Cyklonální příliv: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
(další odkazy)
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
Vane-li silný [[w:cs:Vítr|vítr]] nad mořem dlouho a po dlouhé dráze jedním směrem, tlačí tím směrem i [[Voda|vodu]], a tak může dojíti k zvednutí [[w:cs:Hladina moře|hladiny]] na [[w:cs:Pobřeží|pobřeží]] i o několik metrů a současně s tím může probíhat mohutný [[w:cs:Mořská vlna|příboj]]. Nastane-li to současně s nejvyšším [[w:cs:Slapové jevy|přílivem]], bývají dopady tragické jako např. v případě [[w:cs:Hurikán|hurikánů]] (tj. tropických cyklón) v Karibiku v roce 2017 či zničení města [[w:cs:Tacloban|Taclóban]] na [[w:cs:Filipíny|Filipínách]] roku 2013.  
Vane-li silný [[w:cs:Vítr|vítr]] nad mořem dlouho a po dlouhé dráze jedním směrem, tlačí tím směrem i [[Voda|vodu]], a tak může dojíti k zvednutí [[w:cs:Hladina moře|hladiny]] na [[w:cs:Pobřeží|pobřeží]] i o několik metrů a současně s tím může probíhat mohutný [[w:cs:Mořská vlna|příboj]]. Nastane-li to současně s nejvyšším [[w:cs:Slapové jevy|přílivem]], bývají dopady tragické jako např. v případě [[w:cs:Hurikán|hurikánů]] (tj. tropických cyklón) v Karibiku v roce 2017 či zničení města [[w:cs:Tacloban|Taclóban]] na [[w:cs:Filipíny|Filipínách]] roku 2013.  


== Terminologie ==
==Terminologie==
Anglický termín (a vědecký název) samotného větrem působeného jevu je '''[[w:En:Storm surge|Storm surge]]''', které označuje jak proces transportu vody a zvyšování hladiny, tak i rozdíl hladin oproti stavu bez větru. Německý výmluvný a jednoznačný termín je [[:de:Windstau|'''Windstau''']], zvýšení hladiny vlivem větru. Anglické ''Storm zde označuje velkou tlakovou níži'', nikoliv vítr právě "síly" 11 dle [[w:cs:Beaufortova stupnice|Beaufortovy stupnice]].<ref>{{Citace periodika
Anglický termín (a vědecký název) samotného větrem působeného jevu je '''[[w:En:Storm surge|Storm surge]]''', které označuje jak proces transportu vody a zvyšování hladiny, tak i rozdíl hladin oproti stavu bez větru. Německý výmluvný a jednoznačný termín je [[w:de:Windstau (Hydrologie)|'''Windstau''']], zvýšení hladiny vlivem větru. Anglické ''Storm zde označuje velkou tlakovou níži'', nikoliv vítr právě "síly" 11 dle [[w:cs:Beaufortova stupnice|Beaufortovy stupnice]].<ref>{{Citace periodika
| titul = Storm {{!}} meteorology
| titul = Storm {{!}} meteorology
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| periodikum = Encyclopedia Britannica
Řádek 10: Řádek 10:
| url = https://www.britannica.com/science/storm
| url = https://www.britannica.com/science/storm
| datum přístupu = 2018-01-27
| datum přístupu = 2018-01-27
}}</ref> Německé '''[[w:De:Sturmflut|Sturmflut]]''' označuje příliv ([[:de:Flut|Flut]] - jak proces, tak i maximální dosaženou výšky hladiny vlivem slapů) mohutně posílený  větrem. Současně ale vzbuzuje i dojem záplavy (vzhledem k lidovému užívání slova Flut<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Německé '''[[w:De:Sturmflut|Sturmflut]]''' označuje příliv ([[w:de:Flut|Flut]] - jak proces, tak i maximální dosaženou výšky hladiny vlivem slapů) mohutně posílený  větrem. Současně ale vzbuzuje i dojem záplavy (vzhledem k lidovému užívání slova Flut<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Flut – Wiktionary
| titul = Flut – Wiktionary
| periodikum = de.wiktionary.org
| periodikum = de.wiktionary.org
Řádek 28: Řádek 28:
}}</ref> České sousloví tomu odpovídající je '''cyklonální příliv.'''  
}}</ref> České sousloví tomu odpovídající je '''cyklonální příliv.'''  


Dříve navržené české sousloví "'''vzestup hladiny moře za bouře'''"[http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/gloss_en_cz.html#Storm_surge] je jako název příliš dlouhé a také nenaznačuje skutečnost, že je fenomén vázán jen na rozsáhlé a hluboké [[w:cs:Tlaková níže|tlakové níže]] (tj. cyklóny). Kromě toho užívá neurčitý termín "bouře", který je víceznačný stejně jako anglické Storm.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Soubor:Storm_surge_graphic-es.svg|náhled|vpravo|španělská ilustrace k pojmu Marejada ciclónica]]
Dříve navržené české sousloví ''vzestup hladiny moře za bouře'' [http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/gloss_en_cz.html#Storm_surge] je jako název hesla příliš dlouhé a také nenaznačuje skutečnost, že je fenomén vázán jen na rozsáhlé a hluboké [[w:cs:Tlaková níže|tlakové níže]] (tj. cyklóny). Kromě toho užívá neurčitý termín "bouře", který je víceznačný stejně jako anglické Storm.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Storm - AMS Glossary
| titul = Storm - AMS Glossary
| periodikum = glossary.ametsoc.org
| periodikum = glossary.ametsoc.org
Řádek 51: Řádek 52:
| url = http://www.tornada-cz.cz/definice/
| url = http://www.tornada-cz.cz/definice/
| datum přístupu = 2018-01-27
| datum přístupu = 2018-01-27
}}</ref> (Již dlouho užívané adjektivum "bouřlivý" v sousloví "bouřlivý příliv" odpovídá anglickému vědeckému názvu ještě méně, nejde o "''stormy'' tide", patřičné adjektivum by bylo leda komické "bouřový".) Pomineme-li průběh jevu a omezíme se jen na zvýšení hladiny, bylo by adekvátní substantivum '''vzdutí''', jako v německém Windstau, doslova "větrné vzdutí".
}}</ref> (Již dlouho užívané adjektivum "bouřlivý" v sousloví "bouřlivý příliv" ''neodpovídá anglickému vědeckému názvu vůbec'', nejde o ''stormy'' tide, patřičné adjektivum by bylo leda nezvyklé "bouřový".) Pomineme-li průběh jevu a omezíme se jen na zvýšení hladiny větrem, bylo by adekvátní substantivum '''vzdutí''', jako v německém Windstau, doslova "větrné vzdutí". Anglickému ''Storm surge'' pak přesně odpovídá sousloví '''cyklonální vzdutí''' (nejde jen o vítr, ale i o nižší tlak v centru níže), či velmi popisně ''zvýšení hladiny vlivem mohutné tlakové níže''. Přívlastek ''cyklonální'' používá např. španělské heslo [[w:Es:Marejada ciclónica|Marejada ''ciclónica'']].


