Ekologická stopa: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
(Doplněn link) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb. | Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb. | ||
[[Ekologická stopa | [[Soubor: Ökologischer Fußabdruck.png | thumb | right | 400px | Ekologická stopa (v gha dle zemí)<br /> | ||
(Údaje z roku 2007, zveřejněno dne 13. října 2010) <ref name="Footprintnetwork"> Footprint Network [http://www.footprintnetwork.org/images/uploads/2010_NFA_data_tables.xls Excel file] </ref> | |||
{| border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" style="background: transparent; width:100%" | |||
[[Ekologická stopa]] vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu [[biosféra|biosféry]]. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu. | | Zarovnat="right" | | ||
{{legenda|#b10026| 5,4 - 10,7}} | |||
{{legenda|#e31a1c| 4,7 - 5,4}} | |||
{{legenda|#fc4e2a| 4,0 - 4,7}} | |||
| Zarovnat="right" | | |||
{{legenda|#fd8d3c| 3,2 - 4,0}} | |||
{{legenda|#feb24c| 2,5 - 3,2}} | |||
{{legenda|#fed976| 1,8 - 2,5}} | |||
| Zarovnat="right" | | |||
{{legenda|#ffeda0| 1,1 - 1,8}} | |||
{{legenda|#ffffcc| 0,4 - 1,1}} | |||
{{legenda|#cccccc| údaje nejsou k dispozici}} | |||
|}]][[Ekologická stopa]] je ukazatelem ([[Indikátory udržitelného rozvoje|indikátorem]]), který stanovuje množství [[w:cs:přírodní zdroj|přírodních zdrojů]], které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií. Různé kategorie lidské spotřeby (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění [[přírodní služby|přírodních služeb]] (zásobování potravinami a vlákny, regulace [[klima|klimatu]] i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů). Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. V souhrnu pak lze ekologickou stopu vyjádřit jako „počet planet“, které lidstvo potřebuje pro zajištění svých zdrojů. | |||
[[Ekologická stopa]] vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu [[Portál:biosféra|biosféry]]. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu. | |||
O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „[[ekologické účetnictví|ekologického účetnictví]]“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě [[globální hektar|globálními hektary]] - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku. | O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „[[ekologické účetnictví|ekologického účetnictví]]“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě [[globální hektar|globálními hektary]] - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku. | ||
Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací [[wikipedia:en:Global Footprint Network|Global Footprint Network]]<ref>GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland</ref>. a jejími partnerskými organizacemi. | Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací [[wikipedia:en:Global Footprint Network|Global Footprint Network]]<ref>GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland</ref>. a jejími partnerskými organizacemi. Podrobné vysvětlení ekologické stopy podává CENIA (2009)<ref>CENIA (2009) Životní prostředí - prostředí každého z nás? ISBN 978-80-85087-71-0 Online https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/04/ZP_Prostredi_kazdeho_z_nas_CR_2009.pdf</ref>. | ||
==Témata== | |||
*[[Environmentální stopy]] | |||
* [[Biologicky produktivní plochy]] | *[[Kalkulačka uhlíkové stopy]] | ||
* [[Standardizace bioproduktivních ploch – od hektarů ke globálním hektarům]] | *[[Biologicky produktivní plochy]] | ||
* [[Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?]] | *[[Standardizace bioproduktivních ploch – od hektarů ke globálním hektarům]] | ||
* [[Ekologický přebytek a deficit]] | *[[Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?]] | ||
* [[Ekologická stopa České republiky]] | *[[Ekologický přebytek a deficit]] | ||
* [[Ekologická stopa různých činností]] | *[[Ekologická stopa České republiky]] | ||
*[[Ekologická stopa různých činností]] | |||
== Zdroje == | ==Zdroje== | ||
<references/> | <references /> | ||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
=== Externí odkazy === | ===Externí odkazy=== | ||
http://www. | *[http://www.footprintnetwork.org Global Footprint Network], síť organizací zabývajících se ekologickou stopou, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd. | ||
Stránky Centra pro otázky životního prostředí UK zaměřené na ekologickou stopu a širší souvislosti, indikátory udržitelnosti, metodika ekologické stopy, aplikace. | *[http://www.ekologickastopa.cz/ Stránky Ekologická stopa COŽP UK] Stránky Centra pro otázky životního prostředí UK zaměřené na ekologickou stopu a širší souvislosti, indikátory udržitelnosti, metodika ekologické stopy, aplikace. | ||
*[http://www.bestfootforward.com Best Foot Forward], organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekologické stopy na různých úrovních. | |||
*[http://www.ekostopa.cz/ Stránky Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR)], ekologická stopa města, ekologická stopa ve výuce, místní udržitelný rozvoj. | |||
*[[w:cs:Ekologická stopa|Ekologická stopa]] na české Wikipedii | |||
*[[w:en:Ecological footprint|Ecological footprint]] na anglické Wikipedii | |||
{{licence cc|Vačkář, David}} | |||
[ | [[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]] | ||
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]] | |||
[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]] | |||
Aktuální verze z 12. 11. 2022, 10:37
Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb.
(Údaje z roku 2007, zveřejněno dne 13. října 2010) [1]
| 5,4 - 10,7 4,7 - 5,4 4,0 - 4,7 | 3,2 - 4,0 2,5 - 3,2 1,8 - 2,5 | 1,1 - 1,8 0,4 - 1,1 údaje nejsou k dispozici |
Ekologická stopa je ukazatelem (indikátorem), který stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií. Různé kategorie lidské spotřeby (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění přírodních služeb (zásobování potravinami a vlákny, regulace klimatu i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů). Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. V souhrnu pak lze ekologickou stopu vyjádřit jako „počet planet“, které lidstvo potřebuje pro zajištění svých zdrojů.
Ekologická stopa vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu biosféry. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu.
O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „ekologického účetnictví“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě globálními hektary - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku.
Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací Global Footprint Network[2]. a jejími partnerskými organizacemi. Podrobné vysvětlení ekologické stopy podává CENIA (2009)[3].
Témata[editovat | editovat zdroj]
- Environmentální stopy
- Kalkulačka uhlíkové stopy
- Biologicky produktivní plochy
- Standardizace bioproduktivních ploch – od hektarů ke globálním hektarům
- Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?
- Ekologický přebytek a deficit
- Ekologická stopa České republiky
- Ekologická stopa různých činností
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Footprint Network Excel file
- ↑ GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland
- ↑ CENIA (2009) Životní prostředí - prostředí každého z nás? ISBN 978-80-85087-71-0 Online https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/04/ZP_Prostredi_kazdeho_z_nas_CR_2009.pdf
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Global Footprint Network, síť organizací zabývajících se ekologickou stopou, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.
- Stránky Ekologická stopa COŽP UK Stránky Centra pro otázky životního prostředí UK zaměřené na ekologickou stopu a širší souvislosti, indikátory udržitelnosti, metodika ekologické stopy, aplikace.
- Best Foot Forward, organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekologické stopy na různých úrovních.
- Stránky Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), ekologická stopa města, ekologická stopa ve výuce, místní udržitelný rozvoj.
- Ekologická stopa na české Wikipedii
- Ecological footprint na anglické Wikipedii
