Komodifikace přírody: Porovnání verzí

Verze z 28. 4. 2014, 20:14

Komodifikace přírody (anglicky: commodification of nature) znamená proces, při kterém se z ekosystémových služeb stávají předměty směny podléhající mechanismům trhu. Komodifikací se užitná hodnota těchto služeb transformuje do hodnoty směnné. Výzkum komodifikace přírody je také směr v rámci kritických environmentálních studií (critical environmental studies), který se zabývá studiem procesu oceňování služeb a produktů ekosystémů a jejich následným převáděním do kategorií tržního prostředí.

Vědní subdisciplína zabývající se komodifikací přírody je ovlivněná marxismem (především marxistické geografii) a politickou ekologií. Kritizuje především teoretické přístupy k oceňování ekosystémových služeb vycházející z perspektivy environmentalismu volného trhu (free-market environmentalism) a jejich následnou aplikaci v podobě nástrojů a metod ekologické ekonomie (ecological economics). Samotný termín komodifikace pochází z marxistické teorie, kde označuje posun od produkce určené pro individuální spotřebu směrem k produkci, která je určena pro směnu. Produkce určená pro směnu tak vytváří kapitál a vede ke komodifikaci práce, která je základním předpokladem pro vznik tržního hospodářství, kapitalistické společnosti a třídní nerovnosti.

V praktické rovině je odmítání komodifikace přístupy blízké teoretickým premisám hlubinná ekologie (deep ecology) a postojům vyznávajícím zásadu silné udržitelnosti (strong sustainability). Staví se tak proti současné mainstreamové podobě udržitelného rozvoje, především jeho tolerantnímu přístupu k ekonomickým záležitostem. V České republice na problémy spojené s komodifikací přírody dlouhodobě upozorňuje sociolog Jan Keller, svoje výhrady ke komodifikaci přírody - které ilustruje námitky, které se proti ní objevují - uvádí v knize Až na dno blahobytu: ,,Ekonomové se snaží prosazovat „ekologický“ přístup i při posuzování nevratného ničení naší planety. Hovoří se v této souvislosti o ekologickém účetnictví. Jeho důsledné uplatňování však předpokládá, že se může stanovit cena za všechny druhy ohrožování a poškozování života. Kolik by mělo stát například dřevo z brazilských pralesů, pokud by do jeho ceny měla být kromě nákladů na těžbu započítána cena neznámého počtu živočišných druhů, které v důsledku zničení dané části pralesa vyhynou? Jak tuto cenu smrti stanovit, když nikdo není schopen spočítat, zaniknou-li řádově tisíce, anebo „jenom“ stovky živočišných a rostlinných druhů? Co když některý z vybitých druhů náhodou obsahuje klíč k vývoji léku proti rakovině? Neměla by se v tom případě započítat do ceny dřeva i cena milionů lidských životů, které na absenci léku doplatí? Pokud ničení pralesů přivodí nevratné změny v atmosféře planety (a nic není pravděpodobnější), neměl by se v ceně mahagonového nábytku pro snoby odrazit snad i výdaj za vyhynutí lidstva?" ^[1]

Problematika komodifikace přírody je sporem o přístup k internalizaci externalit. V současném světě se jeví jako rozumná míra vyčíslení ekosystémových služeb - a zabránění jejich devastaci - jediným možným řešením k udržitelnému rozvoji. Otázkou zůstává jak toho docílit. Zodpovědět tento dotaz a pomoci prosadit účinná opatření je hlavním cílem rozvojové agendy po roce 2015.

Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku commodification of nature na anglické Wikipedii.

Reference

↑ KELLER, Jan. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: Earth Save, 2005. 132 s. ISBN 80-903085-7-0.

Použité zdroje

Literatura k dalšímu studiu

Globalization, inequality and the commodification of life and well-being [online]. 1st ed. London: Adonis & Abbey, 2006 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10594048.
KELLER, Jan. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: Earth Save, 2005. 132 s. ISBN 80-903085-7-0.