Jde o fenomény z českého vnitrozemí téměř neznámé. Počátek obsahové diskuse k terminologii cizokrajných jevů viz <ref>{{Citace elektronického periodika
Jde o fenomény z českého vnitrozemí téměř neznámé. Počátek obsahové diskuse k terminologii cizokrajných jevů viz <ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 61: Řádek 62:
}}</ref>.
}}</ref>.


== Historie cyklonálních přílivů ==
==Historie cyklonálních přílivů==


=== Oblast Asie ===
===Oblast Asie===
Nejhorší a tudíž i nejsmrtelnější zaznamenaný cyklonální příliv byl způsoben [[w:cs:Cyklón Bhola|cyklonem Bhola]], který v roce 1970 zabil v oblasti [[w:cs:Bengálský záliv|Bengálskeho zálivu]] až 500 000 lidí. Nízko položené pobřeží Bengálského zálivu je totiž obzvláště citlivé na vzestupy hladiny moří způsobené tropickými cyklónami.<ref>{{Citace elektronického periodika
Nejhorší a tudíž i nejsmrtelnější zaznamenaný cyklonální příliv byl způsoben [[w:cs:Cyklón Bhola|cyklonem Bhola]], který v roce 1970 zabil v oblasti [[w:cs:Bengálský záliv|Bengálskeho zálivu]] až 500 000 lidí. Nízko položené pobřeží Bengálského zálivu je totiž obzvláště citlivé na vzestupy hladiny moří způsobené tropickými cyklónami.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Remembering Katrina - Learning and Predicting the Future {{!}} News - NASA Solar System Exploration
| titul = Remembering Katrina - Learning and Predicting the Future {{!}} News - NASA Solar System Exploration
Řádek 84: Řádek 85:


Ekonomické ztráty způsobené tajfunem Haiyan se odhadem vyšplhaly na 14 miliard amerických dolarů (USD).
Ekonomické ztráty způsobené tajfunem Haiyan se odhadem vyšplhaly na 14 miliard amerických dolarů (USD).
=== Oblast Austrálie a Spojených států amerických ===
===Oblast Austrálie a Spojených států amerických===
[[w:cs:Galvestonský hurikán|Galvestonský hurikán]] z roku 1900, zaznamenaný jako [[w:cs:Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů|hurikán 4. kategorie]], který zasáhl texaské město [[w:cs:Galveston|Galveston]], vedl podél pobřeží zničující příliv a se svými 6 až 12 tisíci obětmi se stal nejsmrtelnější přírodní katastrofou, která kdy zasáhla Spojené státy americké.<ref>{{Citace periodika
[[w:cs:Galvestonský hurikán|Galvestonský hurikán]] z roku 1900, zaznamenaný jako [[w:cs:Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů|hurikán 4. kategorie]], který zasáhl texaské město [[w:cs:Galveston|Galveston]], vedl podél pobřeží zničující příliv a se svými 6 až 12 tisíci obětmi se stal nejsmrtelnější přírodní katastrofou, která kdy zasáhla Spojené státy americké.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =  
| příjmení =  
Řádek 127: Řádek 128:
}}</ref> Dřívější z rekordních vzestupů hladiny vody za bouře se vyskytl tamtéž, a to při [[w:cs:Hurikán Camille|hurikánu Camille]] v roce 1969 s cyklonálním přílivem dosahujícím 7,5 metru. Také v [[w:cs:New York|New Yorku]] došlo k cyklonálnímu přílivu, a to konkrétně v roku 2012 při [[w:cs:Hurikán Sandy|hurikánu Sandy]]. Tento příliv dosahoval výšky až 4,2 metru.
}}</ref> Dřívější z rekordních vzestupů hladiny vody za bouře se vyskytl tamtéž, a to při [[w:cs:Hurikán Camille|hurikánu Camille]] v roce 1969 s cyklonálním přílivem dosahujícím 7,5 metru. Také v [[w:cs:New York|New Yorku]] došlo k cyklonálnímu přílivu, a to konkrétně v roku 2012 při [[w:cs:Hurikán Sandy|hurikánu Sandy]]. Tento příliv dosahoval výšky až 4,2 metru.


=== Severní moře a Balt ===
===Severní moře a Balt===
[[Cyklóna|Cyklóny]] běžně zvedají hladinu a působí záplavy na pobřeží moře Severního, méně často i Baltského. Historický přehled těch, které zasáhly německé severomořské pobřeží je na německé wikipedii v heslu [[:de:Liste der Sturmfluten an der Nordsee|Liste der Sturmfluten an der Nordsee]], aktualizovaný seznam podrobných zpráv o vzestupech hladin i na baltském pobřeží Německa od podzimu je<ref>{{Citace elektronického periodika
[[w:cs:Cyklóna|Cyklóny]] běžně zvedají hladinu a působí záplavy na pobřeží moře Severního, méně často i Baltského. Historický přehled těch, které zasáhly německé severomořské pobřeží je na německé wikipedii v heslu [[w:De:Liste der Sturmfluten an der Nordsee|Liste der Sturmfluten an der Nordsee]], aktualizovaný seznam podrobných zpráv o vzestupech hladin i na baltském pobřeží Německa od podzimu je<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = (BSH)
| příjmení = (BSH)
| jméno = Bundesamt für Seeschifffahrt und Hydrographie
| jméno = Bundesamt für Seeschifffahrt und Hydrographie
Řádek 138: Řádek 139:
}}</ref>. Zprávy dokonale popisují jak děje, tak i změny výšek hladiny slapové a větrné, jako např. ta z října 2017 [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf].
}}</ref>. Zprávy dokonale popisují jak děje, tak i změny výšek hladiny slapové a větrné, jako např. ta z října 2017 [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf].


