Akustická ekologie: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
(ta poslední věta je citát?) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Akustická ekologie''' (v angličtině: ''acoustic ecology'') je směr v rámci [[ekologie|ekologie]] studující vzájemné vztahy a interakce mezi živými organismy navzájem i jejich prostředím probíhající skrze zvuk. Někdy se setkáváme místo termínu akustická antropologie také s označením ekologie zvukového prostředí (''soundscape ecology''), ekologie zvuku (''ecology of sound'') či zvuková ekologie (''sound ecology''); z významového hlediska si jsou rovny a můžeme je proto považovat za synonyma.<ref>[https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION51A93E148B036578F991E23F95603204/zzp/detail/56330/?file=120006505 GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)] S. 13.</ref> | '''Akustická ekologie''' (v angličtině: ''acoustic ecology'') je směr v rámci [[ekologie|ekologie]] studující vzájemné vztahy a interakce mezi živými organismy navzájem i jejich prostředím probíhající skrze zvuk. Někdy se setkáváme místo termínu akustická antropologie také s označením ekologie zvukového prostředí (''soundscape ecology''), ekologie zvuku (''ecology of sound'') či zvuková ekologie (''sound ecology''); z významového hlediska si jsou rovny a můžeme je proto považovat za synonyma.<ref>[https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION51A93E148B036578F991E23F95603204/zzp/detail/56330/?file=120006505 GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)] S. 13.</ref> | ||
''Duchovním otcem'' akustické ekologie bývá nazýván Raymond Murray Schafer, kanadský skladatel, spisovatel a environmentalista, který stál u zrodu ''World Soundscape Project (WSP)'', multidisciplinární výzkumné skupiny a posléze mezinárodní vědecké platformy zaměřené na akustickou ekologii, je rovněž autorem jednoho ze základních děl oboru ''The Tuning of the World''. Schafer spolu se svými kolegy z WSP konstituoval obor a vymezil předmět jeho zájmu. Podobně jako se ekologie zabývá studiem vztahů mezi živými organismy a prostředím, jež je obklopuje, zkoumá i akustická ekologie vztahy uvnitř ekosystémů, Schafer definuje náplň studia akustické ekologie jako: | ''Duchovním otcem'' akustické ekologie bývá nazýván Raymond Murray Schafer, kanadský skladatel, spisovatel a environmentalista, který stál u zrodu ''World Soundscape Project (WSP)'', multidisciplinární výzkumné skupiny a posléze mezinárodní vědecké platformy zaměřené na akustickou ekologii, je rovněž autorem jednoho ze základních děl oboru ''The Tuning of the World''. Schafer spolu se svými kolegy z WSP konstituoval obor a vymezil předmět jeho zájmu. Podobně jako se ekologie zabývá studiem vztahů mezi živými organismy a prostředím, jež je obklopuje, zkoumá i akustická ekologie vztahy uvnitř ekosystémů, Schafer definuje náplň studia akustické ekologie jako: „studium účinků akustického nebo zvukového prostředí na fyzické reakce či způsoby chování živých organismů, které v tomto prostředí žijí".<ref>[https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION51A93E148B036578F991E23F95603204/zzp/detail/56330/?file=120006505 GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)] S. 13.</ref> <ref>SCHAFER, R. M.: The Tuning of the World. New York : Knopf, 1977. Přetištěno jako The Soundscape: Our | ||
Sonic Environment and The Tuning of the World. Vydání neuvedeno. Rochester, Vermont : Destiny Books, 1994, | Sonic Environment and The Tuning of the World. Vydání neuvedeno. Rochester, Vermont : Destiny Books, 1994, | ||
301 s., ISBN: 0-89281-455-1., s. 271.</ref> | 301 s., ISBN: 0-89281-455-1., s. 271.</ref> | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
* '''3) pedagogická rovina''' | * '''3) pedagogická rovina''' | ||
