Syndromy změn v prostředí: Porovnání verzí

Verze z 21. 3. 2008, 17:34

Změny prostředí = poškození prostředí

„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“

Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti. (Hák, Rynda, 2001)

Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz Globální environmentální problémy
Projevy změn v krajině jsou patrné i regionálně a lokálně

Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka

„Syndromový přístup“ k nápravě

Vhodným a osvědčeným postupem pro výzkum změn v prostředí, využívajícím vědecky podložených informací, je metoda zvaná Syndromový přístup (Syndrome Approach). Syndromový přístup chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni).

Název syndrom byl převzat z medicíny, která užívá tohoto pojmu pro popis komplexních klinických stavů. Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.

Změny v prostředí dle syndromového přístupu

Jedním ze způsobů řízení změn je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd.

Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému).

Příklady kritérií dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány: Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.

Praktické aspekty syndromového přístupu

Výzkumné aktivity mají přímou vazbu na praxi - vychází z přesvědčení, že nelze narušovat úzké hranice tzv. „rozvojového koridoru“, jejich překročení by mělo za následek zvýšené nároky na prostředí, ale i na sociální a ekonomické systémy. Proto je určením těchto mezí se třeba odborně zabývat. Problémy globálních změn jsou tak pochopeny nejen jako komplexní a dynamické procesy, které je třeba teoreticky studovat, ale také jako východisko pro odpovědné a podložené rozhodování. Rozvíjí se tak schopnost předvídání, pochopení rozvojových alternativ; na tomto základě lze navrhovat udržitelné scénáře budoucího vývoje.

Zdroje

In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy. Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.
Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49.
[www.wbgu.de]

Odkazy

Syndrom globálních změn

Syndrom Aralského moře

Tento článek potřebuje úpravu, neboť svým obsahem nevyhovuje.

Můžete Enviwiki pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k úpravám.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-== Změny = poškození prostředí ==
+== Změny prostředí = poškození prostředí ==
 ''„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“''
 ''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001)
 *Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz [[Globální environmentální problémy]]
 *Projevy změn v [[Krajina|krajině]] jsou patrné i regionálně a lokálně
 == Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka ==
 *[[Environmentální periodizace dějin lidstva]]
 *[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html  Katastrofy za posledních 20 000 let]
 == „Syndromový přístup“ k nápravě ==
-Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.
+Vhodným a osvědčeným postupem pro výzkum změn v prostředí, využívajícím vědecky podložených informací, je metoda zvaná '''Syndromový přístup''' (Syndrome Approach). Syndromový přístup chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni).
+Název syndrom byl převzat z medicíny, která užívá tohoto pojmu pro '''popis komplexních klinických stavů'''. Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.
+=== Změny v prostředí dle syndromového přístupu ===
+Jedním ze způsobů řízení změn je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd.
-Viz též '''[[Syndromy globálních změn]]'''
+Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému).
-==
+Příklady kritérií dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány:
-== Text nadpisu ==
+Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.
- ==
-== Postup k řešení problematiky Syndromům změn ==
-Výzkumy globálních změn poukazují v poslední době na enormní změny v životním prostředí. Hlavním cílem celkového systému Syndromů změn je identifikovat příčiny a souvislosti mezi jednotlivými globálními problémy a následně najít cestu jak je minimalizovat či se jim zcela vyhnout.
+=== Praktické aspekty syndromového přístupu ===
-Jedním ze způsobů je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd. Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému).
-Příklady kritériích dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány – Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.
+Výzkumné aktivity mají přímou vazbu na praxi - vychází z přesvědčení, že nelze narušovat úzké hranice tzv. „rozvojového koridoru“, jejich překročení by mělo za následek zvýšené nároky na prostředí, ale i na sociální a ekonomické systémy. Proto je určením těchto mezí se třeba odborně zabývat. Problémy globálních změn jsou tak pochopeny nejen jako komplexní a dynamické procesy, které je třeba teoreticky studovat, ale také jako východisko pro odpovědné a podložené rozhodování. Rozvíjí se tak schopnost předvídání, pochopení rozvojových alternativ; na tomto základě lze navrhovat udržitelné scénáře budoucího vývoje.
@@ Řádek 35: / Řádek 48: @@
 *[www.wbgu.de]
 == Odkazy ==
-[[Syndromový koncept globálních změn]]
+[[Syndrom globálních změn]]
 [[Syndrom Aralského moře]]