== Mechanika ==
==Mechanika==
{{Viz též|Slapová síla}}
{{Viz též|w:cs:Slapová síla}}


Na změně výšky [[Slapové jevy|přílivu]] během bouří se podílí nejméně 5 procesů, a to:
Na změně výšky [[w:cs:Slapové jevy|přílivu]] během bouří se podílí nejméně 5 procesů, a to:
* Vliv [[Atmosférický tlak|atmosférického tlaku]]
 
* Přímý vliv větru
*Vliv [[w:cs:Atmosférický tlak|atmosférického tlaku]]
* Vliv [[rotace Země]]
*Přímý vliv větru
* Vliv vln poblíž pobřeží
*Vliv [[w:cs:Rotace Země|rotace Země]]
* Vliv [[Srážky|srážek]]<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
*Vliv vln poblíž pobřeží
*Vliv [[w:cs:Srážky|srážek]]<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Harris
| příjmení = Harris
| jméno = Lee D.
| jméno = Lee D.
Řádek 156: Řádek 158:
| datum přístupu = 21.12.2017
| datum přístupu = 21.12.2017
}}</ref>
}}</ref>
Účinek tlaku tropického cyklonu může způsobit, že hladina vody v otevřeném oceánu vzroste v oblastech s nízkým atmosférickým tlakem a klesne v oblastech s vysokým atmosférickým tlakem. Stoupající hladina vody bude působit proti nízkému atmosférickému tlaku tak, že celkový tlak v určité rovině pod hladinou vody zůstane konstantní. Vlivem tohto účinku se odhaduje nárůst hladiny moře o 10 mm s každým poklesem atmosférického tlaku o jeden [[Bar (jednotka)|milibar]] (hPa).<ref name=":0" />
Účinek tlaku tropického cyklonu může způsobit, že hladina vody v otevřeném oceánu vzroste v oblastech s nízkým atmosférickým tlakem a klesne v oblastech s vysokým atmosférickým tlakem. Stoupající hladina vody bude působit proti nízkému atmosférickému tlaku tak, že celkový tlak v určité rovině pod hladinou vody zůstane konstantní. Vlivem tohto účinku se odhaduje nárůst hladiny moře o 10 mm s každým poklesem atmosférického tlaku o jeden [[Bar (jednotka)|milibar]] (hPa).<ref name=":0" />


Silný vytrvalý povrchový vítr vytváří povrchové proudy odkloněné o 45° od směru větru. Tenhle jev je znám jako [[Ekmanova spirála]]. Tření větru o hladinu má za následek tendenci vodní hladiny vzrůstat po směru větru a snižovat se proti směru větru. Protože efekt Ekmanovy spirály se skrz vodu šíří vertikálně, je úměrný hloubce a v mělčí vodě se téměř neuplatňuje - voda se pohybuje přímo ve směru větru. Vlivy tlaku a hnaní vody větrem vně pobřeží se v zátokách projevují stejným způsobem, jakým probíhá astronomický příliv.<ref name=":0" />
Silný vytrvalý povrchový vítr vytváří povrchové proudy odkloněné o 45° od směru větru. Tenhle jev je znám jako [[w:cs:Ekmanova spirála|Ekmanova spirála]]. Tření větru o hladinu má za následek tendenci vodní hladiny vzrůstat po směru větru a snižovat se proti směru větru. Protože efekt Ekmanovy spirály se skrz vodu šíří vertikálně, je úměrný hloubce a v mělčí vodě se téměř neuplatňuje - voda se pohybuje přímo ve směru větru. Vlivy tlaku a hnaní vody větrem vně pobřeží se v zátokách projevují stejným způsobem, jakým probíhá astronomický příliv.<ref name=":0" />


Zemská rotace způsobuje efekt zvaný [[Coriolisova síla|Coriolisová síla]], který ohýbá proudy směrem doprava na severné polokouli a doleva na polokouli jižní. Když se proudy takhle ohnou kolměji k pobřeží, může to zesílit vzestup hladiny, a naopak, když se proudy ohýbají směrem od pobřeží, vzestup hladiny se zeslabuje.<ref name=":0" />
Zemská rotace způsobuje efekt zvaný [[w:cs:Coriolisova síla|Coriolisová síla]], který ohýbá proudy směrem doprava na severné polokouli a doleva na polokouli jižní. Když se proudy takhle ohnou kolměji k pobřeží, může to zesílit vzestup hladiny, a naopak, když se proudy ohýbají směrem od pobřeží, vzestup hladiny se zeslabuje.<ref name=":0" />


Efekt vln přímo poháněných větrem se liší od větrem poháněných proudů. Mohutný vítr vytváří velké a silné vlny v směru svého pohybu.<ref name=":0" /> Ačkoli tyhle povrchové vlny jsou zodpovědné jen za velmi malý přesun vody na otevřeném moři, mohou být zodpovědné za významný přesun blízko pobřeží. Když se vlny lámou na linii, která je víceméně rovnoběžná s pláží, nesou značný objem vody směrem k břehu. Jak se vlny lámou, částečky vody pohybující se směrem k pobřeží mají značnou hybnost a mohou vyběhnout na svažité pláži tak vysoko nad průměr vodní hladiny, že jde až o dvojnásobek výšky vlny v oblasti, než se začala lámat.  
Efekt vln přímo poháněných větrem se liší od větrem poháněných proudů. Mohutný vítr vytváří velké a silné vlny v směru svého pohybu.<ref name=":0" /> Ačkoli tyhle povrchové vlny jsou zodpovědné jen za velmi malý přesun vody na otevřeném moři, mohou být zodpovědné za významný přesun blízko pobřeží. Když se vlny lámou na linii, která je víceméně rovnoběžná s pláží, nesou značný objem vody směrem k břehu. Jak se vlny lámou, částečky vody pohybující se směrem k pobřeží mají značnou hybnost a mohou vyběhnout na svažité pláži tak vysoko nad průměr vodní hladiny, že jde až o dvojnásobek výšky vlny v oblasti, než se začala lámat.  


Vliv srážek na vzestup hladiny se vyskytuje zejména v [[Estuár|estuáriích]] (ústích řek do moře). Hurikány mohou během 24 hodin vypustit až 300 mm srážek na velkých plochách a ještě více v menších oblastech. Výsledkem je, že z povodí se může rychle zvýšit množství vody v řece, která z něj vodu odvádí. To pak může zvýšit hladinu vody poblíž přílivových ústí řek v důsledku toho, jak cyklonální příliv z oceánu potká srážky přitékající řekou.<ref name=":0" />
Vliv srážek na vzestup hladiny se vyskytuje zejména v [[w:cs:Estuár|estuáriích]] (ústích řek do moře). Hurikány mohou během 24 hodin vypustit až 300 mm srážek na velkých plochách a ještě více v menších oblastech. Výsledkem je, že z povodí se může rychle zvýšit množství vody v řece, která z něj vodu odvádí. To pak může zvýšit hladinu vody poblíž přílivových ústí řek v důsledku toho, jak cyklonální příliv z oceánu potká srážky přitékající řekou.<ref name=":0" />


