Společenství nezávislých států: Porovnání verzí
(Nová stránka: Zvláštním fenoménem na poli neformálních organizací, jejichž společným jmenovatelem je sdílená minulost, je Společenství nezávislých států (SNS) vzniklé po rozpadu...) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Zvláštním fenoménem na poli neformálních organizací, jejichž společným jmenovatelem je sdílená minulost, je Společenství nezávislých států (SNS) vzniklé po rozpadu SSSR v roce 1991. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že SSSR je tak „čerstvě“ rozpadlé impérium, že se v tuto chvíli nedá spolehlivě předvídat, co se s tímto gigantickým prostorem bude dít. I když byl vznik SNS zdůvodňován nutností umožnit „civilizovaný rozvod“ shoduje se většina pozorovatelů na tom, že se spíše jedná o nástroj udržení mocenské a ekonomické kontroly. Na summitech SNS je jako prioritní téma diskutována zahraniční a bezpečnostní politika, obrana a ekonomické vztahy. S výjimkou tří pobaltských států, dnes (doufejme) pevně integrovaných do EU a NATO, se na SNS podílejí všechny postsovětské republiky. | Zvláštním fenoménem na poli neformálních organizací, jejichž společným jmenovatelem je sdílená minulost, je Společenství nezávislých států (SNS) vzniklé po rozpadu SSSR v roce 1991. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že SSSR je tak „čerstvě“ rozpadlé impérium, že se v tuto chvíli nedá spolehlivě předvídat, co se s tímto gigantickým prostorem bude dít. I když byl vznik SNS zdůvodňován nutností umožnit „civilizovaný rozvod“ shoduje se většina pozorovatelů na tom, že se spíše jedná o nástroj udržení mocenské a ekonomické kontroly. Na summitech SNS je jako prioritní téma diskutována zahraniční a bezpečnostní politika, obrana a ekonomické vztahy. S výjimkou tří pobaltských států, dnes (doufejme) pevně integrovaných do EU a [[NATO]], se na SNS podílejí všechny postsovětské republiky. | ||
Zakládajícími členy v roce 1991 byly (v abecedním pořadí): Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldova, Rusko, Ukrajina, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán; v roce 1993 přistoupila Gruzie. V roce 2005 Turkmenistán vystoupil a jeho status byl změněn na status přidruženého člena. | Zakládajícími členy v roce 1991 byly (v abecedním pořadí): Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldova, Rusko, Ukrajina, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán; v roce 1993 přistoupila Gruzie. V roce 2005 Turkmenistán vystoupil a jeho status byl změněn na status přidruženého člena. | ||
Verze z 16. 2. 2008, 09:46
Zvláštním fenoménem na poli neformálních organizací, jejichž společným jmenovatelem je sdílená minulost, je Společenství nezávislých států (SNS) vzniklé po rozpadu SSSR v roce 1991. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že SSSR je tak „čerstvě“ rozpadlé impérium, že se v tuto chvíli nedá spolehlivě předvídat, co se s tímto gigantickým prostorem bude dít. I když byl vznik SNS zdůvodňován nutností umožnit „civilizovaný rozvod“ shoduje se většina pozorovatelů na tom, že se spíše jedná o nástroj udržení mocenské a ekonomické kontroly. Na summitech SNS je jako prioritní téma diskutována zahraniční a bezpečnostní politika, obrana a ekonomické vztahy. S výjimkou tří pobaltských států, dnes (doufejme) pevně integrovaných do EU a NATO, se na SNS podílejí všechny postsovětské republiky.
Zakládajícími členy v roce 1991 byly (v abecedním pořadí): Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldova, Rusko, Ukrajina, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán; v roce 1993 přistoupila Gruzie. V roce 2005 Turkmenistán vystoupil a jeho status byl změněn na status přidruženého člena.