Hydrosféra: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra Hydrosféra | *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra Hydrosféra na české Wikipedii] | ||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Hydrosphere Hydrosphere na české Wikipedii] | |||
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]] | [[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]] | ||
[[Kategorie:Ovzduší]] | [[Kategorie:Ovzduší]] | ||
[[Kategorie:Země]] | [[Kategorie:Země]] | ||
[[Kategorie:Klima]] | [[Kategorie:Klima]] |
Verze z 16. 6. 2008, 10:13
Hydrosféra (vodní obal Země) představuje soubor všeho vodstva Země – tj. povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. Celkové zásoby vody na Zemi činí asi 1 385 989 600 km³, z toho sladká voda představuje 2,53 %. Ve světovém oceánu je obsaženo asi 96,54 % vody.
Na planetě Zemi neustále probíhá přesun vody mezi jednotlivými položkami zmíněnými v úvodu – tzv. koloběh vody (resp. hydrologický cyklus).
Voda povrchová je soustředěna převážně ve světovém oceánu a mořích, dále však také ve vodních tocích, v přírodních vodních nádržích jako v jezerech, bažinách, slatiništích atd., v umělých vodních nádržích (přehrady,rybníky), ve formě sněhu a ledu. Voda podpovrchová je obsažena v půdních pórech, průlinách, ve formě podzemního ledu v permafrostu. Voda v atmosféře se vyskytuje ve skupenství plynném (vodní páry), ve skupenství kapalném (vodní kapky), ale i ve skupenství pevném (sněhové vločky) a na závěr voda v živých organismech je bezpodmínečnou součástí rostlinných a živočišných těl.
Voda na Zemi
Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci), kterého se zúčastňuje přibližně 525 tisíc km³, která během oběhu přechází postupně z jednoho skupenství do druhého. Cyklus se během roku několikrát opakuje. Oběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí a to v následujícím pořadí. Vlivem dopadajícího slunečního tepla se voda ze zemského povrchu vypařuje do atmosféry, kde jí unášejí vzdušné proudy v podobě mraků. Při následném poklesu teploty dojde k tomu, že vodní pára začne kondenzovat v mracích a začne se snášet zpět na zemský povrch v podobě dešťových, či sněhových srážek (teda popravdě na naší planetě pokaždé sněží, ale vlivem pádu sněhových vloček skrz teplejší části atmosféry dojde občas k rozmrznutí a na Zem pak dopadá déšť.). Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3 % dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy: velký (výměna nastává mezi oceánem a pevninou) a malý vodní oběh (výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou).
Zdroje
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Hydrosféra [online]. c2008 [citováno 17. 02. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hydrosf%C3%A9ra&oldid=2224156>