Globální trhy: Porovnání verzí
(Nová stránka: Pokud jde o mezinárodní instituce ovlivňující světový obchod, jedna z nejdůležitějších je „Světová obchodní organizace“ – WTO – se sídlem v Ženevě. Ta nahra...) |
m (Nahrazení textu „{{upravit martin}}“ textem „{{upravit}}“) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Pokud jde o mezinárodní instituce ovlivňující světový obchod, jedna z nejdůležitějších je | Pokud jde o mezinárodní instituce ovlivňující světový obchod, jedna z nejdůležitějších je [[Světová obchodní organizace]] – WTO – se sídlem v Ženevě. Ta nahradila dřívější [[wikipedia:cs:GATT|GATT]], ale podstata zůstává: její globální regulační rámec stojí a padá s multilaterálními dohodami států (a integračních seskupení). Vyjednávání o clech a technických podmínkách obchodu je obtížné, protože na sebe narážejí omezené zájmy vlád a regionálních seskupení. Přestože deklaratorně převážila argumentace ve prospěch liberalizace globálních trhů, pokušení protekcionismu (ochranářství) zůstávají a nejsou jich ušetřeny ani ty nejbohatší země, pokud zrovna na určitých trzích zaostávají v efektivnosti (ochrana ocelářství USA, textilu v EU, zemědělství v USA i v [[EU]], a ještě silněji ve Švýcarsku – sídle WTO!). Otázka stability globálního obchodu je ovšem klíčová pro další hospodářský rozvoj (Drábek, 2001). | ||
[[Kategorie:Globalizace]] | |||
{{upravit}} | |||
Aktuální verze z 14. 5. 2016, 21:33
Pokud jde o mezinárodní instituce ovlivňující světový obchod, jedna z nejdůležitějších je Světová obchodní organizace – WTO – se sídlem v Ženevě. Ta nahradila dřívější GATT, ale podstata zůstává: její globální regulační rámec stojí a padá s multilaterálními dohodami států (a integračních seskupení). Vyjednávání o clech a technických podmínkách obchodu je obtížné, protože na sebe narážejí omezené zájmy vlád a regionálních seskupení. Přestože deklaratorně převážila argumentace ve prospěch liberalizace globálních trhů, pokušení protekcionismu (ochranářství) zůstávají a nejsou jich ušetřeny ani ty nejbohatší země, pokud zrovna na určitých trzích zaostávají v efektivnosti (ochrana ocelářství USA, textilu v EU, zemědělství v USA i v EU, a ještě silněji ve Švýcarsku – sídle WTO!). Otázka stability globálního obchodu je ovšem klíčová pro další hospodářský rozvoj (Drábek, 2001).
