Lov vlků na Slovensku

Podstata případu

Vlci se vyznačují velkou pohyblivostí na rozsáhlém teritoriu, které může zasahovat na území několika států. Přesto je forma ochrany vlka obecného (Canis lupus) řízena na území různých států Evropy jinými pravidly. Na úrovni Evropské unie je vlk chráněn směrnicí 92/43/EEC („Směrnice o stanovištích“), kde je uveden jako druh v příloze IV., pro které jsou zakázány „veškeré formy úmyslného odchytu nebo usmrcování jedinců v přírodě". Díky tomu je vlk v České republice a v Polsku celoročně chráněn před lovem. Slovenská populace vlka je z uvedené přílohy vyjmuta, proto je situace na Slovensku rozdílná a je zde každoročně několik desítek jedinců odloveno na základě kvót stanovených slovenským ministerstvem zemědělství. Takto může dojít k odlovu vlků, kteří se vyskytují také v České republice a v Polsku. Vlci totiž, stejně jako ostatní zvířata, žádné státní hranice pří výběru svých teritorií nerespektují. V České republice je legálním lovem na Slovensku ohrožena beskydská populace vlků.

Slovenská vlčí populace není vyjmuta z přílohy II. směrnice 92/43/EEC, tedy ze seznamu druhů, pro něž platí požadavek vyhlášení zvláštních oblastí ochrany a přijetí vhodných opatření v těchto oblastech. Slovensko vyhlásilo desítky významných lokalit pro vlka obecného, ale neučinilo opaření, která by předcházela jeho vyrušování, ani neposuzovalo vliv plánovaného lovu na vlčí populaci. Do roku 2013 se na Slovensku každoročně legálně ulovilo okolo 150 vlků, což při velikosti populace 200–400 zvířat mohlo představovat více než 50 % z průměrného počtu.

Od roku 2009 povolilo slovenské ministerstvo zemědělství, že se vlci mohli na Slovensku lovit bez omezení po dobu 4 měsíců (od 1. října do 31. ledna). V roce 2012 byla doba lovu zkrácena na 2,5 měsíce (od 1. listopadu do 15. ledna). V sezóně 2010/2011 byla kvóta lovu vlka stanovená na 150 jedinců (uloveno bylo celkem 159), v sezóně 2011/2012 na 120 jedinců (uloveno bylo celkem 135) a v sezóně 2012/2013 na 130 jedinců (uloveno bylo celkem 150). Stanovené kvóty byly každoročně překročeny, protože komunikace mezi krajskými lesními úřady a ministerstvem zemědělství byla pomalá a ministerstvo lov pozdastavilo se zpožděním.

Hlavním argumentem myslivců je vysoký stav vlčí populace na Slovensku, což způsobuje hospodářské škody. Populační přírůstek je podle myslivců až 50 % ročně a jeho současný stav prý převyšuje jeho početnost v minulosti, takže je jeho významná regulace racionální a neohrožuje jeho výskyt na Slovensku. Podle loveckých statistik byly v letech 2008 až 2012 škody způsobené vlkem vyčíslené na 2,7 miliónu EUR. Vlk se podílí nejen na odlovu spárkaté zvěře (jelen, srna a prase divoké), ale způsobuje hospodářské škody také na domácích zvířatech, jako jsou ovce, kozy a hovězí dobytek.

Legální lov vlka dlouhodobě kritizovalo Lesoochranarské zoskupenie VLK, které podalo několik stížností Evropské komisi v letech 2006, 2010, 2011 a 2012. K němu se v roce 2011 přidaly ekologické organizace Pracownia na rzecz Wszystkich Istot z Polska a Hnutí DUHA z České republiky. Hnutí DUHA svou stížnost k Evropské komisi o rok později doplnilo a aktualizovalo. Ve stížnosti rozebralo důvody, že každoroční lov vlka na Slovensku není v souladu s platnou evropskou legislativou, a že takovýto zásah může výrazně negativně ovlivnit také situaci v České republice. V roce 2012 se k nim přidalo polské ministerstvo životního prostředí. To poslalo Slovensku oficiální výzvu k zastavení lovu vlka alespoň ve 23 kilometrů široké zóně podél polsko-slovenských hranic. Stížnost k Evropské komisi poslaly také stovky občanů ze všech tří států.

