Skleněné figurky - Dagmar Hálová: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
(dodatky reálií a opravy chyb (restaurátor není restauratér, interpunkce, aj.)) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
}} | }} | ||
Paní '''Dagmar Hálová''' se věnuje | Paní '''Dagmar Hálová''' (rozená Fišerová) se soustavně věnuje tvorbě skleněných miniatur již dvě desetiletí. Nad sklářským plynovým kahanem dává tvar a podobu skleněným tyčinkám. Z její dílny vychází nádherné miniatury v nepřeberných druzích, jako jsou rozličná zvířátka, pohádkové bytosti, postavičky lidí, dekorace s velikonočními či vánočními motivy, figurky Betlému, květiny, rostliny a mnoho dalších. Paní Hálová také připravuje komponenty pro sklárnu pana Vlasáka z Bělčic, který vyrábí historické sklo a vytváří skleněné paličky pro Sedlickou krajku. V sortimentu paní Hálové najdeme také výrobky s motivem úzce regionálním (zdroj. www.regionalni-znacky.cz). | ||
Další specializací paní | Další specializací paní Hálové je restaurování památek nekulturní povahy. Se svým manželem se této činnosti věnují mnoho let. | ||
==Východisko pro začátek podnikání== | ==Východisko pro začátek podnikání== | ||
Paní | Paní Hálová měla vždy k tvorbě výrobků ze skla blízko, pochází z Jablonce nad Nisou, kde byla od dětství obklopena skleněnou bižuterií, a vystudovala střední sklářskou školu v Železném Brodě – obor figurky. Výtvarnou profesi nikdy neopustila, pracovala například v oboru památkové péče a ve Státních restaurátorských ateliérech v Praze. Po přistěhování do Jižních Čech jí sklářská profese chyběla. Jakmile objevila, že v Jižních Čechách nemá ve výrobě skleněných figurek konkurenci, pustila se okamžitě do díla. Nyní je majitelkou malé dílny v Lažánkách u Blatné, nositelkou regionální značky a úspěšnou obchodnicí, prodávající své výrobky do kamenných obchodů, na jarmarcích, i prostřednictvím internetu po celých Čechách. | ||
Její další činností je restaurování památek. K této profesi se paní | Její další činností je restaurování památek. K této profesi se paní Hálová dostala díky školení u svého manžela, který je akademický malíř a certifikovaný restaurátor, pracující v oboru celý život. Obě dvě činnosti zabírají paní Hálové rovnoměrně času. Jsou samozřejmě dny, kdy se věnuje více figurkám a dny, kdy musí sklářská výroba jít stranou, a na řadu přicházejí umělecké předměty na restaurování. Podle slov paní Hálové, vždy je důležitější restaurování památek, a to z prostého důvodu – prodejem skleněných figurek se nedá uživit. | ||
==Nápad a originalita== | ==Nápad a originalita== | ||
[[Image: | [[Image:Halova6.jpg|thumb|right]][[Image:Halova2.jpg|thumb|right]][[Image:Halova1.jpg|thumb|right]][[Image:Halova4.jpg|thumb|right]][[Image:Halova7.jpg|thumb|right]][[Image:Halova8.jpg|thumb|right]]„''Figurky jsem si vybrala díky oboru, který jsem vystudovala. V roce 2000 jsem si řekla, že je načase se k řemeslu vrátit. Navíc jsem měla pocit, že tento obor i u nás na severu úplně zaniká. V současnosti je to bohužel pravda, a tak se snažím o obnovu této tradiční české výroby.''“ | ||
==Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace== | ==Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace== | ||
