Spor o modernizaci Elektrárny Prunéřov: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
*Procházková Z., Sociální a environmentální souvislosti plánované modernizace hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Diplomová práce, FSS MU Brno. [http://is.muni.cz/th/218865/fss_m/Diplomova_prace.pdf Dostupné online] | *Procházková Z., Sociální a environmentální souvislosti plánované modernizace hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Diplomová práce, FSS MU Brno. [http://is.muni.cz/th/218865/fss_m/Diplomova_prace.pdf Dostupné online] | ||
{{licence cc| | {{licence cc|Lehečková, Tereza}} | ||
{{ | {{TAČRAA}} | ||
Aktuální verze z 4. 2. 2015, 21:25
| Spor o modernizaci Elektrárny Prunéřov | |
 | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Místo a rozsah | Součást obce Kadaň, okres Chomutov, rozsah mezinárodní (zapojení se Mikronésie) |
| Téma | Znečištění ovzduší, skleníkové plyny a klimatická změna |
| Princip konfliktu nebo spolupráce | Spor o nejlepší možný způsob modernizace |
| Časový údaj | 2008-současnost |
| Komunikace | |
| Probíhá komunikace? | probíhá |
| Jaká je komunikace | konfliktní |
| Forma komunikace | zprostředkovaná i tváří v tvář |
| Úloha vědy a vědců | |
| Vypracovávání studií pro obě strany sporu | |
| Výsledek | |
| Kauza | nedořešena |
| Dopad na žp | negativní |
| Dopad na místní komunitu | negativní |
| Kontakt | |
| ČEZ Prunéřov | |
Podstata případu[editovat | editovat zdroj]
V dubnu 2007 schválila rada společnosti ČEZ kompletní obnovu elektrárny Prunéřov II – modernizaci tří ze stávajících pěti bloků elektrárny, které jsou v provozu.
MŽP vrátilo ČEZu projekt přepracovat a doplnit dokumentaci o další varianty navrhovaných technologií, které by měly vyšší účinnost, než navrhovaných 38 %. Ministr Martin Bursík se tehdy několikrát vyjádřil, že ČEZ by měl předložit variantu s nejlepší dostupnou technologií (BAT) a tu i použít, jinak by provoz elektrárny neměl být obnoven.
Od poloviny roku 2008 se do kauzy zapojuje EPS a Greenpeace a v procesu EIA požadují použití BAT, které požadují čistou energetickou úspěšnost 42–45 %. ČEZ zpracoval novou dokumentaci, ale ani ta neobsahovala použití BAT s odůvodněním, že účinnost 42 % není z hlediska vstupních podmínek technicky a ekonomicky dostupné.[1]
V prosinci 2009 se konalo veřejné projednání záměru za účasti zástupců ČEZ a zpracovatelů dokumentace a jeho posudků, zástupci dotčených samosprávních celků, občanská sdružení a veřejnost. Proběhla více jak tří hodinová debata. Tímto projednáním bylo ukončeno připomínkování a veřejné projednávání a dokumentace byla shledána jako dostatečná. MŽP však vydání rozhodnutí odložilo, jelikož do probíhajícího schvalovacího procesu zasáhly Federativní státy Mikronésie a požádaly o vypracování posouzení vlivu na životní prostředí, které přesahuje hranice státu.
Proces EIA nakonec skončil schválením záměru. Povolení udělila ministryně životního prostředí Rút Bízková po dohodě s ČEZ, že emise, které bude Prunéřov II vypouštět navíc kvůli nepoužití BAT, ušetří firma v jiných svých zdrojích. Ke snížení emisí sice dojde, ale podle neziskových organizací by jejich snížení mělo a mohlo být ještě větší pokud by byly použity BAT.[1]
Jedním z kompenzačních opatřeních, které ČEZ uvádí, je odstavení elektrárny Prunéřov I v roce 2018. Druhým opatřením je převedení jednoho z bloků Prunéřova II do omezeného provozu v roce 2016. Toto opatření však EPS, Greenpeace a Chomutov pod pokličkou ČEZ označili za absurdní neboť vyřazení elektrárny Prunéřov I v roce 2015 je už dlouhodobě součástí strategie ČEZu pro nedostatek uhlí.