===Ostatní procesy ===
===Ostatní procesy===
[[Soubor:Sloshrun.gif|náhled|Znázornění předpovědi zvýšení hladiny vlivem hurikánu v blízkosti [[Florida|Floridy]]]]Mimo výše uvedených procesů jsou cyklonální příliv a výška vln u pobřeží ovlivňované také tokem vody nad podložní topografií, čili konfigurací a hloubkami oceánskeho dna a konkrétní pobřežní oblasti. Úzký [[Kontinentální šelf|šelf]] či dno svažující se strmě rovnou od břehu, kdy je už při pobřeží hluboká voda, mají tendenci vytvářet nižší cyklonální příliv, ale vyšší a silnější vlny. Dobrým příkladem je jihovýchodní pobřeží [[Florida|Floridy]]. Hrana Floridské plošiny, kde hloubka vody dosahuje 91 m pouhých 3000 m od pobřeží Palm Beach; a jenom 7000 m od pobřeží se hloubka vody zvyšuje až na 180 m. Sledujeme-li linii této 180m hloubky na jih od [[Palm Beach County]], tak tam leží až 30 km východně od [[Florida Keys]].  
[[Soubor:Sloshrun.gif|náhled|Znázornění předpovědi zvýšení hladiny vlivem hurikánu v blízkosti [[Florida|Floridy]]]]Mimo výše uvedených procesů jsou cyklonální příliv a výška vln u pobřeží ovlivňované také tokem vody nad podložní topografií, čili konfigurací a hloubkami oceánskeho dna a konkrétní pobřežní oblasti. Úzký [[Kontinentální šelf|šelf]] či dno svažující se strmě rovnou od břehu, kdy je už při pobřeží hluboká voda, mají tendenci vytvářet nižší cyklonální příliv, ale vyšší a silnější vlny. Dobrým příkladem je jihovýchodní pobřeží [[Florida|Floridy]]. Hrana Floridské plošiny, kde hloubka vody dosahuje 91 m pouhých 3000 m od pobřeží Palm Beach; a jenom 7000 m od pobřeží se hloubka vody zvyšuje až na 180 m. Sledujeme-li linii této 180m hloubky na jih od [[w:cs:Palm Beach County|Palm Beach County]], tak tam leží až 30 km východně od [[w:cs:Florida Keys|Florida Keys]].  


Naopak, pobřeží podél Severní Ameriky, jakým je například to, které se táhne u Mexického zálivu z Texasu na Floridu a také Bengálsky záliv v Asii, mají dlouhé, pomalu se svažující [[Kontinentální šelf|šelfy]] a mělkou hloubku vody. Na floridském okraji Mexického zálivu je hrana Floridské plošiny vzdálena více než 160 kilometrů od Marco Island v [[Collier County]]. [[Florida Bay]], ležící mezi Florida Keys a pevninou, je neobyčejně mělká, hloubka se pohybuje obvykle mezi 0,3 m až 2 m. Tyto oblasti jsou typické pro vyšší cyklonální přílivy s menšími vlnami. Tato odlišnost spočívá v tom, že v hlubší vodě může být vzestup hladiny za bouře rozptýlený dolů a směrem od hurikánu. Když se ale pohybuje nad mělkým a mírně se svažujícím šelfem, pak vzestup hladiny nemůže být rozptýlený, ale je hnán na břeh třením větru hurikánu. Topografie povrchu krajiny je dalším důležitým prvkem, co se týče rozlohy pobřeží postižené cyklonálním přílivem. Oblasti, které leží jenom pár mětrů nad hladinou moře, obzvlášť čelí riziku zaplavení v důsledku takového vzestupu hladiny.<ref name=":0" />
Naopak, pobřeží podél Severní Ameriky, jakým je například to, které se táhne u Mexického zálivu z Texasu na Floridu a také Bengálsky záliv v Asii, mají dlouhé, pomalu se svažující [[Kontinentální šelf|šelfy]] a mělkou hloubku vody. Na floridském okraji Mexického zálivu je hrana Floridské plošiny vzdálena více než 160 kilometrů od Marco Island v [[w:cs:Collier County|Collier County]]. [[w:cs:Florida Bay|Florida Bay]], ležící mezi Florida Keys a pevninou, je neobyčejně mělká, hloubka se pohybuje obvykle mezi 0,3 m až 2 m. Tyto oblasti jsou typické pro vyšší cyklonální přílivy s menšími vlnami. Tato odlišnost spočívá v tom, že v hlubší vodě může být vzestup hladiny za bouře rozptýlený dolů a směrem od hurikánu. Když se ale pohybuje nad mělkým a mírně se svažujícím šelfem, pak vzestup hladiny nemůže být rozptýlený, ale je hnán na břeh třením větru hurikánu. Topografie povrchu krajiny je dalším důležitým prvkem, co se týče rozlohy pobřeží postižené cyklonálním přílivem. Oblasti, které leží jenom pár mětrů nad hladinou moře, obzvlášť čelí riziku zaplavení v důsledku takového vzestupu hladiny.<ref name=":0" />


U konkrétní topografie a batymetrie není výška cyklonálního přílivu ovlivněna jenom nejvyšší rychlostí větru; samotný rozsah tlakové níže má také vliv na maximální vzestup hladiny. Uvnitř každé cyklóny může nahromaděné voda vytékat z obvodu cyklóny. Tento mechanismus úniku vody se snižuje, když cyklóna pokrývá větší oblast (poměr obvodu tlakové níže a její plochy je nepřímo úměrný průměru kruhové cyklóny).<ref>{{Citace periodika
U konkrétní topografie a batymetrie není výška cyklonálního přílivu ovlivněna jenom nejvyšší rychlostí větru; samotný rozsah tlakové níže má také vliv na maximální vzestup hladiny. Uvnitř každé cyklóny může nahromaděné voda vytékat z obvodu cyklóny. Tento mechanismus úniku vody se snižuje, když cyklóna pokrývá větší oblast (poměr obvodu tlakové níže a její plochy je nepřímo úměrný průměru kruhové cyklóny).<ref>{{Citace periodika
Řádek 190: Řádek 193:
}}</ref>
}}</ref>


===Extratropické bouře ===
===Extratropické bouře===
Podobně jako u tropických cyklón, i extratropické tlakové níže způsobují cyklonální příliv na pobřeží. Nicméně na rozdíl od většiny tropických cyklón, mohou ty extratropické způsobit zvýšení hladiny na velké ploše a po delší dobu, v závislosti na systému. Vzestup hladiny vody způsoben extratropickou cyklónou se může vyskytnout v Severní Americe na pobřeží [[Tichý oceán|Pacifiku]] a [[Aljaška|Aljašky]] a severně od 31° severní zeměpisné šířky na pobřeží Atlantiku. Vzestupy hladiny vody vlivem extratropické cyklóny se mohou objevit dokonce i v oblasti pobřeží Mexického zálivu a to nejčastěji v zimním období, jako tomu bylo v roku 1993 u [[Bouře století]].
Podobně jako u tropických cyklón, i extratropické tlakové níže způsobují cyklonální příliv na pobřeží. Nicméně na rozdíl od většiny tropických cyklón, mohou ty extratropické způsobit zvýšení hladiny na velké ploše a po delší dobu, v závislosti na systému. Vzestup hladiny vody způsoben extratropickou cyklónou se může vyskytnout v Severní Americe na pobřeží [[w:cs:Tichý oceán|Pacifiku]] a [[w:cs:Aljaška|Aljašky]] a severně od 31° severní zeměpisné šířky na pobřeží Atlantiku. Vzestupy hladiny vody vlivem extratropické cyklóny se mohou objevit dokonce i v oblasti pobřeží Mexického zálivu a to nejčastěji v zimním období, jako tomu bylo v roku 1993 u [[w:cs:Bouře století|Bouře století]].


