Záchranný program: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR = | = Záchranné programy ohrožených druhů v ČR = | ||
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> | Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce">[http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně | ||
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005)]<ref> | |||
Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd... | Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd... | ||
Verze z 9. 1. 2009, 18:02
Záchranné programy ohrožených druhů v ČR
Podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". [1] Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref>
Kritéria výběru druhů pro záchranné programy
- druh je v ČR zvláště chráněný
- druh je zařazen v červených seznamech jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
- druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
- druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
- v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
- v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
- příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
- příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
- příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
Probíhající záchranné programy
Matizna bahenní (Angelica palustris)
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.[3]
Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus)
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.[3]
Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus)
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.[3]
Hořec jarní (Gentiana verna)
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. [3]
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli reintrodukce) na vhodná stanoviště , úprava hospodaření v povodích.[3]
Sysel obecný (Spermophilus citellus)
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. [3]
Užovka stromová (Zamenis longissimus)
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. [3]
Ukončené záchranné programy
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.[3]
Rys ostrovid (Lynx lynx)
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. [3]
Připravované záchranné programy
- plavín štítnatý (Nymphoides peltata)
- vstavač trojzubý (Orchis tridentata)
- hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica)
Programy péče
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční (Lutra lutra), u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.[3]
Vydra říční (Lutra lutra)
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.[3]
Evropské a celosvětové záchranné programy
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.[4] Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. [5]
Témata
Zdroje
- ↑ Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny
- ↑ Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.
- ↑ 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK
- ↑ EAZA - evropské záchranné programy
- ↑ WAZA - mezinárodní záhranné programy
Odkazy
Související stránky
- Červené knihy
- Legislativa ochrany přírody a krajiny
- Ministerstvo životního prostředí ČR
- Ochrana přírody
- Reintrodukce