V dubnu 2011 stavební úřad v Kadani vydal územní rozhodnutí a modernizace elektrárny Prunéřov II probíhá podle původního návrhu společnosti ČEZ.
Aktéři - místní hráči[editovat | editovat zdroj]
Proti modernizaci bez BAT[editovat | editovat zdroj]
- Ekologický právní servis (EPS) – snaží se zastavit projekt modernizace elektrárny Prunéřov II, který by způsobil neefektivní využití uhlí a zbytečně vyšší emise skleníkových plynů a dalších škodlivých látek
- Greenpeace – dlouhodobě bojuje proti snahám o prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách
- Chomutov pod pokličkou ČEZ - občanské sdružení občanů okresu Chomutov, vydalo petici, ve které požaduje aby ČEZ při plánované obnově elektrárny Prunéřov II použil nejlepší dostupnou technologii pro nová *zařízení s čistou účinností min. 42 %
- Federativní státy Mikronésie - požádaly o vypracování posouzení vlivnu na životní prostředí, které přesahuje hranice státu
- Nadační fond proti korupci – v médiích vystupuje především člen správní rady Karel Randák, nejedná se o modernizaci ale o miliardový tunel, s odvoláním an úřední dokumentaci tvrdí, že uhlí je v těžené oblasti jen do roku 2032, zatímco pro návratnost investice by bylo nutné dodávat uhlí až do období 2039-2044
Pro modernizaci bez BAT[editovat | editovat zdroj]
- Společnost ČEZ
Komunikace[editovat | editovat zdroj]
- Komunikace mezi aktéry probíhala zprostředkovaně i tváří v tvář. V prosinci 2009 se konalo veřejné projednání záměru za účasti zástupců ČEZ a zpracovatelů dokumentace a jeho posudků, zástupci dotčených samosprávních celků, občanská sdružení a veřejnost a proběhla více jak tří hodinová debata.[2]
- Během diskuze o povahu modernizace probíhala čilá komunikace aktérů skrze média a to i formou přímých debat.
- Greenpeace také uspořádalo několik protestních happeningů přímo před elektrárnou Prunéřov.[3]
Úloha vědy a vědců[editovat | editovat zdroj]
Při sporu o modernizaci Prunéřova se jedná o spor především politický, než vědecký. Vědecké poznatky byly používány oběma stranami pro argumentaci ohledně množství vypouštěných emisí nebo účinnosti různých technologií. Explicitně se ale vědecká obec jako aktér konfliktu nezapojovala. Úloha vědců při zpracování posudku EIA a studie norské konzultační společnosti Det Norske Veritas.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
I přes několikaleté jednání a snahám přimět ČEZ aby k modernizaci použil BAT se k tomuto kroku ČEZ nerozhodl. V roce 2011 pak Rút Bízkova jako ministryně MŽP udělila ČEZu povolení pro stavbu nicméně za splnění kompenzačních opatřeních, která by měla nahradit emise skleníkových plynů vypuštěných elektrárnou zbytečně navíc. EPS a další organizace a občanská sdružení však upozornily na nesmyslnost, nevymahatelnost a nedokazatelnost navržených opatření. Rozhodnutí MŽP kritizovali a i když modernizace elektrárny již probíhá, není podle EPS jisté, že k provozu získá potřebná povolení
Odkazy/Literatura[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1,0 1,1 Procházková Z., Sociální a environmentální souvislosti plánované modernizace hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Diplomová práce, FSS MU Brno. Dostupné online
- ↑ Například http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/182668-na-modernizaci-prunerova-muze-stat-prijit-az-o-desitky-miliard/ [Staženo 15. 1. 2015]
- ↑ Například http://www.greenpeace.org/czech/cz/news/Jak-zachranovat-Arktidu-v-severnich-Cechach/ [Staženo 15. 1. 2015]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Procházková Z., Sociální a environmentální souvislosti plánované modernizace hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Diplomová práce, FSS MU Brno. Dostupné online
