Nápověda:„Výzkumná“ otázka: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
m (Nahrazení textu „{{certifikovaná metodika}}“ textem „{{certifikovaná metodika 2012}}“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 78: Řádek 78:
*ŠPÁLA, Milan. Doc. MUDr. Milan Špála, CSc. : ''PRAKTICKÉ DESATERO (VÍCE MÉŇE) ÚSPĚŠNÉHO AUTORA'' (online). Praha : Ústav vědeckých informací , 2001 , Aktualizováno: 02. 11. 2001 (cit. 2007-12-27). Text v češtině. Dostupný z WWW: < http://www.lf1.cuni.cz/Data/files/spala/04%20Text%20%2014%20Praktick%C3%A9%20desatero%20autora%20060315.doc>
*ŠPÁLA, Milan. Doc. MUDr. Milan Špála, CSc. : ''PRAKTICKÉ DESATERO (VÍCE MÉŇE) ÚSPĚŠNÉHO AUTORA'' (online). Praha : Ústav vědeckých informací , 2001 , Aktualizováno: 02. 11. 2001 (cit. 2007-12-27). Text v češtině. Dostupný z WWW: < http://www.lf1.cuni.cz/Data/files/spala/04%20Text%20%2014%20Praktick%C3%A9%20desatero%20autora%20060315.doc>
*''KU Writing Center : Prewriting Strategies'' (online). Lawrence, Kansas, USA : University of Kansas, 2007 (cit. 2007-12-27). Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://www.writing.ku.edu/students/docs/prewriting.shtml>.
*''KU Writing Center : Prewriting Strategies'' (online). Lawrence, Kansas, USA : University of Kansas, 2007 (cit. 2007-12-27). Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://www.writing.ku.edu/students/docs/prewriting.shtml>.
{{certifikovaná metodika 2012}}

Aktuální verze z 16. 5. 2016, 11:46

Co je výzkumná otázka?[editovat | editovat zdroj]

Je to způsob, jakým uvažujete o daném tématu ze svého vlastního hlediska. Dobré výzkumné otázky většinou začínají obecným problémem, který je postupně zužován na zcela konkrétní téma zkoumání. Tento úzce vymezený pohled pak soustředí váš zájem na určitou oblast nebo záležitost. Později vám může výzkumná otázka pomoci vytvořit tezi nebo hypotézu, ke které shromáždíte údaje nebo informace pro svou (diplomovou) práci.

I při psaní kratších textů (nebo třeba seminárních prací) je proto na dobré výzkumné otázce pracovat – i zde totiž můžete udělat zásadní chyby, například zabývat se příliš mnoha problémy najednou a nedospět k žádnému závěru, pointě.

Položení "výzkumné otázky"[editovat | editovat zdroj]

Nejdříve musíte vědět, co je vlastně odborný text. Dále je třeba si vybrat vhodné téma ke zpracování. V pokročilejších fázích vaší odborné práce se tomu říká „položení výzkumné otázky“. Na začátku se tedy musíte umět správně tázat, a pak je třeba zvolit vhodný postup, abyste k tématu dokázali říci to podstatné v požadovaném rozsahu. Je třeba navíc splnit jisté požadavky na odbornost, tedy například zvolit vhodnou literaturu, ze které budete čerpat (ke každé oblasti je k dispozici téměř nekonečné množství zdrojů či odkazů!), a najít způsob, jak ji zpracovat. To všechno bude mnohem jednodušší, když si správně vymezíte úkol, který je před vámi.

Jak položit "výzkumnou otázku"[editovat | editovat zdroj]

Dříve než…[editovat | editovat zdroj]

Pokud začínáte se skutečným výzkumem, ptejte se nejdříve sami sebe:

  • Znám literaturu v dané oblasti dobře? Jaké jsou zde důležité (již řešené) problémy či otázky? Které otázky související s daným tématem jsou natolik zajímavé, aby se jim věnovala zvýšená pozornost?
  • Může moje práce vyplnit nějaké „bílé místo“?
  • Existuje již nějaký podobný dokončený výzkum nebo studie?
  • Jde o „horké téma“?
  • Bude moje práce mít na danou oblast vliv?

(The Research Assistant, 2002)

V začátku…[editovat | editovat zdroj]

Položení „výzkumné“ otázky soustředí vaše další úsilí: při shromažďování zdrojů, jejich kritickém čtení a využití. Když si vyberete určité téma, jež vás zajímá, vede k výzkumné otázce ještě několik důležitých kroků:

Měli byste vzít do úvahy zájmy vašich čtenářů[editovat | editovat zdroj]

...nepředvádět tedy jen svou odbornost

Zásada:

Piš, až když jsi přesvědčen, že tvé sdělení přinese čtenářům něco skutečně nového. Publikuj, abys komunikoval a nejen, abys byl (jen) citován. To je principem skutečného autorství (intelektuální podíl na vzniku díla).

Postup:

Položte si následující otázky:

  • Proč bude někoho mé téma zajímat?
  • Co by se měl čtenář o něm dozvědět?
  • Co již asi čtenáři vědí (nebo si mohou lehce najít ve zdroji příbuzném)?
  • Co bych jim chtěl/a sdělit navíc?
  • Chci je také o něčem přesvědčit?
  • K čemu budou čtenáři můj text používat?

Posoudit svou úlohu jakožto autora[editovat | editovat zdroj]

Co jim chcete sdělit? Zásada:

Bedlivě zvaž, o čem, komu a kde něco sděluješ, a podle toho vol styl a argumenty. I to rozhoduje o odezvě tvého textu.

Postup :

Vyberte si některou z těchto rolí – ale pozor, vzájemně se vylučují!

  • obhájce,
  • zpravodaj,
  • interpret,
  • výzkumník, ...

Položit si (vše)možné výzkumné otázky[editovat | editovat zdroj]

Ne všechny autorské role se vztahují k psaní odborného textu. Zvolíme-li roli zpravodaje, informátora, budeme nadále zpracovávat informace, které jsou již k dispozici – ale způsobem, který míří k jistému cíli, sdělení.

Na začátku si metodou brainstormingu udělejte seznam otázek, na které by mohlo být zajímavé hledat odpověď.

Vybrat předběžnou výzkumnou otázku[editovat | editovat zdroj]

V tomto bodě si připomeňte první dva kroky: tedy zájem svých čtenářů a svou vlastní roli. Jsou v souladu s tématem, které by vás samotné zajímalo? Můžete některé své předchozí otázky zkombinovat do jedné, musíte ale přitom dbát, aby váš záběr nebyl potom příliš široký.

Svou otázku „vyčistit“[editovat | editovat zdroj]

Výzkumnou otázku, kterou jste si zvolili, nyní otestujte – zkuste předběžně vyhledat informace, které jsou k ní dostupné, například pomocí internetových vyhledávačů. Některé své zdroje si můžete rovnou uložit jako odkazy vztahující se k tématu. Je-li jich ale příliš mnoho, budete pravděpodobně muset svůj zájem trochu více specifikovat.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

.