Sklářská výroba v malém měřítku je pojem, který náš stát zatím nezná. Regule a zákony se zaměřují pouze na větší podniky a tak když si chce malý živnostník otevřít vlastní sklářskou dílnu, musí být z hlediska legalizace značně kreativní. I paní | Sklářská výroba v malém měřítku je pojem, který náš stát zatím nezná. Regule a zákony se zaměřují pouze na větší podniky, a tak když si chce malý živnostník otevřít vlastní sklářskou dílnu, musí být z hlediska legalizace značně kreativní. I paní Hálová se nejprve vydala logickou cestou žádosti o živnostenský list s hlavní činností „výroba skla“. Vše ale fungovalo jen do té doby, než přišla první kontrola, která zjistila věcné nedostatky v provozu paní Halové: „''Chtěli po mně, abych měla zvláštní prostory pro výrobu a hygienu – tedy záchody a dokonce sprchu. Předělat mé dosavadní prostory, tedy vlastně stodolu našeho domu, bylo z finančního hlediska naprosto nemožné. Navíc když uvážíme, že pracuji v takto malém měřítku''“, uvádí paní Halová. | ||
Rozhodla se proto změnit svou činnost v živnostenském listu na činnost „výroba dekorativních | Rozhodla se proto změnit svou činnost v živnostenském listu na činnost „výroba dekorativních předmětů“, kam prakticky skleněné výrobky spadají. Od této změny je vše v pořádku a paní Hálová se může věnovat své práci a umění. Jediné, co ji trápí a ohrožuje budoucnost její živnosti, je zavedení elektronických pokladen: „''Pro živnostníky jako jsem já, je to úplně směšný nápad. Jsem zvědavá, jak se taková věc bude implementovat např. na jarmarcích a trzích, efekt bude z mého hlediska nulový a jen nás – malé živnostníky – neúměrně finančně zatíží.''“ | ||
==Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti== | ==Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti== | ||
Ekonomika malé sklářské dílny odráží v zásadě nutnost nakoupit materiál, vyrobit a následně prodat výrobek s dosažením alespoň malého zisku. „''Počáteční investice provozu je vysoká a podnikatelský plán je | Ekonomika malé sklářské dílny odráží v zásadě nutnost nakoupit materiál, vyrobit a následně prodat výrobek s dosažením alespoň malého zisku. „''Počáteční investice provozu je vysoká a podnikatelský plán je to, co dá podnikateli jistý řád a strukturu, mít jen něco v hlavně nestačí''“, tvrdí paní Hálová. „''Já sama bych do toho znovu bez podnikatelského plánu nešla. Bylo to riskantní, ale měla jsem podporu v muži, který mi veškeré vybavení prakticky vyrobil a tím snížil potřebu investice. Navíc jsem věděla, že v Jižních Čechách nemám prakticky konkurenci. To byly dvě velké výhody. Jediné co tedy v současnosti řeším, je neustále se zvyšující cena skla.''“ | ||
Náročnost výroby je ovšem faktorem, který zásadně ovlivňuje cenu výrobků a konkurenceschopnost živnostníka. Ti co měli možnost vidět skláře figurek v akci, jistě uznají, že ceny za tyto malé a detailně propracované výrobky nejsou přehnané a ve většině případů ani nedosahují toho, co by si podnikatel za výrobu zasloužil. Problematika prodeje je ovšem složitá. Výkupní ceny maloobchodníků podobných předmětů jsou nízké a nedokáží pokrýt ani výrobní náklady výrobce. Muselo by z jejich strany dojít ke zdražení, čímž by se ale výrobek stal neprodejným. Paní Halová tak prakticky prodává nejčastěji ze dvora nebo přes internet. Dále dodává: „''Ven do obchodů v této době nedodávám. Jezdím jen po akcích, kde mohu předvádět – tedy dělat výrobky na místě. Nemohla bych jet někam, kde budu jen 8 hodin postávat. Pro lidi je samotná výroba velice zajímavá a můžu říct, že pokud mě vidí dělat výrobky, pak lépe ocení mou práci a pochopí i cenu výrobku. Kolikrát se stalo, že mi pak zákazník dával i více peněz než jsem si původně řekla.''