V dnech 9. až 13. listopadu 2009 zasáhl východní pobřeží USA výrazný vzestup hladiny vody způsobený extratropickou tlakovou níží, když se pozůstatky [[Hurikán Ida|Hurikánu Ida]] na jihovýchodním pobřeží USA rozvinuly v [[Nor'easter]]. Během této události se východní větry nacházely podél severního okraje středu tlakové níže po několik dní, tlačíc vodu do oblastí jako [[Chesapeakská zátoka]]. Úroveň hladiny vody výrazně vzrostla a zůstala ve výši 2,4 m nad normálem na početných místech v celé oblasti Chesapeakské zátoky po několik dní, neboť voda se neustále hromadila uvnitř ústí větrem vanoucím na břeh a zároveň do zátoky vtékala voda z dešťů. Na mnohých místech byl zaznamenám vzestup vody jeno pouhé 3 centimetry pod rekordní úroveň.
V dnech 9. až 13. listopadu 2009 zasáhl východní pobřeží USA výrazný vzestup hladiny vody způsobený extratropickou tlakovou níží, když se pozůstatky [[w:cs:Hurikán Ida|Hurikánu Ida]] na jihovýchodním pobřeží USA rozvinuly v [[w:cs:Nor'easter|Nor'easter]]. Během této události se východní větry nacházely podél severního okraje středu tlakové níže po několik dní, tlačíc vodu do oblastí jako [[w:cs:Chesapeakská zátoka|Chesapeakská zátoka]]. Úroveň hladiny vody výrazně vzrostla a zůstala ve výši 2,4 m nad normálem na početných místech v celé oblasti Chesapeakské zátoky po několik dní, neboť voda se neustále hromadila uvnitř ústí větrem vanoucím na břeh a zároveň do zátoky vtékala voda z dešťů. Na mnohých místech byl zaznamenám vzestup vody jeno pouhé 3 centimetry pod rekordní úroveň.


== Mitigace ==
==Mitigace==
Přestože meteorologické služby varují před hurikány i slabšími bouřemi, v některých oblastech, kde je riziko pobřežních záplav obzvlášť vysoké, existují specifická varování před cyklonálním přílivem. Ta varování byla zavedena například v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie
Přestože meteorologické služby varují před hurikány i slabšími bouřemi, v některých oblastech, kde je riziko pobřežních záplav obzvlášť vysoké, existují specifická varování před cyklonálním přílivem. Ta varování byla zavedena například v [[w:cs:Nizozemsko|Nizozemsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =  
| příjmení =  
| jméno =  
| jméno =  
Řádek 205: Řádek 208:
| datum vydání =  
| datum vydání =  
| datum přístupu = 29.12.2017
| datum přístupu = 29.12.2017
}}</ref>, [[Španělsko|Španělsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref>, [[w:cs:Španělsko|Španělsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =  
| příjmení =  
| jméno =  
| jméno =  
Řádek 223: Řádek 226:
| datum vydání =  
| datum vydání =  
| datum přístupu = 29.12.2017
| datum přístupu = 29.12.2017
}}</ref> a ve [[Spojené království|Spojeném království]]<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> a ve [[w:cs:Spojené království|Spojeném království]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =  
| příjmení =  
| jméno =  
| jméno =  
Řádek 234: Řádek 237:
}}</ref>.
}}</ref>.


Ochrannou metodou zavedenou po [[Povodeň v Nizozemsku 1953|povodni v Nizozemsku v roce 1953]] je výstavba hrází a pohyblivých bariér proti zaplavení. Ty jsou otevřené a umožňují volný průchod, ale zavírají se, pokud zemi hrozí cyklonální příliv. Hlavními bariérami proti přílivu jsou v Nizozemsku [[Oosterscheldekering]] a [[Maeslantkering]], které jsou součástí projektu [[Deltawerken]]; [[bariéry na Temži]] chránící [[Londýn]] a  [[Petrohradská hráz|tzv. Petrohradská hráz]] v [[Rusko|Rusku]]. Dalším z moderních vynálezů (v Nizozemsku) je vytvoření obytných komunit na okrajích mokřadů s plovoucími konstrukcemi, které jsou uchyceny vertikálními stožáry.<ref>{{Citace elektronické monografie
Ochrannou metodou zavedenou po [[w:cs:Povodeň v Nizozemsku 1953|povodni v Nizozemsku v roce 1953]] je výstavba hrází a pohyblivých bariér proti zaplavení. Ty jsou otevřené a umožňují volný průchod, ale zavírají se, pokud zemi hrozí cyklonální příliv. Hlavními bariérami proti přílivu jsou v Nizozemsku [[w:cs:Oosterscheldekering|Oosterscheldekering]] a [[w:cs:Maeslantkering|Maeslantkering]], které jsou součástí projektu [[w:cs:Deltawerken|Deltawerken]]; [[w:cs:Bariéry na Temži|bariéry na Temži]] chránící [[w:cs:Londýn|Londýn]] a  [[w:cs:Petrohradská hráz|tzv. Petrohradská hráz]] v [[w:cs:Rusko|Rusku]]. Dalším z moderních vynálezů (v Nizozemsku) je vytvoření obytných komunit na okrajích mokřadů s plovoucími konstrukcemi, které jsou uchyceny vertikálními stožáry.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Edidin
| příjmení = Edidin
| jméno = Peter
| jméno = Peter
Řádek 245: Řádek 248:
}}</ref> Takové mokřady mohou být využity k pohlcování odtoku a přílivů bez poškození konstrukcí, přičemt zároveň chrání klasické konstrukce ve vyšších nadmorských výškách, pokud hráze zabraňují většímu proniknutí přílivu.  
}}</ref> Takové mokřady mohou být využity k pohlcování odtoku a přílivů bez poškození konstrukcí, přičemt zároveň chrání klasické konstrukce ve vyšších nadmorských výškách, pokud hráze zabraňují většímu proniknutí přílivu.  


