Ekologie a utváření sociálního klimatu: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
(Nová stránka: == Ekologie == Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi organism...)
 
(úpravy textu, aktualizace)
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Ekologie ==
==(Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení dle Foucaulta==


Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi organismy a jejich prostředím.
Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme obory jako [[w:cs:biologie|biologie]], [[w:cs:geografie|geografie]], [[w:cs:geologie|geologie]], [[w:cs:evoluční teorie|evoluční teorie]] a především [[ekologie]], je prokazatelně vzájemně propojen se vznikem „environmentální filosofie“, která výsledky vědeckého poznání spojuje do celku „názoru“. Tyto vědní obory se prosazují a působí tak i na utváření sociálního klimatu, jak ukazuje Foucaultovo schéma<ref>Foucault, M.: Myšlení vnějšku, Praha, Hermann&synové 2003.</ref>: skrytý pojem „biomoc“ se objevuje současně s biologií, což není náhodné – ve svém úspěchu i působení se posilují. Ústřední postavení lékařských věd v moderních společnostech pak vede k rozlišování toho, co je normální a patologické, a následnému „mocenskému“ tlaku na ukáznění těla a regulaci dalších pravidel v rámci lidské společnosti. V této souvislosti existuje také analogie mezi medicínou a ekologií: medikalizace a ekologizace jsou dvě strany téhož vývojového procesu, které usilují o nové formy sociální kontroly; medicína se soustřeďuje na interní metabolismus lidského organismu, ekologie na externí vztahy, vznikající mezi člověkem a přírodou. Podle tohoto schématu by ekologie mohla být spojena s pojmem „ekomoc“<ref>Keulartz, J. (1998): Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge, London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).</ref> - její principy mohou být inspirací, či dokonce klást požadavky na uspořádání lidských aktivit nebo společnosti jako takové.


Ekologie si uvědomuje životně důležité vazby mezi organismy a jejich prostředím (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo biotopu). Zavádí pojem ekosystém - rozumí jím holisticky uchopenou a prakticky rozeznatelnou entitu.
{| border="2"
 
|[[w:cs:Biologie|Biologie]]
Předmět ekologie: organismy, populace (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a společenstva (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase).
|[[Vědy o člověku]]
 
Ekologie je věda, která se často pokládá za základ nového názoru (Weltanschauung). S pomocí ekologie se má zastavit postupující fragmentace vědních oborů. Její význam coby spojující a syntetizující síly přesahuje přírodní vědy a zahrnuje i vědy sociální a humanitní. Ekologický pohled tak lze použít ve všech oblastech života: v ochraně národního dědictví, přírody, urbanismu, umožňuje brát lidi jako komunitu, ekonomii jako organismus atd. (Keulartz, J., 1998).
 
Ekologický přístup (vycházející z metodiky ekologie) se ukázal jako vhodná cesta především pro holistické vyjádření organizace (tj. struktury + funkce), projevující se v mnoha komplexitách a dimenzích.
 
== Ekosystém ==
 
Soubory interaktivních přírodních prvků v prostoru začaly být – též díky souběžně se vyvíjející kybernetice – v druhé polovině 20. století přednostně nazývány ekosystémy.
 
Ekosystém je strukturním a funkčním celkem, složeným ze všech živých organizmů a abiotického prostředí v daném časoprostoru. V jiném vyjádření lze za ekosystém považovat úhrn všech životních forem a jejich projevů probíhajících v uvažovaném období v topograficky vymezeném prostoru. Podrobněji viz definice [[ekosystém]]ů.
 
Reálné časoprostorové znázornění komplexity ekosystému je zatím neproveditelné. Pouhým přiblížením k realitě jsou nesčetné modely ekosystémů (Jeník J., 1998).
 
Modely ekosystémů posloužily v mnoha oborech; staly se vzorem pro vědecké studium četných jevů včetně důsledků lidských zásahů. Pojem „ekosystém“ figuruje nejen v ekologicky orientovaných vědeckých (mezinárodních) projektech, ale pro nedostatek jiných „systémově“ vhodných slov je používán v návazných vědeckých i aplikovaných oborech. Zrodilo se tedy významné paradigma. (Svědectví o mnohostranném pojetí a užitečnosti pojmu „ekosystém“ ve vědě i praxi dává internet: ve vyhledávači Altavista bylo možno počátkem dubna 2002 najít celkem 377 tisíc smysluplných odkazů na ekosystém) (Jeník, J., 2002).
 
