Vzdělávání pro udržitelný rozvoj

Pojem VUR

Vzniká „koncept udržitelného rozvoje“, o kterém se v současnosti často jedná na vládní úrovni, mezi podnikateli, v rámci vzdělávacích institucí a nevládních organizací po celém světě. Také na akademické půdě se diskutuje o významu udržitelného rozvoje a o potřebě integrovat ekologické a ekonomické principy do osobního a společenského rozhodování.

Vzdělání pro udržitelný rozvoj (VUR) je chápáno v širších souvislostech než EV (environmentální vzdělání). Má za cíl překlenout propast mezi vědeckým poznáním a jeho využitím, a to s ohledem na:

• vzdělávací obsahy na všech úrovních
• politické rozhodování
• informace poskytované médii
• okamžité využití vědeckých poznatků, s přihlédnutím k přetrvávajícím vědeckým nejistotám
• obecné pochopení širokou veřejností

(Some Objectives of a Strategic Vision of Education for Sustainable Development)

Nová vize vzdělání

Vzdělávání pro UR pozměňuje cíle a obsah vzdělání a také výukové a učební postupy. Vzdělání má odpovídat na otázky:

• Jak lze lépe porozumět světu kolem nás?
• Jak jsou problémy, kterým náš svět čelí, vzájemně propojeny a co to znamená pro jejich řešení?
• Jak bychom chtěli, aby náš svět v budoucnu vypadal, ovšem v rámci limitů, které nám ukládají životodárné systémy?
• Jak je možné smířit zájmy ekonomické, sociální a zájmy životního prostředí?

Vzdělání má pomoci řešit problémy, které nás v budoucnu ohrožují. Vzdělání – ve všech svých formách a na všech úrovních – již není samo o sobě konečným cílem, je považováno za nástroj, jak přinést žádoucí změny (UNESCO 1997).

Určující znaky VUR

Vzdělávání pro udržitelný rozvoj je po metodické stránce prakticky orientované; jeho znaky jsou (Concepts):

• interdisciplinarita a holistický přístup: tento typ vzdělávání jde napříč celým kurikulem, není samostatným předmětem
• hodnotová orientace: předpokládáné normy – sdílené hodnoty a principy – jsou explicitně vyjádřeny, takže mohou být zkoumány testovány, aplikovány; lze o nich diskutovat
• orientace na kritické myšlení a řešení problémů: vede k jistotě v zacházení s evironmentálními problémy a dilematy
• uplatňování četných metod a různých pedagogických přístupů, které jsou zaměřeny procesy (umění, drama, zkušenost)
• není předáváním znalostí, ale společnou prací vedoucí k získání poznatků, či hraní rolí
• je podporována účast v rozhodování (o tom, jak se učit)
• využitelnost: zkušenosti z výuky jsou denně využívány v osobním i profesionálním životě
• je relevantní lokální problematice: řeší lokální i globální otázky tak, že nové koncepty vycházejí z kontextu.

Environmentální vzdělání vstupuje do skutečnosti světa s jeho problémy, se kterými se lze technicky vypořádat, pokud se o nich ví a pokud k tomu existuje (individuální, politická) vůle. To jsou také cíle EV – shromažďovat znalosti o problémech, pěstovat vědomí potřebnosti jejich řešení, umět používat nástroje k akcím. Především (a skrze všechno jmenované) jde však o ochotu vyjít za meze tradičních přístupů.

Příklady pro výuku

Výuka a učení pro udržitelnou budoucnost (Inovativní program pro základní a střední školy)

Odkazy

Externí odkazy

Concepts. Unesco, Education for Sustainable Development.

Some Objectives of a Strategic Vision of Education for Sustainable Development

UNESCO (2002): Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme.