Ekologická architektura: Porovnání verzí
| Řádek 58: | Řádek 58: | ||
* [[domy kryté zemí]] | * [[domy kryté zemí]] | ||
* [[pasivní solární architektura]] | * [[pasivní solární architektura]] | ||
* [[aktivní solární systémy]] | |||
* [[domy s transparentní tepelnou izolací]] | * [[domy s transparentní tepelnou izolací]] | ||
== Zdroje a poznámky == | == Zdroje a poznámky == | ||
Verze z 2. 4. 2008, 20:55
Podobně, jako je mnoho definic udržitelného rozvoje, nalezneme také mnoho definic ekologické či zelené architektrury. Vezmeme tedy například definici akad. arch. Aleše Brotánka a dalších, která říká, že ekodům je stavba harmonizující s okolím, vhodně využívající půdu, efektivně využívající vodu, energii, dřevo, chránící rostliny, zvířata, zemědělské, kulturní a archeologické zdroje, spotřebovávající minimum stavebního materiálu pro vlastní výstavbu a maximum recyklovaných hmot, zohledňující snadnou a ekologicky šetrnou likvidaci stavby po dovršení její životnosti.[1].
Často se setkávám s tím, že jako hlavní a v podstatě jediným hlediskem "zelenosti" stavby je její spotřeba energie - takže mluvíme směšujeme pojem nízkoenergetické stavby a ekologické stavby. Spotřeba energie je přitom jen jedna z mnoha zásad ekologické stavby. Více viz
Zásady ekologické architektury.
Rozdělení ekologických budov
Ekologickou architekturu můžeme dělit podle mnoha hledisek, zmíníme alespoň některá:
Rozdělení podle použitých materiálů
Stavby z tradičních materiálů
Pro stavby lze využít různé běžně dostupné materiály a dosáhnout velmi dobrých parametrů z hlediska životního prostředí - může se jednat jak o dřevo, různé izolační materiály, izolační cihly atd. atd. Výhodou je, že s tradičními materiály umějí pracovat i běžně školení řemeslníci.
Stavby z netradičních materiálů
Jako netradiční materiály pro ekologické stavby se považují většinou suroviny ryze přírodní, jejichž výroba je energeticky velmi nenáročná, materiál se používá blízko místa svého vzniku (není zde tedy zátěž dopravou) a dům tím zatěžuje životní prostředí méně jak během života stavby, tak i po skončení její životnosti. Mohou být použity jako dominantní stavební materiál, např. pro
- stavby z nepálených cihel,
- stavby ze slámy,
- stavby s použitím lnu a konopí;
nebo jako materiál použitý na některé části stavby
- izolace z ovčí vlny,
- izolace z recyklované džínsoviny,
- střešní krytina s došky, z rákosu, ze slámy
Rozdělení podle energetické spotřeby
Tabulka: Definice, rozdělení podle energetické náročnosti[2]
| domy běžné ve 70.-80. letech | současná novostavba | nízkoenergetický dům[3] | pasivní dům[4] | nulový dům, dům s přebytkem tepla[5] |
| charakteristika | ||||
| zastaralá otopné soustava, zdroj tepla je velkým zdrojem emisí; větrá se pouhým otevřením oken, nezateplené, špatně izolující konstrukce, přetápí se | klasické vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, větrání otevřením okna, konstrukce na úrovni požadavků normy | otopná soustava o nižním výkonu, využití obnovitelných zdrojů, dobře zateplené konstrukce, řízené větrání | pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce | parametry min. na úrovni pasivního domu, velká plocha fotavoltaických panelů |
| potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2a)] | ||||
| většinou nad 200 | 80 - 140 | méně než 50 | méně než 15 | méně než 5 |
Rozdělení podle technologií
- tradiční stavby
- domy kryté zemí
- pasivní solární architektura
- aktivní solární systémy
- domy s transparentní tepelnou izolací
Zdroje a poznámky
- ↑ Lea: Ekodomy - inspirace pro každého [cd], 1. vydání, 2001
- ↑ Co je pasivní dům dostupné on-line na <http://www.pasivnidomy.cz>
- ↑ dle ČSN 73 0540 budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 50 kWh/(m2a)
- ↑ ČSN 73 0540 jej popisuje následovně: "Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a).... "
- ↑ většinou se tak označují budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 5 kWh/(m2a)
- Pátková, Z., Ševčíková L.: Ekodomy a stavební materiály, Essentia, dostupné on-line na <http://www.essentia.cz/index.php?obsah=6&id=75>