== Obrácený cyklonální proces, odliv: snížení hladiny ==
==Obrácený cyklonální proces, odliv: snížení hladiny==
V případě pevninských oblastí je cyklonální změna hladiny větší hrozbou, pokud vítr udeří na zemi od moře, než pokud vane z pevniny. Tehdy může voda být naopak odsávána pryč od pobřeží, někdy to nastává předtím, než udeří cyklonální příliv. Bylo tomu tak v případě pobřeží západní Floridy v roce 2017, těsně předtím, než [[Hurikán Irma]] dorazil na pevninu, přičemž byla odkryta země, která bývá normálně pod vodou.<ref>{{Citace elektronické monografie
V případě pevninských oblastí je cyklonální změna hladiny větší hrozbou, pokud vítr udeří na zemi od moře, než pokud vane z pevniny. Tehdy může voda být naopak odsávána pryč od pobřeží, někdy to nastává předtím, než udeří cyklonální příliv. Bylo tomu tak v případě pobřeží západní Floridy v roce 2017, těsně předtím, než [[w:cs:Hurikán Irma|Hurikán Irma]] dorazil na pevninu, přičemž byla odkryta země, která bývá normálně pod vodou.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sanchez
| příjmení = Sanchez
| jméno = Ray
| jméno = Ray
Řádek 273: Řádek 276:
| datum vydání =  
| datum vydání =  
| datum přístupu = 29.12.2017
| datum přístupu = 29.12.2017
}}</ref> tedy snížení hladiny.
}}</ref> tedy snížení hladiny. Lze je tedy výmluvně nazývat '''cyklonální odliv'''.


== Odkazy ==


== Reference ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Storm surge|814918264}}
Základ článku vznikl překladem z anglické wikipedie - hesla [[w:En:Storm surge|Storm surge]], který pořídila studentka se zkratkou Rebeka93
<references />
<references />
=== Externí odkazy ===
* [https://www.climacell.co/weather/blog/hurricane-preparedness-checklist/ Hurricane Preparedness Checklist] – příklad instrukcí k přípravě obyvatel na hurikán
[[Kategorie:Klima]]

Aktuální verze z 5. 1. 2021, 07:33

Cyklonální příliv

Vane-li silný vítr nad mořem dlouho a po dlouhé dráze jedním směrem, tlačí tím směrem i vodu, a tak může dojíti k zvednutí hladiny na pobřeží i o několik metrů a současně s tím může probíhat mohutný příboj. Nastane-li to současně s nejvyšším přílivem, bývají dopady tragické jako např. v případě hurikánů (tj. tropických cyklón) v Karibiku v roce 2017 či zničení města Taclóban na Filipínách roku 2013.

Terminologie[editovat | editovat zdroj]

Anglický termín (a vědecký název) samotného větrem působeného jevu je Storm surge, které označuje jak proces transportu vody a zvyšování hladiny, tak i rozdíl hladin oproti stavu bez větru. Německý výmluvný a jednoznačný termín je Windstau, zvýšení hladiny vlivem větru. Anglické Storm zde označuje velkou tlakovou níži, nikoliv vítr právě "síly" 11 dle Beaufortovy stupnice.[1] Německé Sturmflut označuje příliv (Flut - jak proces, tak i maximální dosaženou výšky hladiny vlivem slapů) mohutně posílený větrem. Současně ale vzbuzuje i dojem záplavy (vzhledem k lidovému užívání slova Flut[2]). Odpovídá ve skutečnosti anglickému Storm tide.[3] České sousloví tomu odpovídající je cyklonální příliv.

španělská ilustrace k pojmu Marejada ciclónica

Dříve navržené české sousloví vzestup hladiny moře za bouře [1] je jako název hesla příliš dlouhé a také nenaznačuje skutečnost, že je fenomén vázán jen na rozsáhlé a hluboké tlakové níže (tj. cyklóny). Kromě toho užívá neurčitý termín "bouře", který je víceznačný stejně jako anglické Storm.[4][5][6] (Již dlouho užívané adjektivum "bouřlivý" v sousloví "bouřlivý příliv" neodpovídá anglickému vědeckému názvu vůbec, nejde o stormy tide, patřičné adjektivum by bylo leda nezvyklé "bouřový".) Pomineme-li průběh jevu a omezíme se jen na zvýšení hladiny větrem, bylo by adekvátní substantivum vzdutí, jako v německém Windstau, doslova "větrné vzdutí". Anglickému Storm surge pak přesně odpovídá sousloví cyklonální vzdutí (nejde jen o vítr, ale i o nižší tlak v centru níže), či velmi popisně zvýšení hladiny vlivem mohutné tlakové níže. Přívlastek cyklonální používá např. španělské heslo Marejada ciclónica.

Jde o fenomény z českého vnitrozemí téměř neznámé. Počátek obsahové diskuse k terminologii cizokrajných jevů viz [7].

Historie cyklonálních přílivů[editovat | editovat zdroj]

Oblast Asie[editovat | editovat zdroj]

Nejhorší a tudíž i nejsmrtelnější zaznamenaný cyklonální příliv byl způsoben cyklonem Bhola, který v roce 1970 zabil v oblasti Bengálskeho zálivu až 500 000 lidí. Nízko položené pobřeží Bengálského zálivu je totiž obzvláště citlivé na vzestupy hladiny moří způsobené tropickými cyklónami.[8] Doposud nejhorší a nejsmrtelnější cyklonální příliv v 21. století zapříčinil cyklon Nargis, který v květnu 2008 zabil v Myanmaru více než 138 000 lidí. Dalším ze smrtelných cyklonálních přílivů 21. století byl způsoben tajfunem Haiyan (Yolanda), který v roce 2013 v centrálních Filipínach zabil více než 6 000 lidí.[9][10]

Ekonomické ztráty způsobené tajfunem Haiyan se odhadem vyšplhaly na 14 miliard amerických dolarů (USD).

Oblast Austrálie a Spojených států amerických[editovat | editovat zdroj]

Galvestonský hurikán z roku 1900, zaznamenaný jako hurikán 4. kategorie, který zasáhl texaské město Galveston, vedl podél pobřeží zničující příliv a se svými 6 až 12 tisíci obětmi se stal nejsmrtelnější přírodní katastrofou, která kdy zasáhla Spojené státy americké.[11]

Historicky nejvyšší zaznamenaný příliv způsobený tropickou cyklónou způsobil v roku 1899 cyklon Mahina. V Bathurtském zálivu v Austrálii udávala až na 13 metrů. Nicméně výzkum publikovaný v roce 2000 dospěl k závěru, že tak vysoko mohly dosahovat nanejvýš vlny na strmém pobřeží.[12]

Ve Spojených státech amerických byl jeden z nejvyšších zaznamenaných cyklonálních přílivů způsoben hurikánem Katrina v roce 2005, kdy největší příliv dosáhl více než 8 metrů v jižním Mississippi, s výší přílivu až 8,5 metru v městě Pass Christian. [13] Dřívější z rekordních vzestupů hladiny vody za bouře se vyskytl tamtéž, a to při hurikánu Camille v roce 1969 s cyklonálním přílivem dosahujícím 7,5 metru. Také v New Yorku došlo k cyklonálnímu přílivu, a to konkrétně v roku 2012 při hurikánu Sandy. Tento příliv dosahoval výšky až 4,2 metru.

