Environmentální archeologie: Porovnání verzí
(→Odkazy) |
|||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
[http://www.kar.zcu.cz/studium/materialy/env/Historie_ENV%20_Dreslerova.pdf Dagmar Dreslerová: "Pozdě, ale přece: environmentální archeologie v České republice" (Historie environmentální archeologie)] | [http://www.kar.zcu.cz/studium/materialy/env/Historie_ENV%20_Dreslerova.pdf Dagmar Dreslerová: "Pozdě, ale přece: environmentální archeologie v České republice" (Historie environmentální archeologie)] | ||
[http://www.nara.accu.or.jp/elearning/2011/introduction.pdf Introduction | [http://www.nara.accu.or.jp/elearning/2011/introduction.pdf Introduction to Environmental Archaeology] | ||
[http://www.maneyonline.com/loi/env Environmental Archaeology: The Journal of Human Palaeoecology] | [http://www.maneyonline.com/loi/env Environmental Archaeology: The Journal of Human Palaeoecology] | ||
[http://en.wikipedia.org/wiki/Environmental_archaeology#cite_note-environmental-1 Environmentální archeologie | [http://en.wikipedia.org/wiki/Environmental_archaeology#cite_note-environmental-1 Environmentální archeologie na anglické wikipedii] | ||
[http://envarch.net/environmental-archaeology The Association for Environmental Archaeology] | [http://envarch.net/environmental-archaeology The Association for Environmental Archaeology] |
Verze z 23. 2. 2014, 16:45
Environmentální archeologie (anglicky: environmental archaeology) je vědní disciplína studující vztah a vzájemné interakce mezi dávnými obyvateli a prostředím ve kterém žili.[1] Jedná se o transdisciplinární obor, který integruje celou řadu poznatků a postupů, jak z jednotlivých disciplín archeologie (archeobotanika, zooarcheologie, geoarcheologie) tak i z mnoha dalších vědních oborů (historie, ekologie, antropologie).
Zájem archeologie o životní prostředí je patrný již od poloviny 18. století. Vzrůstající uvědomění si důležitosti přírodního elementu pro studium dávných kultur a společností mohutně expandovalo v druhé polovině dvacátého století, společně s etablováním a rozvojem environmentálního hnutí. Mohlo za to společenské klima, které reflektovalo environmentální hrozby způsobené změnou klimatu a další činností člověka; důležitý byl i technický pokrok, který otevřel environmentální archeologii další možnosti (např. vynález radiokarbonové datovací metody). Slovní spojení Environmentální archeologie (akcentující důraz kladený na zkoumání přírodní složek a jejich interakci s lidskou činností) se pak stále častěji objevuje od poloviny devadesátých let, kdy také vznikl časopis Environmental archaeology[2]. V Českém prostředí jsou pak snahy o další prohloubení spolupráce mezi přírodovědci a archeology patrné od počátku devadesátých let.[3]
Odkazy
Reference
Literatura
- EVANS, J. (2003). Environmental archaeology and the social order. London and New York: Routledge
- EVANS, J. – O´CONNOR, T. (1999): Environmental Archaeology. Principles and Methods. Sutton Publishing.
- BENEŠ, Jaromír, ed. a POKORNÝ, Petr, ed. (2008). Bioarcheologie v České republice. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta.
- BUTZER, K. W. (1972). Environment and Archeology. Methuen.
- DINCAUZE, D.F. (2000). Environmental Archaeology. Principles and Practice.Cambridge: Cambridge University Press.
Další zdroje
Introduction to Environmental Archaeology
Environmental Archaeology: The Journal of Human Palaeoecology