Pěší doprava: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (+okno pasdel) |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
[[Kategorie:Doprava ve městech]] | [[Kategorie:Doprava ve městech]] | ||
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}} | {{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}} | ||
{{pasdel}} |
Verze z 2. 10. 2008, 13:16
Pěší doprava je počáteční a koncovou fází všech vykonaných cest. Právě z tohoto prostého faktu pramení potřeba důrazného chránění a vylepšování možností pěší chůze ve městech. Na území města se chodec vždy dostává do kontaktu s ostatními dopravními systémy. Způsob řešení těchto kontaktů při územním plánování i při plánování konkrétního dopravního uzlu přímo ovlivňuje kvalitu chůze a zvláště bezpečnost chodce, který je nejvíce zranitelný.
Chodník bohužel není pouze pro chodce. Je často využíván: automobily při obsluze objektů a parkování,
- pro výsadbu zeleně,
- pro uložení inženýrských sítí (přímý vliv na kvalitu povrchů) a jejich povrchových objektů (stožáry, různé skříně),
- pro skládky materiálu při opravách objektů,
- pro rozšíření vozovky,
- pro instalaci dopravních značek, zábradlí, světelné signalizace, různých reklam apod.
Všechny zmíněné překážky ztěžují chodcům pohyb po městě, a často jej dokonce činí nebezpečným.
Velmi úzce s pohybem chodců ve městě souvisí též kvalita veřejných prostor. Neatraktivním a nebezpečným místům se chodci vyhýbají, a bez procházejících lidí (a posedávajících a rozmlouvajících atd.) nelze o nějakém veřejném prostranství tvrdit, že je pro lidi atraktivní. Město protkané hustou sítí silnic a křižovatek bez možnosti volné chůze těžko bude patřit k vyhledávaným lokalitám. Vlivu kvality veřejných prostor na sociální život obyvatel měst by rozhodně měla být přisuzována větší váha.