Severní moře a Balt[editovat | editovat zdroj]

Cyklóny běžně zvedají hladinu a působí záplavy na pobřeží moře Severního, méně často i Baltského. Historický přehled těch, které zasáhly německé severomořské pobřeží je na německé wikipedii v heslu Liste der Sturmfluten an der Nordsee, aktualizovaný seznam podrobných zpráv o vzestupech hladin i na baltském pobřeží Německa od podzimu je[14]. Zprávy dokonale popisují jak děje, tak i změny výšek hladiny slapové a větrné, jako např. ta z října 2017 [2].

Mechanika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku w:cs:Slapová síla.

Na změně výšky přílivu během bouří se podílí nejméně 5 procesů, a to:

Účinek tlaku tropického cyklonu může způsobit, že hladina vody v otevřeném oceánu vzroste v oblastech s nízkým atmosférickým tlakem a klesne v oblastech s vysokým atmosférickým tlakem. Stoupající hladina vody bude působit proti nízkému atmosférickému tlaku tak, že celkový tlak v určité rovině pod hladinou vody zůstane konstantní. Vlivem tohto účinku se odhaduje nárůst hladiny moře o 10 mm s každým poklesem atmosférického tlaku o jeden milibar (hPa).[15]

Silný vytrvalý povrchový vítr vytváří povrchové proudy odkloněné o 45° od směru větru. Tenhle jev je znám jako Ekmanova spirála. Tření větru o hladinu má za následek tendenci vodní hladiny vzrůstat po směru větru a snižovat se proti směru větru. Protože efekt Ekmanovy spirály se skrz vodu šíří vertikálně, je úměrný hloubce a v mělčí vodě se téměř neuplatňuje - voda se pohybuje přímo ve směru větru. Vlivy tlaku a hnaní vody větrem vně pobřeží se v zátokách projevují stejným způsobem, jakým probíhá astronomický příliv.[15]

Zemská rotace způsobuje efekt zvaný Coriolisová síla, který ohýbá proudy směrem doprava na severné polokouli a doleva na polokouli jižní. Když se proudy takhle ohnou kolměji k pobřeží, může to zesílit vzestup hladiny, a naopak, když se proudy ohýbají směrem od pobřeží, vzestup hladiny se zeslabuje.[15]

Efekt vln přímo poháněných větrem se liší od větrem poháněných proudů. Mohutný vítr vytváří velké a silné vlny v směru svého pohybu.[15] Ačkoli tyhle povrchové vlny jsou zodpovědné jen za velmi malý přesun vody na otevřeném moři, mohou být zodpovědné za významný přesun blízko pobřeží. Když se vlny lámou na linii, která je víceméně rovnoběžná s pláží, nesou značný objem vody směrem k břehu. Jak se vlny lámou, částečky vody pohybující se směrem k pobřeží mají značnou hybnost a mohou vyběhnout na svažité pláži tak vysoko nad průměr vodní hladiny, že jde až o dvojnásobek výšky vlny v oblasti, než se začala lámat.

Vliv srážek na vzestup hladiny se vyskytuje zejména v estuáriích (ústích řek do moře). Hurikány mohou během 24 hodin vypustit až 300 mm srážek na velkých plochách a ještě více v menších oblastech. Výsledkem je, že z povodí se může rychle zvýšit množství vody v řece, která z něj vodu odvádí. To pak může zvýšit hladinu vody poblíž přílivových ústí řek v důsledku toho, jak cyklonální příliv z oceánu potká srážky přitékající řekou.[15]

Ostatní procesy[editovat | editovat zdroj]

Znázornění předpovědi zvýšení hladiny vlivem hurikánu v blízkosti Floridy

Mimo výše uvedených procesů jsou cyklonální příliv a výška vln u pobřeží ovlivňované také tokem vody nad podložní topografií, čili konfigurací a hloubkami oceánskeho dna a konkrétní pobřežní oblasti. Úzký šelf či dno svažující se strmě rovnou od břehu, kdy je už při pobřeží hluboká voda, mají tendenci vytvářet nižší cyklonální příliv, ale vyšší a silnější vlny. Dobrým příkladem je jihovýchodní pobřeží Floridy. Hrana Floridské plošiny, kde hloubka vody dosahuje 91 m pouhých 3000 m od pobřeží Palm Beach; a jenom 7000 m od pobřeží se hloubka vody zvyšuje až na 180 m. Sledujeme-li linii této 180m hloubky na jih od Palm Beach County, tak tam leží až 30 km východně od Florida Keys.

Naopak, pobřeží podél Severní Ameriky, jakým je například to, které se táhne u Mexického zálivu z Texasu na Floridu a také Bengálsky záliv v Asii, mají dlouhé, pomalu se svažující šelfy a mělkou hloubku vody. Na floridském okraji Mexického zálivu je hrana Floridské plošiny vzdálena více než 160 kilometrů od Marco Island v Collier County. Florida Bay, ležící mezi Florida Keys a pevninou, je neobyčejně mělká, hloubka se pohybuje obvykle mezi 0,3 m až 2 m. Tyto oblasti jsou typické pro vyšší cyklonální přílivy s menšími vlnami. Tato odlišnost spočívá v tom, že v hlubší vodě může být vzestup hladiny za bouře rozptýlený dolů a směrem od hurikánu. Když se ale pohybuje nad mělkým a mírně se svažujícím šelfem, pak vzestup hladiny nemůže být rozptýlený, ale je hnán na břeh třením větru hurikánu. Topografie povrchu krajiny je dalším důležitým prvkem, co se týče rozlohy pobřeží postižené cyklonálním přílivem. Oblasti, které leží jenom pár mětrů nad hladinou moře, obzvlášť čelí riziku zaplavení v důsledku takového vzestupu hladiny.[15]

U konkrétní topografie a batymetrie není výška cyklonálního přílivu ovlivněna jenom nejvyšší rychlostí větru; samotný rozsah tlakové níže má také vliv na maximální vzestup hladiny. Uvnitř každé cyklóny může nahromaděné voda vytékat z obvodu cyklóny. Tento mechanismus úniku vody se snižuje, když cyklóna pokrývá větší oblast (poměr obvodu tlakové níže a její plochy je nepřímo úměrný průměru kruhové cyklóny).[16]

Extratropické bouře[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako u tropických cyklón, i extratropické tlakové níže způsobují cyklonální příliv na pobřeží. Nicméně na rozdíl od většiny tropických cyklón, mohou ty extratropické způsobit zvýšení hladiny na velké ploše a po delší dobu, v závislosti na systému. Vzestup hladiny vody způsoben extratropickou cyklónou se může vyskytnout v Severní Americe na pobřeží Pacifiku a Aljašky a severně od 31° severní zeměpisné šířky na pobřeží Atlantiku. Vzestupy hladiny vody vlivem extratropické cyklóny se mohou objevit dokonce i v oblasti pobřeží Mexického zálivu a to nejčastěji v zimním období, jako tomu bylo v roku 1993 u Bouře století.

