Nedostatečná fyzická aktivita: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (+odkazy) |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
str. 88 in: Adamec, C. a kol. (2008): Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada Publishing, a.s., Praha</ref>. Průměrný Evropan žijící ve městě za jeden den ujde pěšky cca 1 km, na kole ujede v průměru 0,5 km a autem cca 27,5 km<ref>WHO-UNECE (2004): Transport related health effects with a particular focus on children, transnational project and workshop. Vienna: THE PEP, WHO-UNECE</ref>. | str. 88 in: Adamec, C. a kol. (2008): Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada Publishing, a.s., Praha</ref>. Průměrný Evropan žijící ve městě za jeden den ujde pěšky cca 1 km, na kole ujede v průměru 0,5 km a autem cca 27,5 km<ref>WHO-UNECE (2004): Transport related health effects with a particular focus on children, transnational project and workshop. Vienna: THE PEP, WHO-UNECE</ref>. | ||
Jedním z řešení ke snížení míry inaktivity proto mohou být i aktivity a politiky podporující větší využívání nemotorové dopravy jako součást dopravního systému a zjištění podmínek pro dostupnou a bezpečnou chůzi a cyklistiku. | Jedním z řešení ke snížení míry inaktivity proto mohou být i aktivity a politiky podporující větší využívání nemotorové dopravy jako součást dopravního systému a zjištění podmínek pro dostupnou a bezpečnou [[pěší doprava|chůzi]] a [[cyklistická doprava|cyklistiku]]. | ||
== Zdroje a poznámky == | == Zdroje a poznámky == | ||
Verze z 16. 9. 2008, 13:37
S rozvojem motorové dopravy souvisí úzce i nedostatečná fyzická aktivita. WHO[1]definuje fyzickou inaktivitu[2] jako „dělání velmi málo nebo žádné fyzické aktivity“ ať už v práci (pokud zaměstnání zahrnuje manuální práci), během dopravy (chůze nebo cyklistika), domácích povinností (např. práce v domácnosti) nebo ve volném čase (účast na sportovních nebo rekreačních aktivitách atd.). Odhad celkové míry prevalence pro fyzickou inaktivitu mezi dospělými uvádí WHO[1] jako 17 % (v rozsahu podle jednotlivých regionů mezi 11 % až 24 %). Odhad počtu osob, které vykonávají nějakou, ale stále nedostatečnou, pohybovou aktivitu (méně než 2,5 hodiny za týden) se pohybuje mezi 31 % do 51 %.
Fyzická inaktivita je jedním z rizikových faktorů řady onemocnění. Negativně je ovlivňována také očekávaná délka života, tolerance stresu a soběstačnost ve stáří. Podíl úmrtí, které je možné přiřazovat fyzické inaktivitě, kolísá mezi 5–10 %, což je přibližně 5x více než úmrtí v důsledku dopravních nehod[1].
K vysoké míře inaktivity přispívá i to, že jsou i na krátké vzdálenosti, které lze pohodně ujít pěšky nebo ujet na kole, používána motorová vozidla. Například více než 50 % cest osobním automobilem je kratších než 5 km a více než 30 % cest autem je kratších než 3 km[3]. Průměrný Evropan žijící ve městě za jeden den ujde pěšky cca 1 km, na kole ujede v průměru 0,5 km a autem cca 27,5 km[4].
Jedním z řešení ke snížení míry inaktivity proto mohou být i aktivity a politiky podporující větší využívání nemotorové dopravy jako součást dopravního systému a zjištění podmínek pro dostupnou a bezpečnou chůzi a cyklistiku.
Zdroje a poznámky
- ↑ 1,0 1,1 1,2 WHO (2002): World Health Report 2002: Reducing risks, promoting healthy life. WHO, Geneve
- ↑ Výraz „inaktivita“ byl převzat z publikace Adamec a kol (2008) a jedná se o překlad anglického výrazu „physical inactivity“.
- ↑ str. 88 in: Adamec, C. a kol. (2008): Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada Publishing, a.s., Praha
- ↑ WHO-UNECE (2004): Transport related health effects with a particular focus on children, transnational project and workshop. Vienna: THE PEP, WHO-UNECE
