Společenství nezávislých států: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
(→Odkazy) |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF SNS | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF SNS v české Wikipedii] | ||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/CIS CIS v anglické Wikipedii] | |||
[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Mezinárodní instituce]] | [[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Mezinárodní instituce]] | ||
{{upravit}} | {{upravit}} | ||
{{upravit martin}} | {{upravit martin}} |
Verze z 11. 6. 2008, 13:16
Zvláštním fenoménem na poli neformálních organizací, jejichž společným jmenovatelem je sdílená minulost, je Společenství nezávislých států (SNS) vzniklé po rozpadu SSSR v roce 1991. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že SSSR je tak „čerstvě“ rozpadlé impérium, že se v tuto chvíli nedá spolehlivě předvídat, co se s tímto gigantickým prostorem bude dít. I když byl vznik SNS zdůvodňován nutností umožnit „civilizovaný rozvod“ shoduje se většina pozorovatelů na tom, že se spíše jedná o nástroj udržení mocenské a ekonomické kontroly. Na summitech SNS je jako prioritní téma diskutována zahraniční a bezpečnostní politika, obrana a ekonomické vztahy. S výjimkou tří pobaltských států, dnes (doufejme) pevně integrovaných do EU a NATO, se na SNS podílejí všechny postsovětské republiky.
Zakládajícími členy v roce 1991 byly (v abecedním pořadí):
- Arménie,
- Ázerbájdžán,
- Bělorusko,
- Gruzie - přistoupila v roce 1993
- Kazachstán,
- Kyrgyzstán,
- Moldova,
- Rusko,
- Ukrajina,
- Uzbekistán,
- Tádžikistán,
- Turkmenistán - v roce 2005 vystoupil a jeho status byl změněn na status přidruženého člena.
Odkazy
Externí odkazy