Náleží sem nejrůznější sluchová cvičení a cílená výuka (''soundscape education'') vedoucí k aktivnímu uvědomění si zvuku v životním prostředí. Klíčovým příspěvkem k této rovině jsou především Schaferova díla, | Náleží sem nejrůznější sluchová cvičení a cílená výuka (''soundscape education'') vedoucí k aktivnímu uvědomění si zvuku v životním prostředí. Klíčovým příspěvkem k této rovině jsou především Schaferova díla, kde se pro tento zvláštní druh pedagogické činnosti používá termín "čištění ucha" (ear cleaning). | ||
* '''4) umělecká rovina''' | * '''4) umělecká rovina''' | ||
Do | Do umělecké roviny se řadí nejrůznější veřejné instalace či umělecká díla, která obsahují zvuk, dále nahrávky, které používají nahraný zvuk k navození příslušného zvukového prostředí. Díky možnosti nahrávat zvuky v životním prostředí a tvořivě s nimi pracovat rovněž vznikl nový umělecký útvar, který se nazývá kompozice zvukového prostředí (''soundscape composition''). | ||
* '''5) aplikační rovina''' | * '''5) aplikační rovina''' | ||
Do aplikační roviny náleží akustický design (''acoustic design'') jako praktická aplikace výzkumu zvukového prostředí. Takto získané poznatky pak mohou vyústit v zahrnutí akustických aspektů při tvorbě nových staveb, krajinného plánování apod., což významně obohacuje obor [[w:cz: krajinná ekologie|krajinná ekologie]] o novou, akustickou dimenzi. | Do aplikační roviny náleží akustický design (''acoustic design'') jako praktická aplikace výzkumu zvukového prostředí. Takto získané poznatky pak mohou vyústit v zahrnutí akustických aspektů při tvorbě nových staveb, krajinného plánování apod., což významně obohacuje obor [[w:cz: krajinná ekologie|krajinná ekologie]] o novou, akustickou dimenzi. | ||
[[w:cz: zvuk|Zvuk]] je důležitou - a často | [[w:cz: zvuk|Zvuk]] je důležitou - a často opomíjenou - součástí životního prostředí. Jeho specifika jsou také významným indikátorem kvality života v daném ekosystému; upozorňuje na to i název zásadního díla ''environmentálního obrození'' americké bioložky Rachel Carsonové [[W:CZ Silent Spring|Mlčící jaro]] (Silent Spring, 1962), které pojednává o hrozbě života bez zvuku a jeho producentů (tedy nebezpečím, které představují pesticidy pro vymírání organismů a snižování [[w:cz: biodiverzita|biodiverzity). Vzrůstající zájem o akustickou ekologii (a s ní spojené otázky ochrany životního prostředí a [[udržitelný rozvoj|udržitelný rozvoj]]) v zahraničí i u nás snad představuje zvuk tónu naděje, že jaro ještě chvíli hlučné zůstane. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Verze z 1. 5. 2014, 10:47
Akustická ekologie (v angličtině: acoustic ecology) je směr v rámci ekologie studující vzájemné vztahy a interakce mezi živými organismy navzájem i jejich prostředím probíhající skrze zvuk. Někdy se setkáváme místo termínu akustická antropologie také s označením ekologie zvukového prostředí (soundscape ecology), ekologie zvuku (ecology of sound) či zvuková ekologie (sound ecology); z významového hlediska si jsou rovny a můžeme je proto považovat za synonyma.[1]
Duchovním otcem akustické ekologie bývá nazýván Raymond Murray Schafer, kanadský skladatel, spisovatel a environmentalista, který stál u zrodu World Soundscape Project (WSP), multidisciplinární výzkumné skupiny a posléze mezinárodní vědecké platformy zaměřené na akustickou ekologii, je rovněž autorem jednoho ze základních děl oboru The Tuning of the World. Schafer spolu se svými kolegy z WSP konstituoval obor a vymezil předmět jeho zájmu. Podobně jako se ekologie zabývá studiem vztahů mezi živými organismy a prostředím, jež je obklopuje, zkoumá i akustická ekologie vztahy uvnitř ekosystémů, Schafer definuje náplň studia akustické ekologie jako: „studium účinků akustického nebo zvukového prostředí na fyzické reakce či způsoby chování živých organismů, které v tomto prostředí žijí".[2] [3]
Dle Grigera můžeme v současné akustické ekologii pozorovat pět základních rovin:[4]
- 1) environmentální rovina
Do této roviny patří všechny snahy vedoucí k minimalizaci hlukového znečištění a k uchování zvukových charakteristik konkrétních míst a prostředí. Hlavním smyslem je upozorňování na svébytnou kvalitu zvukového prostředí a na nutnost jeho ochrany.
