Bioplynová stanice: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu anaerobní digesce ke zpracování bioodpadu, případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je bioplyn, který lze využít k energetickým účelům.
Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu anaerobní digesce ke zpracování bioodpadu, případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je bioplyn, který lze využít jako zdroj alternativní energie.


== Anaerobní digesce ==
== Anaerobní digesce ==
Řádek 27: Řádek 27:
:Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.<ref>PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.</ref> Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]].  
:Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.<ref>PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.</ref> Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]].  
* '''Digestát'''
* '''Digestát'''
:Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu..
:Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.
* '''Fugát'''
* '''Fugát'''
:Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek.
:Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek.


== Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==
== Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==
Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Každý rok je zprovozněno několik nových stanic, dosud však panuje nedůvěra k tomuto způsobu zpracování bioodpadu. Důvodem jsou hlavně vysoké investiční náklady, mnohé legislativní a administrativní bariéry a také neznalost technologie.  
Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic <ref>BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=2067753>. ISSN: 1801-2655.</ref>, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Každý rok je zprovozněno několik nových stanic, dosud však panuje nedůvěra k tomuto způsobu zpracování bioodpadu. Důvodem jsou hlavně vysoké investiční náklady, mnohé legislativní a administrativní bariéry a také neznalost technologie.  
Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly. Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově.
Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.<ref>KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=183796>. ISSN: 1801-2655.</ref> Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově.
České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.
České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.<ref>CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. Biom.cz [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=1975599>. ISSN: 1801-2655.</ref>
   
   
== Zdroje ==
== Zdroje ==
1. PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.
<references/>


2. BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=2067753>. ISSN: 1801-2655.
SCHULZ, H.; EDER, B.: Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.


3. KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=183796>. ISSN: 1801-2655.
STRAKA, F. a kol.: Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.


4. CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. Biom.cz [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=1975599>. ISSN: 1801-2655.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:


=== Související stránky ===
=== Související stránky ===
Řádek 53: Řádek 51:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Anaerobn%C3%AD_digesce Anaerobní digesce] na české Wikipedii
[http://en.wikipedia.org/wiki/Anaerobic_digestion Anaerobic digestion] na anglické Wikipedii
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Biologicky_rozlo%C5%BEiteln%C3%BD_odpad Biologicky rozložitelný odpad] na české Wikipedii
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Biologicky_rozlo%C5%BEiteln%C3%BD_odpad Biologicky rozložitelný odpad] na české Wikipedii


[http://cs.wikipedia.org/wiki/Anaerobn%C3%AD_digesce Anaerobní digesce] na české Wikipedii
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioplyn Bioplyn] na české Wikipedii


[http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu  
[http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu  

Verze z 25. 11. 2008, 01:04

Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu anaerobní digesce ke zpracování bioodpadu, případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je bioplyn, který lze využít jako zdroj alternativní energie.

Anaerobní digesce

Anaerobní digesce je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích. Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:

  • hydrolýza
  • acidogeneze
  • acetogeneze
  • methanogeneze

Provoz bioplynové stanice

Substráty

V bioplynové stanici lze zpracovávat kejdu, hnůj a jiné odpady z živočišné výroby, fytomasu, odpady z rostlinné výroby, ze stravování, biologicky rozložitelný komunální odpad a čistírenské kaly. Vhodné jsou zvláště materiály s vyšší vlhkostí. Často se uplatňuje kofermentace, tzn. zpracování různých materiálů v jednom zařízení. Vhodnou kombinací substrátů lze docílit složení, které bude mít příznivý vliv na průběh procesu a tím i na výsledné množství a kvalitu bioplynu.

Technologie

Zařízení pro anaerobní fermentaci organických odpadů může mít mnoho variant. Na začátku bioplynové linky je zpravidla přípravná nádrž, kde se skladuje surový materiál. Ten je podle potřeby přečerpáván do fermentoru, kde se odehrává vlastní proces anaerobní digesce a tvorby bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je jímán do zásobníku a upravován pro další využití.

Podmínky procesu

Aby proces anaerobní digesce probíhal správně, je třeba zajistit vhodné životní podmínky pro činnost mikroorganismů. Těmi jsou:

  • striktně anaerobní prostředí
  • vhodné pH
  • stálá teplota
  • vhodné složení substrátu

Produkty anaerobní digesce

  • Bioplyn
Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.[1] Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke kogeneraci.
  • Digestát
Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.
  • Fugát
Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek.

Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí

Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic [2], z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Každý rok je zprovozněno několik nových stanic, dosud však panuje nedůvěra k tomuto způsobu zpracování bioodpadu. Důvodem jsou hlavně vysoké investiční náklady, mnohé legislativní a administrativní bariéry a také neznalost technologie. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.[3] Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.[4]

Zdroje

  1. PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.
  2. BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=2067753>. ISSN: 1801-2655.
  3. KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=183796>. ISSN: 1801-2655.
  4. CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. Biom.cz [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=1975599>. ISSN: 1801-2655.

SCHULZ, H.; EDER, B.: Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.

STRAKA, F. a kol.: Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.


Odkazy

Související stránky

Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz Nápověda.

Externí odkazy

Anaerobní digesce na české Wikipedii

Anaerobic digestion na anglické Wikipedii

Biologicky rozložitelný odpad na české Wikipedii

Bioplyn na české Wikipedii

CZ Biom České sdružení pro biomasu

Literatura

Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: bibliografické záznamy tradičních dokumentů nebo použijte citačních šablon