Kauza Turawa: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox případ
{{Infobox případ
|obrázek    = JezioroTurawskie01.jpg
|obrázek    = JezioroTurawskie01.jpg
Řádek 11: Řádek 9:
|forma komunikace = Tváří v tvář, zprostředkovaná, za pomoci formální korespondence a konferencí
|forma komunikace = Tváří v tvář, zprostředkovaná, za pomoci formální korespondence a konferencí
|trvání      = Konec 90. let 20. století – dosud
|trvání      = Konec 90. let 20. století – dosud
|dořešena    = Nedořešena
|dořešena    = nedořešena
|dopad na žp    = Závažné ohrožení znečištěním vody a sedimentů, a zároveň kvůli nemožnosti koupání - menší antropogenní tlak na přírodu na březích nádrže
|dopad na žp    = Závažné ohrožení znečištěním vody a sedimentů, a zároveň kvůli nemožnosti koupání - menší antropogenní tlak na přírodu na březích nádrže
|dopad na komunitu      = Ztráta příležitostí pro regionální ekonomiku, omezení možností využití nádrže
|dopad na komunitu      = Ztráta příležitostí pro regionální ekonomiku, omezení možností využití nádrže
Řádek 102: Řádek 100:
*Orlická nádrž (odkaz na kauzalní případ v rámci envi wiki)
*Orlická nádrž (odkaz na kauzalní případ v rámci envi wiki)


{{TAČR}}
{{TAČRAA}}

Aktuální verze z 4. 1. 2019, 08:48



Kauza Turawa
Základní informace
Místo a rozsah Turawská nádrž, Slezsko, Polsko
Téma Eutrofizace vody a toxické sedimenty, ohrožení přírody a lidského zdraví
Princip konfliktu nebo spolupráce Rozdíl v názoru na zodpovědnost, metody řešení problému a využívání přírodních zdrojů
Časový údaj Konec 90. let 20. století – dosud
Komunikace
Probíhá komunikace? Probíhá
Jaká je komunikace Smíšená
Forma komunikace Tváří v tvář, zprostředkovaná, za pomoci formální korespondence a konferencí
Úloha vědy a vědců
Konzultační úloha, bez přímého rozhodování
Výsledek
Kauza nedořešena
Dopad na žp Závažné ohrožení znečištěním vody a sedimentů, a zároveň kvůli nemožnosti koupání - menší antropogenní tlak na přírodu na březích nádrže
Dopad na místní komunitu Ztráta příležitostí pro regionální ekonomiku, omezení možností využití nádrže
Kontakt

Podstata případu[editovat | editovat zdroj]

Turawská přehrada, běžně známá jako Turawské jezero je situovaná ve vojvodství Opole, v regionu Opolského Slezska, v Polsku. Vodní nádrž o rozloze 22 km2, maximalní hloubce 13 m a objemu 108 mil. m3, byla utvořena na řece Malá Pěna, přítoku Odry, v letech 1933-1939 s cílem retence a regulace hladiny vody[1]

Za tímto účelem byla vystavěna přehradní hráz ve výši 13 m a bylo zlikvidováno několik vesnic. Během let kolem nádrže obklopené lesy vznikla rekreační střediska a její okolí se stalo oblíbeným místem pro odpočinek a rekreaci, např. plachtění, zejména občanů z regionů Opolského a Horního Slezska. Na odtoku z nádrže se provozuje vodní elektrárna s kapacitou 1,2 MW.

Kvůli systematickým odtokům nečištěných odpadních vod z domů, statků a rekreačních středisek do nádrže, na konci 80. let, se stala závažným problémem eutrofizace. Během léta, kdy teplota vody stoupá, kvetou sinice a hygienická služba stanoví často zákaz koupele. V průběhu let způsobilo pravidelné kvetení fytoplanktonu spolu se socio-ekonomickými změnami vyvolanými transformací systému krach části rekreačních středisek.

Nicméně snížení turistického ruchu na březích a tím pádem také menší antropogenní tlak umožnily vznik divočiny a spontánní přírodní obnovu ekosystémů a vytvořily se lepší podmínky pro hnízdění ptáků. V roce 2008 byla na ploše 2 125 ha, zahrnující okolí Turawské nádrže, stanovena ptačí oblast (Special Protection Area) PLB160004 "Turawská nádrž", a tímto způsobem se oblast stala součástí sítě Natura 2000. Vyskytuje se zde minimálně 24 druhů ptáků z přílohy I Směrnice o ptácích a hodnotná stanoviště rostlin. Území patří mezi nejdůležitější stanoviště stěhovavých ptáků v Opolském Slezsku a je součástí biokoridorů. Ptačí oblast se shoduje s CHKO „Stobrawsko-Turawské lesy“[2] Samotná nádrž plní navíc důležitou úlohu pro místní rybaření.

