Primární produkce: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. Primární produktivita je rychlost, již se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá | Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' je rychlost, již se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie (sluneční) ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) za jednotku času nebo jsou využity konzumenty jako potrava.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
*k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu | *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu | ||
===Zdroje energie=== | |||
Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo, oxid uhličitý, voda a půdní živiny.<ref name=ulbrich>http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm</ref> | Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo, oxid uhličitý, voda a půdní živiny.<ref name=ulbrich>http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm</ref> | ||
| Řádek 25: | Řádek 26: | ||
'''Kritické faktory omezující primární produkci:''' | ==='''Kritické faktory omezující primární produkci:'''=== | ||
*nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně) | *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně) | ||
*nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima) | *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima) | ||
| Řádek 34: | Řádek 35: | ||
''' | ==='''Rozdělení primární produkce:'''=== | ||
*'''hrubou primární produkci:''' je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza...<ref name=ulbrich>http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm</ref> Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.</ref> | *'''hrubou primární produkci:''' je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza...<ref name=ulbrich>http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm</ref> Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.</ref> | ||
*'''čistou primární produkci:''' hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.</ref> | *'''čistou primární produkci:''' hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.</ref> | ||
Verze z 6. 12. 2008, 14:12
Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.[1]
Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. Primární produktivita je rychlost, již se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie (sluneční) ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) za jednotku času nebo jsou využity konzumenty jako potrava.[2]
Tvorbu této biomasy můžeme ztahovat k různým veličinám.
- k ploše zaujímané ekosystémem
- k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)
- k jedné rostlině
- k jednotce plochy asimilačního aparátu
- k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu
Zdroje energie
Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo, oxid uhličitý, voda a půdní živiny.[1]
Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.
Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:
- chmemická
- energie slunečního záření
Kritické faktory omezující primární produkci:
- nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)
- nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)
- krátká délka fotosyntetického období
- nedostatek minerálních zdrojů[1]
Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).[3]
Rozdělení primární produkce:
- hrubou primární produkci: je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza...[1] Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.[4]
- čistou primární produkci: hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).[4]
Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.[5]
Témata
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm
- ↑ DUVIGNEAUD,P. (1988): Ekologická syntéza,Academia, Praha, 414 s.
- ↑ http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc
- ↑ 4,0 4,1 SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
- ↑ NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
Odkazy
Měly by být stručně anotované. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
Související stránky
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí). Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz Nápověda.
Externí odkazy
http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc
Literatura
SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
DUVIGNEAUD P. (1988): Ekologická syntéza, Academia, Praha, 414 s.