Udržitelný rozvoj: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (Stránka Trvale udržitelný rozvoj přemístěna na stránku Udržitelný rozvoj) |
Verze z 30. 1. 2008, 23:14
Jednotná definice trvale udržitelného rozvoje, na které by se všichni shodli, neexistuje, a možná není žádné ani zapotřebí. Je tomu tak proto, že pojem „udržitelný rozvoj“ se týká procesu změny a je velmi závislý na lokálním kontextu, potřebách a zájmech. „Vznikajícím konceptem“ je udržitelný rozvoj ve dvou ohledech, za prvé protože je relativně nový a vzniká současně s tím, jak se učíme porozumět jeho širokým důsledkům na všechny aspekty našeho života; a za druhé protože jeho významy vznikají a rozvíjejí se v závislosti na místním kontextu.
O konceptu udržitelného rozvoje se v současnosti často jedná na vládní úrovni, mezi podnikateli, v rámci vzdělávacích institucí a nevládních organizací po celém světě. Také na akademické půdě se diskutuje o významu udržitelného rozvoje a o potřebě integrovat ekologické a ekonomické principy do osobního a společenského rozhodování.
Co je trvale udržitelný rozvoj?
Termín „trvale udržitelný rozvoj“ byl popularizován Světovou komisí pro životní prostředí a rozvoj (WCED) ve zprávě „Naše společná budoucnost“ z r. 1987. Tato kniha je známa pod názvem „Zpráva Bruntlandové“ po tehdejší předsedkyni Komise Gro Harlem Bruntlandové.
Cílem komise bylo najít praktická řešení problémů životního prostředí a rozvoje ve světě. Měla zvláště tři cíle:
- znovu zkoumat kritické problémy životního prostředí a rozvoje a formulovat realistické návrhy, jak s nimi nakládat
- navrhnout nové formy mezinárodní spolupráce v těchto záležitostech, které by měly vliv na politiku a akce směřující k žádoucím změnám
- zlepšit porozumění a vůli k akci u jednotlivců, nevládních organizací, podniků, institucí a vlád.
Naše společná budoucnost byla napsána po třech letech veřejných slyšení a s využitím více než pěti set písemných návrhů. Komisaři z více než jedenadvaceti zemí analyzovali tento materiál, a závěrečná zpráva byla předána Valnému shromáždění OSN v r. 1987.
Různé definice a hodnoty
Definice udržitelného rozvoje navržená ve Zprávě Bruntlandové a diskutovaná v rámci dalších mezinárodních konferencí byla přijata mnoha zeměmi. Přesto myšlenka „uspokojování potřeb současných generací aniž by byly ohroženy potřeby generací příštích“ byla interpretována mnoha různými způsoby. V současné době existuje více než sto definic udržitelného rozvoje.
Některé definice se snaží zkonkretizovat poněkud příliš širokou definici Bruntlandové, jiné se zase různým způsobem zaměřují na sociální, ekonomické, ekologické a politické souvislosti udržitelného rozvoje. V poslední době se hledají takové principy udržitelného rozvoje, které slouží praxi jeho naplňování.
Udržitelný rozvoj spíše „regulativní ideou“, která modifikuje dílčí přístupy a oborové pohledy v mnoha oblastech. Proto jeho pochopení nemůže být konečné, je dobré zaujmout strategii postupného vymezování pojmu TUR a chápat ji jako neuzavřený proces.
Hlavní globální problémy lidstva
Naše společná budoucnost podávala zprávu o mnoha globálních záležitostech a doporučovala, aby se v zájmu udržitelného rozvoje urychleně vyvíjely aktivity v šesti klíčových oblastech. Tak by mělo být zajištěno, že „budou uspokojeny současné potřeby aniž by bylo ohroženo uspokojování potřeb příštích generací“. Identifikovala hlavní globální problémy lidstva, a to:
- populace a lidské zdroje;
- průmysl
- potravní bezpečnost
- druhy organismů a ekosystémy
- problémy urbanizovaných oblastí
- péče o krajinu
- energie
- konflikty a degradace životního prostředí.
(Zpráva Bruntlandové „Naše společná budoucnost“)
Vytčené hlavní problémy – a mnoho dalších podobných – byly diskutovány na dalších mezinárodních konferencích.
Čtyři dimenze udržitelného rozvoje
Udržitelný rozvoj vyžaduje současný a vyrovnaný pokrok ve čtyřech oblastech, které jsou relativně nezávislé:
- sociální
- ekonomické
- ekologické
- politické
Například, pokud má být ekonomický rozvoj udržitelný:
- nemůže zanedbávat omezení daná životním prostředím a nebo být založen na destrukci přírodních zdrojů
- nemůže být úspěšný bez současného rozvoje sociálních zdrojů
- bude vyžadovat transformaci existující průmyslové základny a vývoj technologií přátelských vůči prostředí
- musí zvážit potřeby všech druhů a jejich právo na stejnou kvalitu života a podíl na zdrojích
- musí podpořit spravedlnost mezi lidmi, takže každý by měl stejný přístup ke zdrojům a kvalitě života
- musí brát v úvahu potřeby příštích generací.
Dynamická rovnováha
Vznikající koncept udržitelného rozvoje vychází z představy dosažení dynamické rovnováhy v mnoha ohledech. Například uvažování v globálním měřítku má být ve vztahu dynamické rovnováhy s lokální kulturou (viz známé heslo „Mysli globálně, jednej lokálně“). V praktické rovině je nutné vytvořit těsný vztah mezi čtyřmi dimenzemi udržitelného rozvoje, dosažení tohoto cíle vyžaduje dynamickou rovnováhu mezi:
- výrobou a spotřebou
- ekonomií a životním prostředím
- rozvojem a ochranou.
Zvláštní povaha rovnováhy mezi těmito faktory se bude lišit mezi rozvojovými zeměmi Jihu a průmyslovými státy Severu.
Výukové cíle
- Rozvinout pochopení vznikajícího konceptu udržitelného rozvoje
- Analyzovat hodnotový základ skrytý za různými interpretacemi udržitelného rozvoje
- Uvědomit si rozdíly v pojetí udržitelného rozvoje mezi zeměmi Severu a Jihu
- Vytvořit si vlastní definici udržitelného rozvoje
- Pochopit vztah České republiky k udržitelnému rozvoji
Příklady pro výuku
Čtení z časopisu Bedrník, téma Co je udržitelný rozvoj?
Zdroje
Agenda 21 - tři hlavní problémy udržitelného rozvoje byly diskutovány na mezinárodní konferenci v Riu de Janeiro, v Brazílii r. 1992. Je známá jako Konference o životním prostředí a rozvoji OSN – nebo jako Světový summit. Tohoto setkání se zúčastnilo více než 150 hlav států; projednali a odsouhlasili zde světový akční plán udržitelného rozvoje zvaný Agenda 21. Světový summit navštívilo téměř 50 000 oficiálních pozorovatelů a občanů, kteří se setkali na oficiálních i neoficiálních setkáních a seminářích v rámci Globálního Fóra.
Bruntlandová, Gro Harlem, překlad Korčák P.: „Naše společná budoucnost“, Praha, Academia 1991. ISBN: 80-85368-07-02
Herber V. Krajinná ekologie, Trvalá udržitelnost. MU Brno. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/index.html>
Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.
UNESCO (2002): Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy pro teto text: Dlouhá, J.
Odkazy
Trvale udržitelný rozvoj - výukový modul Masarykovy univerzity