Benefity OER WMS: Porovnání verzí
(Benefity OER WMS) značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru]] přináší řadu benefitů, mezi nejvýznamnějšími můžeme uvést následující:<ref>Petiška, E. (2018). Otevřené vzdělávací zdroje: podpora tvůrcům otevřených vzdělávacích materiálů. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.</ref> | [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru]] přináší řadu benefitů, mezi nejvýznamnějšími můžeme uvést následující:<ref>Petiška, E. (2018). Otevřené vzdělávací zdroje: podpora tvůrcům otevřených vzdělávacích materiálů. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.</ref> | ||
=== Úspora prostředků === | ===Úspora prostředků=== | ||
Studijní materiály, které jsou online, mohou vést k úspoře prostředků jak na straně instituce, tak na straně studentů. | Studijní materiály, které jsou online, mohou vést k úspoře prostředků jak na straně instituce, tak na straně studentů. | ||
=== Snadná aktualizace === | ===Snadná aktualizace=== | ||
V současném rychle se měnícím světě poznatky rychle zastarávají, proto jsou potřeba časté aktualizace a digitální zdroje jsou k tomu ideální. | V současném rychle se měnícím světě poznatky rychle zastarávají, proto jsou potřeba časté aktualizace a digitální zdroje jsou k tomu ideální. | ||
=== Snadná úprava pro specifické účely === | ===Snadná úprava pro specifické účely=== | ||
Učitel může učebnici upravit (zkrátit, doplnit či jinak modifikovat) pro účely svého kurzu. | Učitel může učebnici upravit (zkrátit, doplnit či jinak modifikovat) pro účely svého kurzu. | ||
=== Vyšší efektivita === | ===Vyšší efektivita=== | ||
Prostřednictvím hyperlinků a odkazů se může student dostat k poznatkům, které ho zajímají a přesahují rámec učební látky (mnohem snadněji než v klasickém printu). Případné poznámky, které si udělá online, mu již zůstanou a bude je mít kdykoliv k dispozici (z klasických učebnic je musí odstranit, pokud je chce přeprodat; ale i v případě, že si je nechá, je přístup složitější než v cloudovém rozhraní). Je také možné předpokládat, že specifika prostředí OER pomáhá studentovi lépe chápat souvislosti a vidět problematiku v kontextu. Rovněž pomáhá interdisciplinárnímu myšlení, stejně jako rozvoji aktivního učení (tzv. inquiry-based learning). Pro ověření této hypotézy by nicméně bylo potřeba provést výzkum. | Prostřednictvím hyperlinků a odkazů se může student dostat k poznatkům, které ho zajímají a přesahují rámec učební látky (mnohem snadněji než v klasickém printu). Případné poznámky, které si udělá online, mu již zůstanou a bude je mít kdykoliv k dispozici (z klasických učebnic je musí odstranit, pokud je chce přeprodat; ale i v případě, že si je nechá, je přístup složitější než v cloudovém rozhraní). Je také možné předpokládat, že specifika prostředí OER pomáhá studentovi lépe chápat souvislosti a vidět problematiku v kontextu. Rovněž pomáhá interdisciplinárnímu myšlení, stejně jako rozvoji aktivního učení (tzv. inquiry-based learning). Pro ověření této hypotézy by nicméně bylo potřeba provést výzkum. | ||
=== Změna média === | ===Změna média=== | ||
Dnešní studenti vyrůstají ve světě, kde tráví již od dětství více času s digitálními platformami než s klasickými knihami. Klasický učební text může být pro ně méně přitažlivý. | Dnešní studenti vyrůstají ve světě, kde tráví již od dětství více času s digitálními platformami než s klasickými knihami. Klasický učební text může být pro ně méně přitažlivý. | ||
=== Snížení zátěže životního prostředí === | ===Snížení zátěže životního prostředí=== | ||
S rostoucími požadavky na vzdělání a aktualizací učebnic rostou také náklady na jejich recyklaci, popř. uložení. Celý životní cyklus učebnic (papír, tisk, logistika, prodej) představuje environmentální zátěž. Osobní počítač (tablet), ač taky představuje určitou zátěž, se stává nezbytností života v současné době. Pokud ho tedy studenti mají stejně, mohou omezit využívání tištěných zdrojů. | S rostoucími požadavky na vzdělání a aktualizací učebnic rostou také náklady na jejich recyklaci, popř. uložení. Celý životní cyklus učebnic (papír, tisk, logistika, prodej) představuje environmentální zátěž. Osobní počítač (tablet), ač taky představuje určitou zátěž, se stává nezbytností života v současné době. Pokud ho tedy studenti mají stejně, mohou omezit využívání tištěných zdrojů. | ||
