Využívání OER MWS: Ověřitelnost: Porovnání verzí
(založení článku) značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Ověřitelnost je základním kritériem pro orientaci v anonymních [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojích na bázi MediaWiki softwaru]]. | Ověřitelnost je základním kritériem pro orientaci v anonymních [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojích na bázi MediaWiki softwaru]] (OER MWS). | ||
Díky ověřitelnosti jednotlivých tvrzení se tak do určité míry z [[Co citovat v anonymním zdroji|anonymního zdroje]] stává také [[Co citovat v neanonymním zdroji|zdroj neanonymní]] - tedy co se týče ozdrojovaných informacích v něm obsažených. Na vysokých školách jsou studenti například čsto vedeni k tomu, že by neměli citovat Wikipedii. To by ale správně nemělo být vůbec třeba. V případě, že články jsou na Wikipedii dobře napsány podle jejích pravidel,<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars</ref> by mělo být každé tvrzení, co není [[Společná znalost|společnou znalostí]] řádně ozdrojováno. | Díky ověřitelnosti jednotlivých tvrzení se tak do určité míry z [[Co citovat v anonymním zdroji|anonymního zdroje]] stává také [[Co citovat v neanonymním zdroji|zdroj neanonymní]] - tedy co se týče ozdrojovaných informacích v něm obsažených. Na vysokých školách jsou studenti například čsto vedeni k tomu, že by neměli citovat Wikipedii. To by ale správně nemělo být vůbec třeba. V případě, že články jsou na Wikipedii dobře napsány podle jejích pravidel,<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars</ref> by mělo být každé tvrzení, co není [[Společná znalost|společnou znalostí]] řádně ozdrojováno. | ||
Verze z 15. 9. 2020, 11:40
Ověřitelnost je základním kritériem pro orientaci v anonymních otevřených vzdělávacích zdrojích na bázi MediaWiki softwaru (OER MWS).
Díky ověřitelnosti jednotlivých tvrzení se tak do určité míry z anonymního zdroje stává také zdroj neanonymní - tedy co se týče ozdrojovaných informacích v něm obsažených. Na vysokých školách jsou studenti například čsto vedeni k tomu, že by neměli citovat Wikipedii. To by ale správně nemělo být vůbec třeba. V případě, že články jsou na Wikipedii dobře napsány podle jejích pravidel,[1] by mělo být každé tvrzení, co není společnou znalostí řádně ozdrojováno.
Pokud se nám ale líbí nějaké formulace na Wikipedii, jež není řádně ozdrojována, můžeme se přesto podívat formu speciálního nástroje Wiki Blame, kdo ji do Wikipedii vložil. V některých případech totiž encyklopedisté vystupují neanonymně (například známý český Wikipedista a profesor Univerzity Karlovy Jan Sokol) a pak je možné citovat - místo Wikipedie - jako autora Jana Sokola. Prostředí MediaWiki softwaru umožňuje dohledat každou vloženou čárku a jejího autora (a u něj údaje jako počet úspěšných editací atd.). V jistém smyslu je tak méně anonymní než třeba články, pod nimiž je uvedeno množství autorů, a u nichž není jisté, kdo napsal co. U zdrojů na bázi MediaWiki softwaru máme detailní přehled o všech aktivitách daného uživatele.
Další problém s citovaností/ověřitelností je ten, co citovat. U řady článků se totiž setkáme s tím, že pod ním jsou uvedené reference, seznamy literatury, z nichž se při vytvoření textu čerpalo. Problém ale nastává, pokud chceme dohledat odkuď pochází konkrétní tvrzení. Nevíme totiž z jakého z uvedených zdrojů pochází, popř. jestli vůbec z nějakého nebo jsou jen z autorovy hlavy. Ač je to pro pisatele jednodušší možnost - než složitě zdrojovat přímo tvrzení obsažená textu - čtenáři pečlivé zdrojování přináší další dimenzi využitelnosti zdroje a na některých úrovních vzdělávání (jako například vysokoškolské) se stává nezbytné pro možné využití daných informací.
Řádné citování respektovanými zdroji v daném oboru je tím, co článku zvyšuje jeho kvalitu ve smyslu ověřitelnosti informací. To je možné si ověřit v prestižních vědeckých článcích (např. časopisů Nature či Science), kde se autoři v sekcích jako introduction vyvarovávají nepodložených tvrzení a většinu tvrzení tak tvoří ta, jež jsou podložena referencemi, popř. jsou následnou interpretací těchto tvrzení autory článků.[2] Stejná praxe platí v nejlepších článcích na anglické Wikipedii (vnímané komunitou jako nejvíce kvalitní), které se také vyznačují tím, že jsou řádně ozdrojované (viz např. článek Climate change).
Zdroje k dalšímu studiu problematiky
- Massachusetts Institute of Technology. What is Common Knowledge?
- Princeton University. Not-So-Common Knowledge
- Common knowledge na anglické Wikipedii
- Conventional wisdom na anglické Wikipedii
(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).
Související články
- Co citovat a co ne?
- Co citovat v neanonymním zdroji
- Společná znalost
- Důsledky rozpadu společné znalosti