“ | Náročnost výroby je ovšem faktorem, který zásadně ovlivňuje cenu výrobků a konkurenceschopnost živnostníka. Ti co měli možnost vidět skláře figurek v akci, jistě uznají, že ceny za tyto malé a detailně propracované výrobky nejsou přehnané a ve většině případů ani nedosahují toho, co by si podnikatel za výrobu zasloužil. Problematika prodeje je ovšem složitá. Výkupní ceny maloobchodníků podobných předmětů jsou nízké a nedokáží pokrýt ani výrobní náklady výrobce. Muselo by z jejich strany dojít ke zdražení, čímž by se ale výrobek stal neprodejným. Paní Halová tak prakticky prodává nejčastěji ze dvora nebo přes internet. Dále dodává: „''Ven do obchodů v této době nedodávám. Jezdím jen po akcích, kde mohu předvádět – tedy dělat výrobky na místě. Nemohla bych jet někam, kde budu jen 8 hodin postávat. Pro lidi je samotná výroba velice zajímavá a můžu říct, že pokud mě vidí dělat výrobky, pak lépe ocení mou práci a pochopí i cenu výrobku. Kolikrát se stalo, že mi pak zákazník dával i více peněz, než jsem si původně řekla.''“ | ||
, | |||
I paní Halová přemýšlí o expanzi své výroby, ale sama si uvědomuje překážky, které | I paní Halová přemýšlí o expanzi své výroby, ale sama si uvědomuje překážky, které jí brání pokročit dále: „ ''Z finančního hlediska je provoz nerentabilní, spíše do práce stále vkládám vlastní finanční prostředky. Je to ale moje chyba, kdybych se věci více věnovala, jde to výrazněji lépe. Často přemýšlím o zavedení internetového obchodu. Pomohlo by to v mnoha směrech, dokonce by bylo možné i zvýšit prodejní cenu výrobků. Mé plánování vždy ale skončí nad praktickou stránkou věci. V současnosti se totiž nemohu vzdát restaurování a kdybych zavedla internetový obchod, bála bych se, že bych nemohla splnit oba závazky. Nejspíš bych nebyla schopná uspokojit veškerou poptávku a přání zákazníků. Proto se v současnosti spíše snažím o exkluzivní výrobu a své výrobky diverzifikovat. Mám ráda, když jsou mé výrobky perfektní, nedotažená věc mne netěší.''“ | ||
==Vztah podnikatele k okolnímu prostředí== | ==Vztah podnikatele k okolnímu prostředí== | ||
„''Sklářská i | „''Sklářská i restaurátorská činnost mají na venkově tradiční roli a postavení''“, říká paní Hálová. „''S obcí proto máme dobrý vztah a život jinde ve větším městě si už ani neumíme představit. Pro obci děláme mnoho, opravujeme např. kapličky a památky v obci, nebo místním dětem umožňuji 1x týdně vyzkoušet si sklářskou výrobu. Ráda podobné věci podporuji''“, dodává paní Hálová. | ||
==Doporučení a inspirace== | ==Doporučení a inspirace== | ||
Dle slov paní | Dle slov paní Hálové podpora začínajících podnikatelů obecně neexistuje a brání tak rozvoji této důležité ekonomické skupiny. „''Začátky jsou těžké a dnešní systém hází podnikatelům klacky pod nohy. O malé podnikatele není zájem, administrativa je složitá a bez zkušeností to nejde zvládnout. Doporučila bych, aby obce začaly s místními podnikateli více spolupracovat, vyslechly si a podpořily jejich podnikatelské záměry a pomohly jim např. s místem podnikání. Také by byla dobrá větší informovanost, nebo existence sítě, do které by se podnikatelé mohli zapojit a vyměňovat si zkušenosti a informace.''“ | ||
==Pozitiva a negativa podnikání na venkově== | ==Pozitiva a negativa podnikání na venkově== | ||
