Otevřené vzdělávání: Porovnání verzí
(Založení nového hesla) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Otevřené vzdělávání''' ''( | '''Otevřené vzdělávání''' ''(anglicky: open education)'' je termín používaný pro označení nových možností ve vzdělávání, jež přinesla digitální revoluce. Otevřené vzdělávání (OV) není možné zaměňovat s otevřeným vyučováním ''(open learning),'' reformním pedagogickým směrem, jenž vznikl v 70. letech 20. století. | ||
[[Soubor:Global_Open_Educational_Resources_Logo.svg|thumb|Global Open Educational Resources Logo]] | |||
Koncepce OV vznikla jako odpověď na rozvoj informačních a komunikačních technologií (zejm. internetu) a jejich masového průniku do všech složek společenského života. Je reakcí na nové možnosti získávání informací a vzdělávání přes internet, jež v akademickém a institucionálním prostředí do té doby nebyly příliš reflektovány. Teoretici otevřeného vzdělávání se proto snaží o zavádění nových technologií do ''starých'' institucí, jež se zabývají vzděláváním. OV pak čerpá: '',,z otevřených technologií, které usnadňují spolupráci, flexibilní učení a otevřené sdílení výukových postupů umožňující pedagogům využívat nejlepší nápady svých kolegů."''<ref>http://www.capetowndeclaration.org/translations/czech-translation</ref> | |||
Jednou ze základních složek OV jsou otevřené vzdělávací zdroje ''(Open Educational Resources - OER)'', materiály jež je možno využít ke vzdělávání a to jak individuálně, tak na institucionální úrovni. Definice OER se částečně liší, ale je možné je definovat např. jako: '',,jakékoli digitální materiály, které jsou určeny pro vzdělávací účely a které jsou zdarma volně dostupné k použití, šíření a modifikacím bez nutnosti souhlasu původního autora."''<ref>Kapitulčinová, D., et al. (2015). ''Analýza využívání termínu Open Educational Resources na českých vysokých školách v mezinárodním kontextu.'' AULA, 2015, Vol. 23, No. 2: 29-48.</ref> Ačkoli jsou OER důležitým předpokladem pro rozvoj OV, jejich kvalita bývá různá, vzhledem k tomu, že často chybí institucionální opora a kritéria kvality<ref>DLOUHÁ, Jana et al. Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality.'''Envigogika''', [S.l.], v. 10, n. 4, pro. 2015. ISSN 1802-3061. Dostupné na: <<nowiki>https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/503</nowiki>>. Datum přístupu: 23 bře. 2016 doi:<nowiki>http://dx.doi.org/10.14712/18023061.503</nowiki>.</ref>. | |||
<ref>http://www. | Významným přelomem v koncepci OV byla Kapská deklarace otevřeného vzdělávání ''(Cape Town Open Education Declaration)''<ref>http://www.capetowndeclaration.org/read-the-declaration</ref>, jež byla přijata v roce 2007 na Konferenci otevřeného vzdělávání v Kapském městě. Do roku 2014 se k této deklaraci připojilo přes 2400 jednotlivců a 250 organizací.<ref>http://www.capetowndeclaration.org/list_signatures</ref> Můžeme proto také hovořit o vzniku hnutí za OV, na němž se podílí aktéři z různých oblastí (vědecké, institucionální, neziskové i soukromé). V České republice tyto aktéry sdružuje Aliance pro otevřené vzdělávání.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-03-23}}</ref> Ta podporuje princip volného a otevřeného sdílení znalostí. Na stránkách Aliance je také možné stáhnout příručku, která poskytuje přehledný úvod do problematiky otevřeného vzdělávání.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-03-23}}</ref> | ||
Otevřený přístup k informacím a jejich osvojování, o což se OV snaží, je významné nejen pro zkvalitnění vzdělávání ale také pro rozvoj společnosti. Vzhledem k jeho inkluzivní a všezahrnující povaze se pak: '',,koncepce otevřeného vzdělávání zároveň stává důležitým předpokladem pro úspěšnou aplikaci teorie udržitelného rozvoje do reality."''<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.udrzitelny-rozvoj.cz|url=http://www.udrzitelny-rozvoj.cz/clanky/otevrene-vzdelavani-nastroj-k-udrzitelnemu-rozvoji|vydavatel=www.udrzitelny-rozvoj.cz|datum přístupu=2016-03-23}}</ref> | |||
== Reference == | |||
<references /> | <references /> | ||
{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}} | {{licence cc|Eduard Petiška, Jr}} | ||
Verze z 23. 3. 2016, 12:30
Otevřené vzdělávání (anglicky: open education) je termín používaný pro označení nových možností ve vzdělávání, jež přinesla digitální revoluce. Otevřené vzdělávání (OV) není možné zaměňovat s otevřeným vyučováním (open learning), reformním pedagogickým směrem, jenž vznikl v 70. letech 20. století.
