Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Zoogeografické oblasti: Porovnání verzí
m (Stránka Zoogeografické oblasti přemístěna na stránku Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Zoogeografické oblasti) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Zoogeografické oblasti== | |||
Zoologové rozdělili suchozemský svět na šest zoogeografických oblastí : | Zoologové rozdělili suchozemský svět na šest zoogeografických oblastí : | ||
*Palearktická oblast | *Palearktická oblast | ||
| Řádek 9: | Řádek 10: | ||
Obr. Zoogeografické oblasti (obr. převzat z Wikipedie) | |||
Rozdělení světa na jednotlivé oblasti a podoblasti zavedli už v devatenáctém století významní britští přírodovědci a průkopníci poznání přírody Wallace a Lydekker. | |||
Všimneme si rozdílu mezi makroekosystémy, které definovali zoologiové na základě rozšíření zvířat, především savců (zoogeografické oblasti), těch, které definovali botanici (biomy země) na základě rozšíření druhů rostlin. Příčinu rozdílů v množství makroekosystémů a v tom, kudy vedou hranice mezi nimi, musíme hledat v různé závisloti živočichů a rostlin na stanovišti a v jejich různé schopnosti překonávat bariéry. | |||
V dnešní době se však názory na členění zoogeografických oblastí různí. Navíc se v důsledku antropogenní migrace rozdíly mezi nimi rychle stírají. Lze si představit, že za několik staletí budou kontinenty osídleny podobně. To ovšem povede k tomu, že mnohé druhy (především stenoektní, endemitní) vyhynout. | |||
[[Kategorie:Základy ekologie]] | [[Kategorie:Základy ekologie]] | ||
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} | {{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} | ||
Verze z 12. 10. 2009, 07:47
Zoogeografické oblasti
Zoologové rozdělili suchozemský svět na šest zoogeografických oblastí :
- Palearktická oblast
- Nearktická oblast
- Etiopská oblast
- Orientální oblast (Indomalajská oblast)
- Australská oblast
- Neotropická oblast
Obr. Zoogeografické oblasti (obr. převzat z Wikipedie)
Rozdělení světa na jednotlivé oblasti a podoblasti zavedli už v devatenáctém století významní britští přírodovědci a průkopníci poznání přírody Wallace a Lydekker.
Všimneme si rozdílu mezi makroekosystémy, které definovali zoologiové na základě rozšíření zvířat, především savců (zoogeografické oblasti), těch, které definovali botanici (biomy země) na základě rozšíření druhů rostlin. Příčinu rozdílů v množství makroekosystémů a v tom, kudy vedou hranice mezi nimi, musíme hledat v různé závisloti živočichů a rostlin na stanovišti a v jejich různé schopnosti překonávat bariéry.
V dnešní době se však názory na členění zoogeografických oblastí různí. Navíc se v důsledku antropogenní migrace rozdíly mezi nimi rychle stírají. Lze si představit, že za několik staletí budou kontinenty osídleny podobně. To ovšem povede k tomu, že mnohé druhy (především stenoektní, endemitní) vyhynout.