„''Na venkově se podnikat dá, ale člověk musí být soběstačný – nebo mít alespoň něco do začátku. Nelze být závislý čistě na prodeji. Problematická je samozřejmě izolovanost venkova, malá kupní síla a s tím spojený odbyt výrobků. To je ovšem dobře řešitelné pomocí internetu, který je v současnosti kvalitním a téměř nezbytný propagačním nástrojem. Podnikatel na venkově musí využít všechny dostupné cesty a nástroje k tomu, aby byl úspěšný. Velkou roli také hraje sezónnost. Určitě je podnikání na venkově složitější, ale zase je zde prostor pro tradiční výrobu a to je něco co se dá využít k prospěchu malých podnikatelů.''“ | „''Na venkově se podnikat dá, ale člověk musí být soběstačný – nebo mít alespoň něco do začátku. Nelze být závislý čistě na prodeji. Problematická je samozřejmě izolovanost venkova, malá kupní síla a s tím spojený odbyt výrobků. To je ovšem dobře řešitelné pomocí internetu, který je v současnosti kvalitním a téměř nezbytný propagačním nástrojem. Podnikatel na venkově musí využít všechny dostupné cesty a nástroje k tomu, aby byl úspěšný. Velkou roli také hraje sezónnost. Určitě je podnikání na venkově složitější, ale zase je zde prostor pro tradiční výrobu a to je něco, co se dá využít k prospěchu malých podnikatelů.''“ | ||
==Média a propagace== | ==Média a propagace== | ||
Propagace je pro paní | Propagace je pro paní Hálovou důležitým aspektem podnikání. Své výrobky propaguje na internetu a pomocí Regionální značky, která jí byla v minulosti udělena a která jí pomáhá nacházet nové zákazníky a udržet kontakt s trhem – a to nejen se zákazníky, ale i s pořadateli tradičních trhů a starosty malých obcí. | ||
{{PONAVE}} | {{PONAVE}} | ||
[[Kategorie:Firmy bez zaměstnanců]] | [[Kategorie:Firmy bez zaměstnanců]] | ||
[[Kategorie:Podnikání - řemeslná výroba]] | [[Kategorie:Podnikání - řemeslná výroba]] | ||
Aktuální verze z 27. 7. 2022, 17:48
| Skleněné figurky - Dagmar Hálová | |
 | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Název organizace | Dagmar Hálová – skleněné figurky |
| Typ podnikatelské činnosti | Výroba dekorativních výrobků a restaurování |
| Počet zaměstnanců | 0 |
| Rok založení | 2000 |
| Adresa | 388 01 Lažánky 4 |
| Kontakt | dagmar.halova@centrum.cz |
| Další údaje | |
| Název obce/města/regionu | Lažánky |
| Obec s rozšířenou působností | Strakonice |
| Katastrální výměra obce (km2) | 258 |
| Počet obyvatel | 74 |
Paní Dagmar Hálová (rozená Fišerová) se soustavně věnuje tvorbě skleněných miniatur již dvě desetiletí. Nad sklářským plynovým kahanem dává tvar a podobu skleněným tyčinkám. Z její dílny vychází nádherné miniatury v nepřeberných druzích, jako jsou rozličná zvířátka, pohádkové bytosti, postavičky lidí, dekorace s velikonočními či vánočními motivy, figurky Betlému, květiny, rostliny a mnoho dalších. Paní Hálová také připravuje komponenty pro sklárnu pana Vlasáka z Bělčic, který vyrábí historické sklo a vytváří skleněné paličky pro Sedlickou krajku. V sortimentu paní Hálové najdeme také výrobky s motivem úzce regionálním (zdroj. www.regionalni-znacky.cz).
Další specializací paní Hálové je restaurování památek nekulturní povahy. Se svým manželem se této činnosti věnují mnoho let.
Východisko pro začátek podnikání[editovat | editovat zdroj]
Paní Hálová měla vždy k tvorbě výrobků ze skla blízko, pochází z Jablonce nad Nisou, kde byla od dětství obklopena skleněnou bižuterií, a vystudovala střední sklářskou školu v Železném Brodě – obor figurky. Výtvarnou profesi nikdy neopustila, pracovala například v oboru památkové péče a ve Státních restaurátorských ateliérech v Praze. Po přistěhování do Jižních Čech jí sklářská profese chyběla. Jakmile objevila, že v Jižních Čechách nemá ve výrobě skleněných figurek konkurenci, pustila se okamžitě do díla. Nyní je majitelkou malé dílny v Lažánkách u Blatné, nositelkou regionální značky a úspěšnou obchodnicí, prodávající své výrobky do kamenných obchodů, na jarmarcích, i prostřednictvím internetu po celých Čechách.