Aktéři – místní hráči

Zastánci ukončení lovu vlka na Slovensku

• Hnutí DUHA je česká nevládní ekologická organizace, která mimo jiné podporuje návrat velkých šelem – vlků, rysů a medvědů – do českých hor. Jeho projekt „Vlčí hlídky“ je zaměřen především na monitoring velkých šelem a osvětu v příhraničních horách se Slovenskem. Jako nezbytný požadavek pro návrat vlků do české přírody prosazují zastavení legálního lovu vlka na Slovensku.
• Pracownia na rzecz Wszystkich Istot je polská nevládní ekologická organizace, která se zabývá ochranou velkých šelem – vlků, rysů a medvědů – v Polsku. Požaduje zastavení nebo omezení legálního lovu vlka na Slovensku.
• Ministerstvo životního prostředí Polska se v listopadu 2012 přidalo k ekologickým nevládním organizacím, které žádají omezení či úplný zákaz lovu vlka, a slovenskému ministrovi zemědělství poslalo oficiální žádost o zastavení lovu vlka v zóně podél slovensko-polských hranic. Požaduje zastavení odstřelu do té doby, než bude přesně stanovena a schválena slovensko-polská příhraniční zóna s celoroční ochranou vlka. Tímto krokem významně podpořilo snahy nevládních organizací.
• Ministerstvo životního prostředí České republiky s intenzivním lovem vlků na Slovensku nesouhlasí. V minulosti se zasadilo o vytvoření zóny celoroční ochrany vlka v části slovenského okresu Čadca. Jeho role je více zdrženlivá, protože na rozdíl od polského ministerstva ve věci lovu vlka písemně neintervenovalo.

Odpůrci celoroční ochrany vlka na Slovensku

• Ministerstvo zemědělství a regionálního rozvoje Slovenské republiky dozoruje odlovu vlka na Slovensku tím, že stanovuje roční kvótu odstřelu a v případě jejího naplnění lov pozastavuje. Toto ministerstvo dlouhodobě prosazuje a umožňuje lov vlka na Slovensku.
• Lovci a lovecká lobby nejsou zastoupeni jednou konkrétní organizací, ale množstvím organizací a jednotlivců z myslivecké komunity. Veřejně se zasazují o pokračování legálního lovu vlka. Snaží se ovlivňovat veřejné mínění a kvůli jejich propojenosti s krajskými lesními úřady na Slovensku mohou mít vliv na podklady a návrhy, na základě kterých stanovuje ministerstvo zemědělství o ročních kvótách odlovu vlka.

Dozorující orgán ochrany vlků v Evropě

• Lesoochranárske zoskupenie VLK je slovenská nevládní ekologická organizace, která se dlouhodobě věnuje ochraně divoké přírody a vlků na Slovensku. Jedním z jeho cílů je ukončení legálního lovu vlka na Slovensku.
• Evropská komise má na starosti kontrolovat, zda členské země Evropské unie naplňují závazky ochrany přírody, v případě vlka konkrétně směrnice rady 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Evropská komise zahájila v roce 2013 proti Slovensku speciální vyšetřování, tzv. infringement, kterým vyšetřuje porušení mezinárodní legislativy.

Úloha vědy a vědců

Vědci jsou ve sporu zapojeni aktivně, protože se z velké části rekrutují z řad ochránců životního prostředí a z části také z řad myslivců. Právě ochránci životního prostředí se nejaktivněji zapojili do sčítání a monitoringu velkých šelem. Právě nejaktivnější ochránci vlka jsou spoluautoři publikace o výskytu velkých šelem v Evropě v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů The Science. Na straně zastánců lovu vlka se vyjadřují odborníci z lesnických a zemědělských oborů, kteří sčítají hospodářské škody způsobené vlky.