Externí odkazy

Článek: ,,Komodifikací ztrácíme lidská práva na www.revolta114.blogspot.cz Komodifikace na české wikipedii

Autor(ři): Eduard Petiška .

Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Eduard Petiška . Komodifikace přírody [online]. Enviwiki, ; [citováno 21. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Komodifikace_p%C5%99%C3%ADrody&oldid=13736>

Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->

[1] KELLER, Jan. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: Earth Save, 2005. 132 s. ISBN 80-903085-7-0.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Komodifikace přírody''' (''anglicky: commodification of nature'') znamená proces, při kterém se z [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] stávají předměty [[w:cz: směna|směny]] podléhající mechanismům trhu. Komodifikací se [[w:cz: hodnota|užitná hodnota]] těchto služeb transformuje do [[w:cz: hodnota|hodnoty směnné]]. Výzkum komodifikace přírody je také směr v rámci [[w:cz: environmentalistika|kritických environmentálních studií (critical environmental studies)]], který se zabývá studiem procesu oceňování služeb a produktů ekosystémů a jejich následným převáděním do kategorií tržního prostředí.
+'''Komodifikace přírody''' (''anglicky: commodification of nature'') znamená proces, při kterém se z [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] stávají předměty [[w:cz: směna|směny]] podléhající mechanismům trhu. Komodifikací se [[w:cz: hodnota|užitná hodnota]] těchto služeb transformuje do [[w:cz: hodnota|hodnoty směnné]]. Výzkum komodifikace přírody je také směr v rámci [[w:cz: environmentalistika|kritických environmentálních studií]] ''(critical environmental studies)'', který se zabývá studiem procesu oceňování služeb a produktů ekosystémů a jejich následným převáděním do kategorií tržního prostředí.
-Vědní subdisciplína ''komodifikace přírody'' je ovlivněná [[w:cz: marxismem]] (především v [[w:cz: marxistická geografie|marxistické geografii]]) a [[politická ekologie|politickou ekologií]]. Kritizují teoretické přístupy k oceňování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] vycházející z perspektivy environmentalismu volného trhu (''free-market environmentalism'').
+Vědní subdisciplína zabývající se ''komodifikací přírody'' je ovlivněná [[w:cz: marxismus|marxismem]] (především [[w:cz: marxistická geografie|marxistické geografii]]) a [[politická ekologie|politickou ekologií]]. Kritizuje především teoretické přístupy k oceňování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] vycházející z perspektivy environmentalismu volného trhu (''free-market environmentalism'') a jejich následnou aplikaci v podobě nástrojů a metod ekologické ekonomie (''ecological economics''). Samotný termín [[w:cz: komodifikace|komodifikace]] pochází z marxistické teorie, kde označuje posun od produkce určené pro individuální spotřebu směrem k produkci, která je určena pro směnu. Produkce určená pro směnu tak vytváří [[w:cz: kapitál|kapitál]] a vede ke komodifikaci práce, která je základním předpokladem pro vznik tržního hospodářství, [[w:cz: kapitalismu|kapitalistické společnosti]] a třídní nerovnosti.
+V praktické rovině je odmítání komodifikace přístupy blízké teoretickým premisám [[w:cz: hlubinné ekologie|hlubinná ekologie]] (''deep ecology'') a postojům vyznávajícím zásadu silné udržitelnosti (''strong sustainability''). Staví se tak proti současné mainstreamové podobě [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], především jeho tolerantnímu přístupu k ekonomickým záležitostem. V České republice na problémy spojené s komodifikací přírody dlouhodobě upozorňuje sociolog [[w:cz: Jan Keller|Jan Keller]], svoje výhrady ke komodifikaci přírody - které ilustruje námitky, které se proti ní objevují - uvádí v knize [http://www.talmidim.cz/filosofie/Az-na-dno-blahobytu.pdf Až na dno blahobytu]: '',,Ekonomové se snaží prosazovat „ekologický“ přístup i při posuzování nevratného