Její další činností je restaurování památek. K této profesi se paní Hálová dostala díky školení u svého manžela, který je akademický malíř a certifikovaný restaurátor, pracující v oboru celý život. Obě dvě činnosti zabírají paní Hálové rovnoměrně času. Jsou samozřejmě dny, kdy se věnuje více figurkám a dny, kdy musí sklářská výroba jít stranou, a na řadu přicházejí umělecké předměty na restaurování. Podle slov paní Hálové, vždy je důležitější restaurování památek, a to z prostého důvodu – prodejem skleněných figurek se nedá uživit.
Nápad a originalita[editovat | editovat zdroj]
„Figurky jsem si vybrala díky oboru, který jsem vystudovala. V roce 2000 jsem si řekla, že je načase se k řemeslu vrátit. Navíc jsem měla pocit, že tento obor i u nás na severu úplně zaniká. V současnosti je to bohužel pravda, a tak se snažím o obnovu této tradiční české výroby.“
Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace[editovat | editovat zdroj]
Sklářská výroba v malém měřítku je pojem, který náš stát zatím nezná. Regule a zákony se zaměřují pouze na větší podniky, a tak když si chce malý živnostník otevřít vlastní sklářskou dílnu, musí být z hlediska legalizace značně kreativní. I paní Hálová se nejprve vydala logickou cestou žádosti o živnostenský list s hlavní činností „výroba skla“. Vše ale fungovalo jen do té doby, než přišla první kontrola, která zjistila věcné nedostatky v provozu paní Halové: „Chtěli po mně, abych měla zvláštní prostory pro výrobu a hygienu – tedy záchody a dokonce sprchu. Předělat mé dosavadní prostory, tedy vlastně stodolu našeho domu, bylo z finančního hlediska naprosto nemožné. Navíc když uvážíme, že pracuji v takto malém měřítku“, uvádí paní Halová.
Rozhodla se proto změnit svou činnost v živnostenském listu na činnost „výroba dekorativních předmětů“, kam prakticky skleněné výrobky spadají. Od této změny je vše v pořádku a paní Hálová se může věnovat své práci a umění. Jediné, co ji trápí a ohrožuje budoucnost její živnosti, je zavedení elektronických pokladen: „Pro živnostníky jako jsem já, je to úplně směšný nápad. Jsem zvědavá, jak se taková věc bude implementovat např. na jarmarcích a trzích, efekt bude z mého hlediska nulový a jen nás – malé živnostníky – neúměrně finančně zatíží.“
Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti[editovat | editovat zdroj]
Ekonomika malé sklářské dílny odráží v zásadě nutnost nakoupit materiál, vyrobit a následně prodat výrobek s dosažením alespoň malého zisku. „Počáteční investice provozu je vysoká a podnikatelský plán je to, co dá podnikateli jistý řád a strukturu, mít jen něco v hlavně nestačí“, tvrdí paní Hálová. „Já sama bych do toho znovu bez podnikatelského plánu nešla. Bylo to riskantní, ale měla jsem podporu v muži, který mi veškeré vybavení prakticky vyrobil a tím snížil potřebu investice. Navíc jsem věděla, že v Jižních Čechách nemám prakticky konkurenci. To byly dvě velké výhody. Jediné co tedy v současnosti řeším, je neustále se zvyšující cena skla.“
Náročnost výroby je ovšem faktorem, který zásadně ovlivňuje cenu výrobků a konkurenceschopnost živnostníka. Ti co měli možnost vidět skláře figurek v akci, jistě uznají, že ceny za tyto malé a detailně propracované výrobky nejsou přehnané a ve většině případů ani nedosahují toho, co by si podnikatel za výrobu zasloužil. Problematika prodeje je ovšem složitá. Výkupní ceny maloobchodníků podobných předmětů jsou nízké a nedokáží pokrýt ani výrobní náklady výrobce. Muselo by z jejich strany dojít ke zdražení, čímž by se ale výrobek stal neprodejným. Paní Halová tak prakticky prodává nejčastěji ze dvora nebo přes internet. Dále dodává: „Ven do obchodů v této době nedodávám. Jezdím jen po akcích, kde mohu předvádět – tedy dělat výrobky na místě. Nemohla bych jet někam, kde budu jen 8 hodin postávat. Pro lidi je samotná výroba velice zajímavá a můžu říct, že pokud mě vidí dělat výrobky, pak lépe ocení mou práci a pochopí i cenu výrobku. Kolikrát se stalo, že mi pak zákazník dával i více peněz, než jsem si původně řekla.