Závěr

Podle rozhodnutí slovenského ministerstva zemědělství mohli v lovecké sezóně 2013/2014 slovenští myslivci zastřelit 80 jedinců vlka. Slovenské ministerstvo zareagovalo na tlak Evropské komise, která začala prošetřovat stížnosti ekologických nevládních organizací ve věci nedodržování ochrany vlka podle evropské legislativy. Slovenské ministerstvo navíc zpřísnilo podmínky lovu vlků: zakázalo lov vlka na společných honech a zpřísnilo evidenci ulovených zvířat. Navíc ke každému ulovenému vlkovi musí být přizván zástupce státní ochrany přírody. Tím se ztížily podmínky pro pytláctví, které probíhalo celoročně a zabitá zvířata byla přiznávána až v době povoleného lovu. Slovenské ministerstvo dále vyloučilo zabíjení vlků v příhraničních oblastech s Českou republikou a v některých chráněných územích. Celkově vznikla 25-40 km široká zóna podél česko-slovenských hranic, kde je lov vlka celoročně zakázán. Jako výsledek omezení lovu je výrazné snížení počtu oficiálně ulovených vlků na Slovensku. Podle oficiálních statistik jich v lovecké sezóně 2013/2014 bylo uloveno jen 27 jedinců. Pro loveckou sezónu 2014/2015 byla stanovena kvóta na lov vlka taktéž 80 jedinců. Omezení slovenského lovu je pozitivním krokem pro beskydskou vlčí populaci, která může být doplňována o jedince ze Slovenska. Ovšem slovenské stanovení kvót pro lov nadále vzbuzuje pochybnosti ekologických organizací, které usilují o zrušení odstřelu. Neprovádí se žádný celoplošný monitoring, který by určil celkový počet vlků a rozsah odstřelu není konzultován mezistátně. Polský požadavek na ochranu zvířat v polsko-slovenském pomezí nebyl plně respektován. Obdobnou kauzou, jako je slovenský lov vlků, představuje lov medvědů, kteří jsou na Slovensku regulováni a v České republice jsou přísně chráněni.

Literatura

• Kutal M (2011) Nejistá situace vlků na česko-slovenském pomezí. Veronica 25 č. 2
• Chapron G, Kaczensky P, Linnell JDC, von Arx M, Huber D, Andren H, Lopez-Bao JV (...) Bufka L, Kutal M, Váňa M (...) Boitani L (2014) Recovery of large carnivores in Europe's modern human-dominated landscapes. Science 346 (1517): 1517-1519
• Andreska J, Andreska D (2014) Vlk se vrátil. Přežije v Čechách?
• Bufka L, Červený J, Koubek P (2005) Velké šelmy v České republice. Vesmír 84, 726, 2005/12
• Rajský M, Kaštier P (2014) Problematika vlka na Slovensku. Myslivost, duben 2014
• Kovařík P, Kutal M, Machar I (2014) Sheep and wolves: Is the occurrence of large predators a limiting factor for sheep grazing in the Czech Carpathians?. Journal for Nature Conservation 22 (5): 479–486
• Bartošová D, Kutal M (2014) Obtížný návrat vlků do České republiky. Ochrana přírody 2014 (3): 34-37
• Kutal M (2009) Význam velkých šelem a jejich vliv na kořist: I. Početnost - jak moc regulují velké šelmy svou hlavní kořist?. Svět myslivosti 10 (12): 12
• Kutal M (2007) Představuje legální lov ochranu před pytláctvím?. Svět myslivosti 8 (12): 48
• Koubek P, Červený J (2003) Mají velké šelmy šanci přežít v našich honitbách?. Myslivost (3): 12-3