V dnech 9. až 13. listopadu 2009 zasáhl východní pobřeží USA výrazný vzestup hladiny vody způsobený extratropickou tlakovou níží, když se pozůstatky Hurikánu Ida na jihovýchodním pobřeží USA rozvinuly v Nor'easter. Během této události se východní větry nacházely podél severního okraje středu tlakové níže po několik dní, tlačíc vodu do oblastí jako Chesapeakská zátoka. Úroveň hladiny vody výrazně vzrostla a zůstala ve výši 2,4 m nad normálem na početných místech v celé oblasti Chesapeakské zátoky po několik dní, neboť voda se neustále hromadila uvnitř ústí větrem vanoucím na břeh a zároveň do zátoky vtékala voda z dešťů. Na mnohých místech byl zaznamenám vzestup vody jeno pouhé 3 centimetry pod rekordní úroveň.

Mitigace[editovat | editovat zdroj]

Přestože meteorologické služby varují před hurikány i slabšími bouřemi, v některých oblastech, kde je riziko pobřežních záplav obzvlášť vysoké, existují specifická varování před cyklonálním přílivem. Ta varování byla zavedena například v Nizozemsku[17], Španělsku[18][19] a ve Spojeném království[20].

Ochrannou metodou zavedenou po povodni v Nizozemsku v roce 1953 je výstavba hrází a pohyblivých bariér proti zaplavení. Ty jsou otevřené a umožňují volný průchod, ale zavírají se, pokud zemi hrozí cyklonální příliv. Hlavními bariérami proti přílivu jsou v Nizozemsku Oosterscheldekering a Maeslantkering, které jsou součástí projektu Deltawerken; bariéry na Temži chránící Londýn a tzv. Petrohradská hráz v Rusku. Dalším z moderních vynálezů (v Nizozemsku) je vytvoření obytných komunit na okrajích mokřadů s plovoucími konstrukcemi, které jsou uchyceny vertikálními stožáry.[21] Takové mokřady mohou být využity k pohlcování odtoku a přílivů bez poškození konstrukcí, přičemt zároveň chrání klasické konstrukce ve vyšších nadmorských výškách, pokud hráze zabraňují většímu proniknutí přílivu.

Obrácený cyklonální proces, odliv: snížení hladiny[editovat | editovat zdroj]

V případě pevninských oblastí je cyklonální změna hladiny větší hrozbou, pokud vítr udeří na zemi od moře, než pokud vane z pevniny. Tehdy může voda být naopak odsávána pryč od pobřeží, někdy to nastává předtím, než udeří cyklonální příliv. Bylo tomu tak v případě pobřeží západní Floridy v roce 2017, těsně předtím, než Hurikán Irma dorazil na pevninu, přičemž byla odkryta země, která bývá normálně pod vodou.[22] Tento jev je známý jako "reverse storm surge"[23] či "negative storm surge",[24] tedy snížení hladiny. Lze je tedy výmluvně nazývat cyklonální odliv.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Základ článku vznikl překladem z anglické wikipedie - hesla Storm surge, který pořídila studentka se zkratkou Rebeka93

  1. ↑ Storm | meteorology. Encyclopedia Britannica. . Dostupné online [cit. 2018-01-27]. (anglicky) 
  2. ↑ Flut – Wiktionary. de.wiktionary.org [online]. [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ NATIONAL OCEANIC AND ATMOSPHERIC ADMINISTRATION. What is storm surge?. oceanservice.noaa.gov [online]. U.S. Departement of Commerce, 2017-10-10 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (EN-US) 
  4. ↑ Storm - AMS Glossary. glossary.ametsoc.org [online]. [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ADAMS, Tom. What is a storm? | MetService Blog. blog.metservice.com [online]. 2016-12-09 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ AMS-O.S., ČHMÚ,. Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ České adekvátní pojmy globální změny – Enviwiki. www.enviwiki.cz [online]. [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  8. ↑ Remembering Katrina - Learning and Predicting the Future | News - NASA Solar System Exploration. NASA Solar System Exploration [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Philippines Typhoon Haiyan. UNICEF USA. . Dostupné online [cit. 2017-12-21]. (anglicky) 
  10. ↑ Supertajfun Haiyan bičuje Filipíny větry o rychlosti až 275 km/h. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2017-12-21]. (cs-CZ) 
  11. ↑ Tohle byly nejhorší cyklóny a tajfuny v historii. Nova Action. 2013-05-21. Dostupné online [cit. 2017-12-21]. (cs-CZ) 
  12. ↑ NOTT, Jonathan; HAYNE, Matthew. How high was the storm surge from Tropical Cyclone Mahina? North Queensland 1899. Australian Journal of Emergency Management [online]. Emergency Management Australia, 25.06.2008 [cit. 21.12.2017]. Dostupné online. 
  13. ↑ KNABB, Richard D.; RHOME, Jamie R.; BROWN, Daniel P. Tropical Cyclone Report Hurricane Katrina: 23-30 August 2005 [online]. National Hurricane Center, 20.12.2005 [cit. 2017-12-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ (BSH), Bundesamt für Seeschifffahrt und Hydrographie. Sturmfluten. www.bsh.de [online]. [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ 15,0 15,1 15,2 15,3 15,4 15,5 15,6 HARRIS, Lee D. Characteristics of the Hurricane Storm Surge [online]. Washington, D.C.: U.S. Department of Commerce: Weather Bureau, 1963 [cit. 2017-12-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ IRISH, Jennifer L.; RESIO, Donald T.; RATCLIFF, Jay J.. The Influence of Storm Size on Hurricane Surge. Journal of Physical Oceanography. 2008-09-01, roč. 38, čís. 9, s. 2003–2013. Dostupné online [cit. 2017-12-28]. ISSN 0022-3670. DOI:10.1175/2008JPO3727.1.  
  17. ↑ Storm Surge Warning System [online]. [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  18. ↑ Storm surge forecast system [online]. [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  19. ↑ Sistema de previsión del mar a corto plazo [online]. [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ Current Flooding Situation [online]. Environment Agency [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ EDIDIN, Peter. Floating houses built to survive Netherlands floods / Anticipating more climate change, architects see another way to go [online]. SFGate, 9.11.2005 [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ SANCHEZ, Ray. Shorelines drained in eerie effect of Hurricane Irma [online]. CNN, 11.9.2017 [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  23. ↑ ROBERTSON, Linda. Irma’s powerful winds cause eerie retreat of ocean waters, stranding manatees and boats [online]. Miami Herald, 11.9.2017 [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Storms surge [online]. Met Office [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Cyklonální_příliv&oldid=25028“