Světelné znečištění

Světelné znečištění (jinak také světelný smog nebo rušivé světlo) je jev,

který je možné pozorovat prakticky na všech místech, kde se nachází civilizace. Za světelné znečištění jsou považovány všechny negativní důsledky

umělého osvětlení.

Kde se vyskytuje

Hlavním místem výskytu světelného znečištění jsou velké metropole a všeobecně města. Už ani v méně obydlených oblastech však není výjimkou. U menších měst není často problémem množství světla, ale to, že si nemohou finančně dovolit kvalitní osvětlení, které by minimalizovalo znečištění. V ČR je založeno několik místních iniciativ i organizací, které se zabývají uchováním tmavé oblohy a bojují proti nadměrnému světelnému znečištění (např. Beskydská oblast tmavé oblohy).

Na co má vliv

Světelné znečištění výrazně ovlivňuje životní prostředí. Mezi hlavní dopady z enviromentálního hlediska patří snižování biodiverzity (noční živočichové, ale i změny v životě dalších druhů). Dále jsou prokázány také negativní dopady na lidské zdraví (především v oblasti spánku - snížená tvorba melatoninu). V neposlední řadě je nadměrné umělé světlo energeticky, potažmo i ekonomicky náročné.

Legislativa

V rámci legislativy ČR není světelné znečištění a jeho zmírňování příliš dobře zakotveno. Už na přelomu tisíciletí byla snaha vytvořit zóny, které by světelné znečištění limitovaly, ucelený zákon se však stále nepovedlo prosadit. V roce 2017 měla být v rámci Ministerstva životního prostředí vytvořena speciální skupina pro prosazování opatření v rámci této problematiky. Několik zmínek o světelných limitech je např. ve Stavebním zákoně, nicméně podzákonné normy již tuto problematiku neobsahují. Veškeré limity v oblasti světelného znečištění jsou tedy pouze na principu doporučení především ze strany Ministerstva životního prostředí, občanských iniciativ nebo