ničení naší planety. Hovoří se v této souvislosti o ekologickém účetnictví. Jeho důsledné uplatňování však předpokládá, že se může stanovit cena za všechny druhy ohrožování a poškozování života. Kolik by mělo stát například dřevo z brazilských pralesů, pokud by do jeho ceny měla být kromě nákladů na těžbu započítána cena neznámého počtu živočišných druhů, které v důsledku zničení dané části pralesa vyhynou? Jak tuto cenu smrti stanovit, když nikdo není schopen spočítat, zaniknou-li řádově tisíce, anebo „jenom“ stovky živočišných a rostlinných druhů? Co když některý z vybitých druhů náhodou obsahuje klíč k vývoji léku proti rakovině? Neměla by se v tom případě započítat do ceny dřeva i cena milionů lidských životů, které na absenci léku doplatí? Pokud ničení pralesů přivodí nevratné změny v atmosféře planety (a nic není pravděpodobnější), neměl by se v ceně mahagonového nábytku pro snoby odrazit snad i výdaj za vyhynutí lidstva?"'' <ref>KELLER, Jan. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: Earth Save, 2005. 132 s. ISBN 80-903085-7-0.</ref>
+Problematika komodifikace přírody je sporem o přístup k internalizaci [[w:cz: externality|externalit]]. V současném světě se jeví jako rozumná míra vyčíslení ekosystémových služeb - a zabránění jejich devastaci - jediným možným řešením k udržitelnému rozvoji. Otázkou zůstává jak toho docílit. Zodpovědět tento dotaz a pomoci prosadit účinná opatření je hlavním cílem [[Rozvojová agenda po roce 2015|rozvojové agendy po roce 2015]].
-market environmentalism
-V rámci k
-V marxistické teorii označoval termín [[w:cz: komodifikace|komodifikace]] posun od produkce určené pro individuální spotřebu směrem k produkci, která je určena pro směnu. Produkce určená pro směnu tak vytváří [[w:cz: kapitál|kapitál]] a vede ke komodifikaci práce, která je základním předpokladem pro vznik tržního hospodářství, [[w:cz: kapitalismu|kapitalistické společnosti]] a třídní nerovnosti. Z toho také
-pojetí znamenala komodifikace posun od produkce určené pro přímou spotřebu výrobcem k produkci zboží určeného pro směnu
-The commodification of nature is an area of research within critical environmental studies concerned with the ways in which natural entities and processes are made exchangeable through the market, and the implications thereof.
-Musíme stanovit cenu X neni mozne vysiclit cenu
-internalizace externalit
-Keller jakou cenu ma lek v pralese, zapocten do nabytku snobu...
-'''Technocentrismus'''  (''anglicky: technocentism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku,
- že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus|technocentrického]] a [[antropocén|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém|ekosystémů]].
-Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].
-Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
-Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>
-Sustainopreneurship (a portmanteau of sustainability and entrepreneurship) is the use of business organizing to solve problems related to social and environmental sustainability. It is a “business with a cause” - where world problems are turned into business opportunities by deployment of sustainability innovations. It is similar to social entrepreneurship.[1]
 == Odkazy ==
@@ Řádek 46: / Řádek 15: @@
 === Literatura k dalšímu studiu ===
 * Globalization, inequality and the commodification of life and well-being [online]. 1st ed. London: Adonis & Abbey, 2006 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10594048.
+* KELLER, Jan. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: Earth Save, 2005. 132 s. ISBN 80-903085-7-0.
 === Externí odkazy ===
 [http://revolta114.blogspot.cz/2013/02/komodifikaci-ztracime-lidska-prava.html Článek: ,,Komodifikací ztrácíme lidská práva na www.revolta114.blogspot.cz]
 [http://cs.wikipedia.org/wiki/Komodifikace Komodifikace na české wikipedii]
-{{MOSUR}}{{licence cc:Eduard Petiška}}
+{{licence cc|Eduard Petiška}}
+{{MOSUR}}