Environmentální periodizace dějin lidstva: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: Periodizace dějin je vždy významnou teoreticko-metodologickou problematikou, obráží věcná a světonázorová východiska daného historika. O periodizaci environmentálních ...) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
*Říční civilizace (Blízký východ) | *Říční civilizace (Blízký východ) | ||
*Zemědělské říše | *Zemědělské říše | ||
*Éra atlanticko-průmyslová (asi od r. 1800 do 60. let 20. století), tj. období průmyslové revoluce, provázené jí vyvolanými procesy demografické revoluce, urbanizace, a na ní navazující revoluce vědeckotechnické | *Éra atlanticko-průmyslová (asi od r. 1800 do 60. let 20. století), tj. období průmyslové revoluce, provázené jí vyvolanými procesy demografické revoluce, [[urbanizace]], a na ní navazující revoluce vědeckotechnické | ||
*Pacificko-globální éra (období revoluce informační) – v té si již lidstvo uvědomilo, že je nejen odpovědné za stav svého životního prostředí, ale že jeho aktivity mohou být osudné jak pro prostředí, tak pro lidstvo samé. | *Pacificko-globální éra (období revoluce informační) – v té si již lidstvo uvědomilo, že je nejen odpovědné za stav svého životního prostředí, ale že jeho aktivity mohou být osudné jak pro prostředí, tak pro lidstvo samé. | ||
*Nové geologické období: [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Antropocén antropocén]. Pokud se na změny na Zemi díváme v měřítku geologického vývoje, jsou změny ještě výraznější. Jde například o proměnu biogeochemických cyklů, která je charakterizována (jinými než přirozenými) toky látek v celosvětovém měřítku (Moldan, 2001). | *Nové geologické období: [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Antropocén antropocén]. Pokud se na změny na Zemi díváme v měřítku geologického vývoje, jsou změny ještě výraznější. Jde například o proměnu biogeochemických cyklů, která je charakterizována (jinými než přirozenými) toky látek v celosvětovém měřítku (Moldan, 2001). „[[Cyklus dusíku]] je ovlivněn lidmi v ještě větší míře než [[cyklus uhlíku]]. V současné době lidská činnost způsobuje poutání nejméně tak vysokého objemu dusíku jako všechny přirozené procesy dohromady… Lidmi způsobený tok sloučenin [[cyklus síry|síry]] dosahuje asi 20 % toku přirozeného, u [[cyklus fosforu|fosforu]] jsou přirozený a lidmi způsobený tok co do objemu vyrovnány a u průmyslově intenzívně využívaných kovů, jako je měď, olovo, stříbro či rtuť, je antropogenní tok sto- až tisícinásobný ve srovnání s toky přirozenými.“ | ||
== Pro výuku == | == Pro výuku == | ||
Verze z 4. 2. 2008, 13:32
Periodizace dějin je vždy významnou teoreticko-metodologickou problematikou, obráží věcná a světonázorová východiska daného historika. O periodizaci environmentálních dějin světa se pokusil významný britský environmentální historik a historický geograf Ian Simmons. Podle Leoše Jelečka (2006) se mu zároveň podařilo výstižnou zkratkou charakterizovat i rozdílný vliv jednotlivých kultur a výrobních způsobů či technologií na míru změny jejich životního prostředí:
- Lovecko-sběračská a raně zemědělská epocha
- Říční civilizace (Blízký východ)
- Zemědělské říše
- Éra atlanticko-průmyslová (asi od r. 1800 do 60. let 20. století), tj. období průmyslové revoluce, provázené jí vyvolanými procesy demografické revoluce, urbanizace, a na ní navazující revoluce vědeckotechnické
- Pacificko-globální éra (období revoluce informační) – v té si již lidstvo uvědomilo, že je nejen odpovědné za stav svého životního prostředí, ale že jeho aktivity mohou být osudné jak pro prostředí, tak pro lidstvo samé.
- Nové geologické období: antropocén. Pokud se na změny na Zemi díváme v měřítku geologického vývoje, jsou změny ještě výraznější. Jde například o proměnu biogeochemických cyklů, která je charakterizována (jinými než přirozenými) toky látek v celosvětovém měřítku (Moldan, 2001). „Cyklus dusíku je ovlivněn lidmi v ještě větší míře než cyklus uhlíku. V současné době lidská činnost způsobuje poutání nejméně tak vysokého objemu dusíku jako všechny přirozené procesy dohromady… Lidmi způsobený tok sloučenin síry dosahuje asi 20 % toku přirozeného, u fosforu jsou přirozený a lidmi způsobený tok co do objemu vyrovnány a u průmyslově intenzívně využívaných kovů, jako je měď, olovo, stříbro či rtuť, je antropogenní tok sto- až tisícinásobný ve srovnání s toky přirozenými.“
Pro výuku
- Z historie: Činčera, J. Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let
Zdroje
Jeleček, Leoš. Geoatest PřF UK Praha, vzdělávací kurz 1997 + další autorovy texty. In: (Kolářová, 2006)
Kolářová, Hana. Udržitelný rozvoj: Hledání cest, které nekončí. Praha : Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze. 2006 ISBN: 80-87076-02-8
Moldan, B. (Ne)udržitelný rozvoj, Nakladatelství Praha : Karolinum 2001, str. 18
The Anthropocene Era, IGBP Science Series, No. 4, 2001, str. 11