- 2) vědecká rovina
Do ní můžeme zahrnout vědecký výzkum (soundscape research) vztahů lidí a ostatních biologických druhů ke zvukovému prostředí, v němž žijí. Patří sem tedy všechny projekty realizované WSP a dalšími vědeckými skupinami.
- 3) pedagogická rovina
Náleží sem nejrůznější sluchová cvičení a cílená výuka (soundscape education) vedoucí k aktivnímu uvědomění si zvuku v životním prostředí. Klíčovým příspěvkem k této rovině jsou především Schaferova díla, kde se pro tento zvláštní druh pedagogické činnosti používá termín "čištění ucha" (ear cleaning).
- 4) umělecká rovina
Do umělecké roviny se řadí nejrůznější veřejné instalace či umělecká díla, která obsahují zvuk, dále nahrávky, které používají nahraný zvuk k navození příslušného zvukového prostředí. Díky možnosti nahrávat zvuky v životním prostředí a tvořivě s nimi pracovat rovněž vznikl nový umělecký útvar, který se nazývá kompozice zvukového prostředí (soundscape composition).
- 5) aplikační rovina
Do aplikační roviny náleží akustický design (acoustic design) jako praktická aplikace výzkumu zvukového prostředí. Takto získané poznatky pak mohou vyústit v zahrnutí akustických aspektů při tvorbě nových staveb, krajinného plánování apod., což významně obohacuje obor krajinná ekologie o novou, akustickou dimenzi.
Zvuk je důležitou - a často opomíjenou - součástí životního prostředí. Jeho specifika jsou také významným indikátorem kvality života v daném ekosystému; upozorňuje na to i název zásadního díla environmentálního obrození americké bioložky Rachel Carsonové Mlčící jaro (Silent Spring, 1962), které pojednává o hrozbě života bez zvuku a jeho producentů (tedy nebezpečím, které představují pesticidy pro vymírání organismů a snižování [[w:cz: biodiverzita|biodiverzity). Vzrůstající zájem o akustickou ekologii (a s ní spojené otázky ochrany životního prostředí a udržitelný rozvoj) v zahraničí i u nás snad představuje zvuk tónu naděje, že jaro ještě chvíli hlučné zůstane.
Odkazy
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Acoustic ecology na anglické Wikipedii.
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Soundscape ecology na anglické Wikipedii.
Reference
- ↑ GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce) S. 13.
- ↑ GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce) S. 13.
- ↑ SCHAFER, R. M.: The Tuning of the World. New York : Knopf, 1977. Přetištěno jako The Soundscape: Our Sonic Environment and The Tuning of the World. Vydání neuvedeno. Rochester, Vermont : Destiny Books, 1994, 301 s., ISBN: 0-89281-455-1., s. 271.
- ↑ GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce) S. 13-14.
Literatura k dalšímu studiu
- ČERNÁ, Veronika, ed. Sborník referátů Hluk a emise jako ekologický problém: Praha, 26.10.2000. Praha: BIJO TC, [2000]. 142 s. Aktuální ekologické otázky E 2000.
- Ecology and evolution of acoustic communication in birds. 1st ed. Ithaca: Cornell University Press, 1996. 587 s. ISBN 0-8014-8221-6.
- JÄNNES, Hannu a ROBERTS, Owen. Ptáci našich lesů a zahrad. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 2013. 64 s. ISBN 978-80-7466-255-3.
- PEDERSEN, Jan. Hlasy divoké přírody: jak se zvířata dorozumívají. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2013. 263 s. ISBN 978-80-255-0753-7.
- TROJAN, Jan. Akustická ekologie a soundscape v kontextu multimédií. Vyd. 1. Praha: Triga pro Akademii múzických umění v Praze, 2011. 116 s. ISBN 978-80-904506-4-6.
Elektronické zdroje k tématu
- Akustická ekologie v ekoškole Měcholupy
- GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)
- Zvuková ekologie
- MAREK, Vlastimil. Akustický smog
- RIEDLBAUCH, Václav. Akustická ekologie a soundscape v kontextu multimédií. (Dizertační práce)
- Stránky Institutu akustické ekologie (Acoustic Ecology Institute)
- Stránky The World Soundscape Project (WSP)
Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje
<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->