Alternativní vize globalizace: Porovnání verzí
(Nová stránka: Chudobou „odvrácenou tváří bohatství“, se v poslední době se – kromě indického profesora a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sen-a, který se fenoménem chudo...) |
m (+ link) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Chudobou „odvrácenou tváří bohatství“, se v poslední době se – kromě indického profesora a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sen | Chudobou „odvrácenou tváří bohatství“, se v poslední době se – kromě indického profesora a nositele Nobelovy ceny za ekonomii [[w:cs:Amartya Sen|Amartya Sena]], který se fenoménem chudoby zabývá dlouhodobě – zabývají i dvě ze světově nejvlivnějších osobností: někdejší hlavní ekonom Světové banky [[w:cs:Joseph Stiglitz|Joseph Stiglitz]] (rovněž nositel Nobelovy ceny a také doctor honoris causa Univerzity Karlovy) a poradce generálního sekretáře [[Organizace spojených národů|OSN]] Kofi Annana prof. [[w:cs:Jeffrey Sachs|Jeffrey Sachs]]. Oba usilují o jedno: „Dnešní výzvou je pokusit se globalizaci reformovat tak, aby přinášela užitek nejen bohatým, nýbrž i těm chudým“ (Stiglitz) a „Jak můžeme ještě za našeho života přispět ke konci chudoby“ (Sachs). | ||
Asymetrie rozvoje ve vztahu základních výrobních faktorů – práce a kapitálu – ukazuje na to, že orientace globalizace na růst cestou jednostranného zvyšování kapitálové intenzity je sporná – a také riskantní a institucionálně křehká. Kapitál a práce nemohou jeden bez druhého nic: stárnoucí populace v evropských zemích a příznaky krize penzijních systémů i v nejbohatší zemi světa – v USA – jsou tím nejbolestivějším důkazem toho, že bez „lidského kapitálu“ naráží další rozvoj na nepřekonatelné bariéry. Proto také úvahy těch nejlepších mozků o „hledání alternativy k současné podobě globalizace“. Nemá-li však hledání alternativ skončit jen u nové ideologie a planých slibů, bude potřeba „konverze“. Zmírnění chudoby a prosperita pro všechny vyžadují nejen nové instituce a nové politiky, ale také změnu stávajícího paradigmatu ekonomie jako vědy. | Asymetrie rozvoje ve vztahu základních výrobních faktorů – práce a kapitálu – ukazuje na to, že orientace globalizace na růst cestou jednostranného zvyšování kapitálové intenzity je sporná – a také riskantní a institucionálně křehká. Kapitál a práce nemohou jeden bez druhého nic: stárnoucí populace v evropských zemích a příznaky krize penzijních systémů i v nejbohatší zemi světa – v USA – jsou tím nejbolestivějším důkazem toho, že bez „lidského kapitálu“ naráží další rozvoj na nepřekonatelné bariéry. Proto také úvahy těch nejlepších mozků o „hledání alternativy k současné podobě globalizace“. Nemá-li však hledání alternativ skončit jen u nové ideologie a planých slibů, bude potřeba „konverze“. Zmírnění chudoby a prosperita pro všechny vyžadují nejen nové instituce a nové politiky, ale také změnu stávajícího paradigmatu ekonomie jako vědy. | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
*Compendium of the Social Doctrine of the Church. Pontifical Council for Justice and Peace, Libreria Editrice Vaticana, Cita del Vaticano 2004. | *Compendium of the Social Doctrine of the Church. Pontifical Council for Justice and Peace, Libreria Editrice Vaticana, Cita del Vaticano 2004. | ||
[[Kategorie:Globalizace]] | |||
== Odkazy == | |||
=== Externí odkazy === | |||
*[[w:cs:Globalizace|Globalizace]] na české Wikipedii | |||
*[[w:en:Globalizace|Globalizace]] na anglické Wikipedii | |||
Aktuální verze z 11. 11. 2016, 10:09
Chudobou „odvrácenou tváří bohatství“, se v poslední době se – kromě indického profesora a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sena, který se fenoménem chudoby zabývá dlouhodobě – zabývají i dvě ze světově nejvlivnějších osobností: někdejší hlavní ekonom Světové banky Joseph Stiglitz (rovněž nositel Nobelovy ceny a také doctor honoris causa Univerzity Karlovy) a poradce generálního sekretáře OSN Kofi Annana prof. Jeffrey Sachs. Oba usilují o jedno: „Dnešní výzvou je pokusit se globalizaci reformovat tak, aby přinášela užitek nejen bohatým, nýbrž i těm chudým“ (Stiglitz) a „Jak můžeme ještě za našeho života přispět ke konci chudoby“ (Sachs).
Asymetrie rozvoje ve vztahu základních výrobních faktorů – práce a kapitálu – ukazuje na to, že orientace globalizace na růst cestou jednostranného zvyšování kapitálové intenzity je sporná – a také riskantní a institucionálně křehká. Kapitál a práce nemohou jeden bez druhého nic: stárnoucí populace v evropských zemích a příznaky krize penzijních systémů i v nejbohatší zemi světa – v USA – jsou tím nejbolestivějším důkazem toho, že bez „lidského kapitálu“ naráží další rozvoj na nepřekonatelné bariéry. Proto také úvahy těch nejlepších mozků o „hledání alternativy k současné podobě globalizace“. Nemá-li však hledání alternativ skončit jen u nové ideologie a planých slibů, bude potřeba „konverze“. Zmírnění chudoby a prosperita pro všechny vyžadují nejen nové instituce a nové politiky, ale také změnu stávajícího paradigmatu ekonomie jako vědy.
Představy o budoucnosti[editovat | editovat zdroj]
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- Compendium of the Social Doctrine of the Church. Pontifical Council for Justice and Peace, Libreria Editrice Vaticana, Cita del Vaticano 2004.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Globalizace na české Wikipedii
- Globalizace na anglické Wikipedii