|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| '''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[ekosystém|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus|technocentrického]] a [[antropocén|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém|ekosystémů]]. | | '''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'') |
|
| |
|
| Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cs:druh (biologie)|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[evoluce|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cs:Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].
| | V přípravě |
| | |
| Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cs:společenstvo|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
| |
| Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cs:environmentální etika|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>
| |
|
| |
|
| Sustainopreneurship (a portmanteau of sustainability and entrepreneurship) is the use of business organizing to solve problems related to social and environmental sustainability. It is a “business with a cause” - where world problems are turned into business opportunities by deployment of sustainability innovations. It is similar to social entrepreneurship.[1] | | Sustainopreneurship (a portmanteau of sustainability and entrepreneurship) is the use of business organizing to solve problems related to social and environmental sustainability. It is a “business with a cause” - where world problems are turned into business opportunities by deployment of sustainability innovations. It is similar to social entrepreneurship.[1] |
Aktuální verze z 30. 5. 2016, 19:19
Technocentrismus (anglicky: technocentism)
V přípravě
Sustainopreneurship (a portmanteau of sustainability and entrepreneurship) is the use of business organizing to solve problems related to social and environmental sustainability. It is a “business with a cause” - where world problems are turned into business opportunities by deployment of sustainability innovations. It is similar to social entrepreneurship.[1]
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Technocentrism na anglické Wikipedii.
- O’Riordan, T. 1981. Ecocentrism and Technocentrism. (pp. 32-40) In Smith, MJ (ed) Thinking through the Environment. A Reader. Open University Press, Routledge and Milton Keynes, London.