Úmluva o biologické rozmanitosti: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (oprava Nagoja) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
Jinými slovy, poslánímím úmluvy je rozvoj národních strategií ochrany a udržitelného využití biologické rozmanitosti. Bývá často označována jako klíčový dokument [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]]. | Jinými slovy, poslánímím úmluvy je rozvoj národních strategií ochrany a udržitelného využití biologické rozmanitosti. Bývá často označována jako klíčový dokument [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]]. | ||
V roce 2010 proběhl Mezinárodní rok biodiverzity. Úlohu kontaktního místa konvence hraje její sekretariát. V říjnu 2010 proběhla v japonské [[w: | V roce 2010 proběhl Mezinárodní rok biodiverzity. Úlohu kontaktního místa konvence hraje její sekretariát. V říjnu 2010 proběhla v japonské [[w:Nagoja|Naogoji]] 10. konference stran Konvence, na které byl přijat tzv. Nagojský protokol<ref> http://www.cbd.int/cop10/</ref>. | ||
== Reference == | == Reference == | ||
Verze z 10. 3. 2011, 20:38
Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity – CBD), která se řadí k nejvýznamnějším mezinárodním úmluvám v oblasti životního prostředí, byla poprvé vystavena k podpisu na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) 5. června 1992 v brazilském Rio de Janeiru a v platnost vstoupila již 29. prosince 1993.
Vláda České republiky schválila Úmluvu svým usnesením ze dne 2. června 1993 č. 293. Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 4. června 1993. Listina o schválení Úmluvy o biologické rozmanitosti Českou republikou byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 3. prosince 1993.Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 36 odst. 1 dne 29. prosince 1993. Pro Českou republiku vstoupila Úmluva v platnost v souladu se zněním odstavce 3 téhož článku dne 3. března 1994.Úmluva vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 134/1999 Sb.
Úmluva si klade tři základní cíle:
- ochranu biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou tyto organismy součástí,
- udržitelné využívání jejích složek,
- spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů.
Jinými slovy, poslánímím úmluvy je rozvoj národních strategií ochrany a udržitelného využití biologické rozmanitosti. Bývá často označována jako klíčový dokument udržitelného rozvoje.
V roce 2010 proběhl Mezinárodní rok biodiverzity. Úlohu kontaktního místa konvence hraje její sekretariát. V říjnu 2010 proběhla v japonské Naogoji 10. konference stran Konvence, na které byl přijat tzv. Nagojský protokol[1].
Reference
Související články
Externí odkazy
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Convention on Biological Diversity na anglické Wikipedii.
- (cs) Úmluva o biologické rozmanitosti na stránkách AOPK
- (cs) Text Úmluvy ve Sbírce zákonů
- (cs) Usnesení vlády ČR k přijetí Úmluvy
- (anglicky) webová stránka The Convention on Biological Diversity (CBD)
- (anglicky) Text Úmluvy v angličtině
- (anglicky) profily jednotlivých signatářských zemí
- (anglicky) The Biosafety Clearing-House (BCH)