původních závazkových práv není totiž možné, aby na trhu došlo k jejich transferu a rekombinaci. Konečný výsledek (maximalizující hodnotu produkce)je nezávislý na rozdělení práv právě za předpokladu, že cenový systém funguje bez nákladů.

Klíčový prvek analýzy

Obě strany jsou zároveň poškozené nebo poškozované. Škody budou páchány vždy! Není tedy podstatné, zda bude povoleno je páchat nebo ne. Podstatné je, komu bude povoleno škody páchat a jaké to bude mít následky na ekonomiku.

Pěstitel obilí a chovatel dobytka (analýza)

Zvětšováním stáda rostou škody způsobené nerealizovaným prodejem ze strany chovatele dobytka

tabulka

Roční náklady na oplocení pozemku: 9 USD Chovatel dobytka: navýší své stádo jen v případě, že výnosy z něj budou vyšší, než náklady na jeho chov + další náklady (škody napáchané na sousedním pozemku, za které je chovatel zodpovědný). Tzn. zvýší stádo ze 2 na 3 kusy jen v případě, že mu zůstane na uhrazení škody čistý výnosy z dodatečného kusu vyšší než 3USD. V případě, že by výnosy dodatečného kusu ve stádě byly vyšší, než 4USD, pak chovatel své stádo rozšíří. Nebude však platit škody sousedovi a raději postaví a bude spravovat plot. Bude tedy možno mít stádo o 5 kusech dobytka, tak nevznikají žádné škody na vedlejším poli a chovatel maximalizuje své výnosy ve výši 13,5USD.

Výsledek analýzy:

Množství obilí bude ve většině případů stejné bez ohledu na počet kusů dobytka ve stádu. Ovšem nebude stejné množství obilí dodané na trh!

"Lze ovšem analyzovat i případ kdy se vyplatí provést vyjednávání tak aby výsledkem bylo menší množství pěstovaného obilí (celkový výnos pěstování obilí na rovném kusu země činní 12USD, náklady jsou 10USD a čistý výnos činní 2USD. První kus dobytka způsobí škodu ve výši 1USD v takovém případě je výnos pěstitele 12USD, neboť 11USD utrží na trhu a 1USD dostane od majitele dobytka jako kompenzaci, přidáním druhého kusu dobytka se celková škoda zvýšší na 3USD pokud by pěstitel dál pokračoval v pěstování obilí, pak jeho výnos by byl stále 12USD, ale dohodou mohou obě strany dosáhnout více. Chovatel může pěstiteli nabídnout, že za ponechání půdy ladem mu nabídne víc než 2USD, ale méně než 3USD, které tvoří celkovou škodu dvou dobytčat, oba na této dohodě vydělají."

"Opačný případ: Chovatel dobytka není odpovědný za škodu a tvrdí, že alokace zdrojů bude stejná jako v předchozím případě. Pro tentokrát neuvažuje plot. V případě, že pak není odpovědný za škody a bude chttít chovat maximální počet kusů, pak pěstitel může nabýdnout, až 5USD za snížená počtu kusů ve stadu o jeden kus, cožř je více než mezní výnosy dodatečného kusu a proto bude výhodné na tuto dohodu přistoupit. Ovšem v případě dalšího snížení je hodnota dalšího zničeného obilí nižší než hodnota masa z dodatečného dobytčete a proto se vyjednávání zastaví (4 kusy). V případě možnosti vystavit plot za roční náklady 9USD je to opět stejné, pěstitel získá 15USD a nebude trpět žádnými nájezdy dobytčat. Chovatel si nechá všechen dobytek."