== (Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení ==
 
Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme konglomerát disciplin jako biologie, geografie, geologie, evoluční teorie a především ekologie, je prokazatelně vzájmeně propojen se vznikem „environmentální filosofie“, která výsledky vědeckého poznání spojuje do celku „názoru“. Způsob prosazování vědních oborů a utváření sociálního klimatu, jejich vzájemné ovlivňování, ukazuje Foucaultovo schéma: skrytý pojem „biomoc“ se objevuje současně s biologií, což není náhodné – ve svém úspěchu i působení se posilují. Ústřední postavení lékařských věd v moderních společnostech vede k rozlišování toho, co je normální a patologické, a následnému „mocenskému“ tlaku na ukáznění těla a regulace společenství. Existuje analogie mezi medicínou a ekologií: medikalizace a ekologizace jsou dvě strany téhož vývojového procesu, které usilují o nové formy sociální kontroly, medicína se soustřeďuje na interní metabolismus lidského organismu, ekologie na externí, mezi člověkem a přírodou. Stejné schéma lze dosadit pro ekologii a „ekomoc“ (Keulartz, J., 1998):
 
 
{|border = 2
|Biologie
|Vědy o člověku
|Biomoc
|Biomoc
|-
|-
Řádek 35: Řádek 12:
|Ukáznění
|Ukáznění
|-
|-
|Ekologie
|[[Ekologie]]
|Sociální vědy
|[[w:cs:Sociální vědy|Sociální vědy]]
|Biopolitika
|[[Biopolitika]]
|}
|}


==Témata==


== Témata ==
[[Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny|Využití ekologických principů za hranicemi discipliny]]
 
[[Využití ekologických principů za hranicemi discipliny - nebezpečí ideologizace]]
 
== Příklady pro výuku ==
 
[http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf Ekologická botanika] - čtení z učebnice
 
== Zdroje ==


Jeník J. (1998): Ekosystémy, učební text na PřF UK, ISBN 80-7184-040-8.
==Příklady pro výuku==


Jeník, J. (2002): Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma. Ad Vesmír 81, 127–131, 2002/3. URL: http://www.vesmir.cz/06_2002/332.htm
<br />


Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum. URL: http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf.
==Zdroje==
<references />


Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum. URL: http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf.
[[Kategorie:Pojmy prostředí]]
[[Kategorie:Ekologie]]


Keulartz, J. (1998): Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge, London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).
{{licence cc|Dlouhá, Jana}}

Aktuální verze z 25. 2. 2019, 11:34

(Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení dle Foucaulta[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme obory jako biologie, geografie, geologie, evoluční teorie a především ekologie, je prokazatelně vzájemně propojen se vznikem „environmentální filosofie“, která výsledky vědeckého poznání spojuje do celku „názoru“. Tyto vědní obory se prosazují a působí tak i na utváření sociálního klimatu, jak ukazuje Foucaultovo schéma[1]: skrytý pojem „biomoc“ se objevuje současně s biologií, což není náhodné – ve svém úspěchu i působení se posilují. Ústřední postavení lékařských věd v moderních společnostech pak vede k rozlišování toho, co je normální a patologické, a následnému „mocenskému“ tlaku na ukáznění těla a regulaci dalších pravidel v rámci lidské společnosti. V této souvislosti existuje také analogie mezi medicínou a ekologií: medikalizace a ekologizace jsou dvě strany téhož vývojového procesu, které usilují o nové formy sociální kontroly; medicína se soustřeďuje na interní metabolismus lidského organismu, ekologie na externí vztahy, vznikající mezi člověkem a přírodou. Podle tohoto schématu by ekologie mohla být spojena s pojmem „ekomoc“[2] - její principy mohou být inspirací, či dokonce klást požadavky na uspořádání lidských aktivit nebo společnosti jako takové.

Biologie Vědy o člověku Biomoc
Medicína Psychologické vědy Ukáznění
Ekologie Sociální vědy Biopolitika

Témata[editovat | editovat zdroj]

Využití ekologických principů za hranicemi discipliny

Příklady pro výuku[editovat | editovat zdroj]


Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Foucault, M.: Myšlení vnějšku, Praha, Hermann&synové 2003.
  2. ↑ Keulartz, J. (1998): Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge, London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).
ikona
Autor(ři): Dlouhá, Jana .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Dlouhá, Jana . Ekologie a utváření sociálního klimatu [online]. Enviwiki, ; [citováno 21. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologie_a_utv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_soci%C3%A1ln%C3%ADho_klimatu&oldid=22874>
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologie_a_utváření_sociálního_klimatu&oldid=22874“