Syndromy změn v prostředí

Změny = poškození prostředí

„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“

Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti. (Hák, Rynda, 2001)

• Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz Globální environmentální problémy
• Projevy změn v krajině jsou patrné i regionálně a lokálně

Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka

• Environmentální periodizace dějin lidstva
• Katastrofy za posledních 20 000 let

„Syndromový přístup“ k nápravě

Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.

Viz též Syndromy globálních změn

==

Text nadpisu

==

Postup k řešení problematiky Syndromům změn

Výzkumy globálních změn poukazují v poslední době na enormní změny v životním prostředí. Hlavním cílem celkového systému Syndromů změn je identifikovat příčiny a souvislosti mezi jednotlivými globálními problémy a následně najít cestu jak je minimalizovat či se jim zcela vyhnout. Jedním ze způsobů je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd. Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému). Příklady kritériích dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány – Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.

Zdroje

• In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy. Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.
• Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49.
• [www.wbgu.de]

Odkazy

Syndromový koncept globálních změn

Syndrom Aralského moře