Koncepce OV vznikla jako odpověď na rozvoj informačních a komunikačních technologií (zejm. internetu) a jejich masového průniku do všech složek společenského života. Je reakcí na nové možnosti získávání informací a vzdělávání přes internet, jež v akademickém a institucionálním prostředí do té doby nebyly příliš reflektovány. Teoretici otevřeného vzdělávání se proto snaží o zavádění nových technologií do starých institucí, jež se zabývají vzděláváním. OV pak čerpá: ,,z otevřených technologií, které usnadňují spolupráci, flexibilní učení a otevřené sdílení výukových postupů umožňující pedagogům využívat nejlepší nápady svých kolegů."[1]
Jednou ze základních složek OV jsou otevřené vzdělávací zdroje (Open Educational Resources - OER), materiály jež je možno využít ke vzdělávání a to jak individuálně, tak na institucionální úrovni. Definice OER se částečně liší, ale je možné je definovat např. jako: ,,jakékoli digitální materiály, které jsou určeny pro vzdělávací účely a které jsou zdarma volně dostupné k použití, šíření a modifikacím bez nutnosti souhlasu původního autora."[2] Ačkoli jsou OER důležitým předpokladem pro rozvoj OV, jejich kvalita bývá různá, vzhledem k tomu, že často chybí institucionální opora a kritéria kvality[3].
Významným přelomem v koncepci OV byla Kapská deklarace otevřeného vzdělávání (Cape Town Open Education Declaration)[4], jež byla přijata v roce 2007 na Konferenci otevřeného vzdělávání v Kapském městě. Do roku 2014 se k této deklaraci připojilo přes 2400 jednotlivců a 250 organizací.[5] Můžeme proto také hovořit o vzniku hnutí za OV, na němž se podílí aktéři z různých oblastí (vědecké, institucionální, neziskové i soukromé). V České republice tyto aktéry sdružuje Aliance pro otevřené vzdělávání.[6] Ta podporuje princip volného a otevřeného sdílení znalostí. Na stránkách Aliance je také možné stáhnout příručku, která poskytuje přehledný úvod do problematiky otevřeného vzdělávání.[7]
Otevřený přístup k informacím a jejich osvojování, o což se OV snaží, je významné nejen pro zkvalitnění vzdělávání ale také pro rozvoj společnosti. Vzhledem k jeho inkluzivní a všezahrnující povaze se pak: ,,koncepce otevřeného vzdělávání zároveň stává důležitým předpokladem pro úspěšnou aplikaci teorie udržitelného rozvoje do reality."[8]
Reference
- ↑ http://www.capetowndeclaration.org/translations/czech-translation
- ↑ Kapitulčinová, D., et al. (2015). Analýza využívání termínu Open Educational Resources na českých vysokých školách v mezinárodním kontextu. AULA, 2015, Vol. 23, No. 2: 29-48.
- ↑ DLOUHÁ, Jana et al. Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality.Envigogika, [S.l.], v. 10, n. 4, pro. 2015. ISSN 1802-3061. Dostupné na: <https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/503>. Datum přístupu: 23 bře. 2016 doi:http://dx.doi.org/10.14712/18023061.503.
- ↑ http://www.capetowndeclaration.org/read-the-declaration
- ↑ http://www.capetowndeclaration.org/list_signatures
- ↑ otevrenevzdelavani.cz [online]. otevrenevzdelavani.cz [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.
- ↑ otevrenevzdelavani.cz [online]. otevrenevzdelavani.cz [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.
- ↑ www.udrzitelny-rozvoj.cz [online]. www.udrzitelny-rozvoj.cz [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.