“ , I paní Halová přemýšlí o expanzi své výroby, ale sama si uvědomuje překážky, které jí brání pokročit dále: „ Z finančního hlediska je provoz nerentabilní, spíše do práce stále vkládám vlastní finanční prostředky. Je to ale moje chyba, kdybych se věci více věnovala, jde to výrazněji lépe. Často přemýšlím o zavedení internetového obchodu. Pomohlo by to v mnoha směrech, dokonce by bylo možné i zvýšit prodejní cenu výrobků. Mé plánování vždy ale skončí nad praktickou stránkou věci. V současnosti se totiž nemohu vzdát restaurování a kdybych zavedla internetový obchod, bála bych se, že bych nemohla splnit oba závazky. Nejspíš bych nebyla schopná uspokojit veškerou poptávku a přání zákazníků. Proto se v současnosti spíše snažím o exkluzivní výrobu a své výrobky diverzifikovat. Mám ráda, když jsou mé výrobky perfektní, nedotažená věc mne netěší.“
Vztah podnikatele k okolnímu prostředí[editovat | editovat zdroj]
„Sklářská i restaurátorská činnost mají na venkově tradiční roli a postavení“, říká paní Hálová. „S obcí proto máme dobrý vztah a život jinde ve větším městě si už ani neumíme představit. Pro obci děláme mnoho, opravujeme např. kapličky a památky v obci, nebo místním dětem umožňuji 1x týdně vyzkoušet si sklářskou výrobu. Ráda podobné věci podporuji“, dodává paní Hálová.
Doporučení a inspirace[editovat | editovat zdroj]
Dle slov paní Hálové podpora začínajících podnikatelů obecně neexistuje a brání tak rozvoji této důležité ekonomické skupiny. „Začátky jsou těžké a dnešní systém hází podnikatelům klacky pod nohy. O malé podnikatele není zájem, administrativa je složitá a bez zkušeností to nejde zvládnout. Doporučila bych, aby obce začaly s místními podnikateli více spolupracovat, vyslechly si a podpořily jejich podnikatelské záměry a pomohly jim např. s místem podnikání. Také by byla dobrá větší informovanost, nebo existence sítě, do které by se podnikatelé mohli zapojit a vyměňovat si zkušenosti a informace.“
Pozitiva a negativa podnikání na venkově[editovat | editovat zdroj]
„Na venkově se podnikat dá, ale člověk musí být soběstačný – nebo mít alespoň něco do začátku. Nelze být závislý čistě na prodeji. Problematická je samozřejmě izolovanost venkova, malá kupní síla a s tím spojený odbyt výrobků. To je ovšem dobře řešitelné pomocí internetu, který je v současnosti kvalitním a téměř nezbytný propagačním nástrojem. Podnikatel na venkově musí využít všechny dostupné cesty a nástroje k tomu, aby byl úspěšný. Velkou roli také hraje sezónnost. Určitě je podnikání na venkově složitější, ale zase je zde prostor pro tradiční výrobu a to je něco, co se dá využít k prospěchu malých podnikatelů.“
Média a propagace[editovat | editovat zdroj]
Propagace je pro paní Hálovou důležitým aspektem podnikání. Své výrobky propaguje na internetu a pomocí Regionální značky, která jí byla v minulosti udělena a která jí pomáhá nacházet nové zákazníky a udržet kontakt s trhem – a to nejen se zákazníky, ale i s pořadateli tradičních trhů a starosty malých obcí.
Tato stránka vznikla za podpory fondů EHP a Norských fondů - Program Spolupráce škol a stipendia (CZ07)