=== Časová úspora === | ===Časová úspora=== | ||
Nákup učebnic (popř. jejich přeprodej dál), jejich příprava do školy, listování, případné zapomínání a ztrácení, představují za celé školní období značné množství času, který by se dal uspořit, pokud by se studovalo z otevřených učebnic. | Nákup učebnic (popř. jejich přeprodej dál), jejich příprava do školy, listování, případné zapomínání a ztrácení, představují za celé školní období značné množství času, který by se dal uspořit, pokud by se studovalo z otevřených učebnic. | ||
=== Přispívání ke znalostní společnosti === | ===Přispívání ke znalostní společnosti=== | ||
OER podporují proces celoživotního vzdělávání. Zároveň pomáhají vytvářet tzv. znalostní společnost, tento model společnosti totiž potřebuje právě otevřený přístup k poznatkům (viz studie [https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0165551506075327 Is a knowledge society possible without freedom of access to information?]) | OER podporují proces celoživotního vzdělávání. Zároveň pomáhají vytvářet tzv. znalostní společnost, tento model společnosti totiž potřebuje právě otevřený přístup k poznatkům (viz studie [https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0165551506075327 Is a knowledge society possible without freedom of access to information?]) | ||
== Reference == | ==Reference== | ||
< | <references /> |
Verze z 11. 9. 2020, 17:12
Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru přináší řadu benefitů, mezi nejvýznamnějšími můžeme uvést následující:[1]
Úspora prostředků
Studijní materiály, které jsou online, mohou vést k úspoře prostředků jak na straně instituce, tak na straně studentů.
Snadná aktualizace
V současném rychle se měnícím světě poznatky rychle zastarávají, proto jsou potřeba časté aktualizace a digitální zdroje jsou k tomu ideální.
Snadná úprava pro specifické účely
Učitel může učebnici upravit (zkrátit, doplnit či jinak modifikovat) pro účely svého kurzu.
Vyšší efektivita
Prostřednictvím hyperlinků a odkazů se může student dostat k poznatkům, které ho zajímají a přesahují rámec učební látky (mnohem snadněji než v klasickém printu). Případné poznámky, které si udělá online, mu již zůstanou a bude je mít kdykoliv k dispozici (z klasických učebnic je musí odstranit, pokud je chce přeprodat; ale i v případě, že si je nechá, je přístup složitější než v cloudovém rozhraní). Je také možné předpokládat, že specifika prostředí OER pomáhá studentovi lépe chápat souvislosti a vidět problematiku v kontextu. Rovněž pomáhá interdisciplinárnímu myšlení, stejně jako rozvoji aktivního učení (tzv. inquiry-based learning). Pro ověření této hypotézy by nicméně bylo potřeba provést výzkum.
Změna média
Dnešní studenti vyrůstají ve světě, kde tráví již od dětství více času s digitálními platformami než s klasickými knihami. Klasický učební text může být pro ně méně přitažlivý.
Snížení zátěže životního prostředí
S rostoucími požadavky na vzdělání a aktualizací učebnic rostou také náklady na jejich recyklaci, popř. uložení. Celý životní cyklus učebnic (papír, tisk, logistika, prodej) představuje environmentální zátěž. Osobní počítač (tablet), ač taky představuje určitou zátěž, se stává nezbytností života v současné době. Pokud ho tedy studenti mají stejně, mohou omezit využívání tištěných zdrojů.
Časová úspora
Nákup učebnic (popř. jejich přeprodej dál), jejich příprava do školy, listování, případné zapomínání a ztrácení, představují za celé školní období značné množství času, který by se dal uspořit, pokud by se studovalo z otevřených učebnic.
Přispívání ke znalostní společnosti
OER podporují proces celoživotního vzdělávání. Zároveň pomáhají vytvářet tzv. znalostní společnost, tento model společnosti totiž potřebuje právě otevřený přístup k poznatkům (viz studie Is a knowledge society possible without freedom of access to information?)
Reference
- ↑ Petiška, E. (2018). Otevřené vzdělávací zdroje: podpora tvůrcům otevřených vzdělávacích materiálů. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.