Nádrž plní také retenční úlohu. Bohužel silné pohyby hladiny vody jsou závažným ohrožením pro stanoviště ptáků, zejména v době hnízdění. Mezí další hrozby patří odstraňování keřů a stromů na březích nádrže, rozvoj technické infrastruktury, odpadní vody a pytláctví.[3]

Na základě vědeckých výzkumů je hlavní příčinou eutrofizace nádrže fosfor pocházející z nečištěné nebo nedostatečně čištěné odpadní vody a kaly z průmyslu a výrobních podniků, domácností a rekreačních středisek[4] Odpadní vody se dostávají do nádrže řekami Malá Pěna, Libawa a přímo z okolí nádrže.[5] Hospodaření s odpadními vodami v okolí nádrže ve velké míře bylo a do určité míry stále je založeno na žumpách. Není potřeba zmiňovat, že septiky často netěsní a splašky, místo do čistíren, jsou vypouštěné do lesů nebo do okolních příkopů.

Kvalitu vody dále ohrožuje dešťová voda tekoucí ze silnic, náměstí a čerpacích stanic a chemizace zemědělství. Ohrožení se týká povrchových i podzemních vod, třeba podzemní pleistocenské nádrže číslo 334 (GZWP 334). Kvůli zónám hydrogeologického kontaktu je nádrž 344 spojená se strategickou nádrží 333 (GZWP 333), zásobující vodou Opolské vojevodství (kraj).[6]

Další závažný problém jsou miliony tun sedimentů, které kromě dalších množství fosforu obsahují i těžké kovy (zejména olovo a kadmium), které jsou desítky let vypouštěné spolu s průmyslovými odpadními vodami z oceláren, chemického průmyslu, galvanizoven apod. z Opolského a Horního Slezska do povodí Malé Pěny.

Aktéři – místní hráči[editovat | editovat zdroj]

  • Správa povodí s ústředím ve Vratislavi (Regionalny Zarząd Gospodarki Wodnej we Wrocławiu): Nádrž vlastní stát a řídí ji Správa povodí, která má pravomoc rozhodnout ohledně opatření pro očištění vody v nádrži. Povodí navrhuje např. stavbu další, „vstupní“ nádrže, která by pomohla zmenšit koncentraci znečištění[7] V poslední době (2014) v rámci regulace vody Správa povodí navrhla také snížení hladiny vody v nádrži v období léta, bohužel bez ohledu na ptačí hnízdiště, Nature 2000, a protesty rybářů.
  • Věřejná správa vojvodství (kraje) Opole: zdůrazňuje, že bylo postaveno hodně nových čistíren v povodí Malé Pěny a kolem nádrže a bylo do toho investováno několik milionů PLN z prostředků obce, Evropské unie, a dalších.[8] Slibují zajištění dalších prostředků přidělených v rámci Operačního programu infrastruktura a životní prostředí na vylepšení vodního hospodářství a nakládání s odpadními vodami v regionu.
  • Veřejná správa Slezského vojvodství (kraje): zdůrazňuje, že byly postavené nové čistírny v povodí Malé Pěny ve Slezském vojvodství.
  • Veřejné správy místních obcí, mezi nimi Obec Turawa: zdůrazňuje, že v obci byly postavené nové čistírny, a žádá po Správě povodí další řešení.
  • Vojvodské (krajské) inspektoráty životního prostředí v Opolí a Katovicích (Wojewódzkie Inspektoraty Ochrony Środowiska w Opolu i Katowicach) - součást národního systému monitoringu životního prostředí; instituce monitorující ve vojvodstvích mimo jiné kvalitu vody: Odborníci z inspektorátů tvrdí, že kvalita vody v nádrži se zlepšuje.[9]
  • Regionální správa ochrany životního prostředí v Opoli: (Regionalna Dyrekcja Ochrony Środowiska w Opolu): schvaluje projekty s ohledem na dopad na životní prostředí, rozhoduje např. zda určitý projekt vyžaduje posuzování vlivů na životní prostředí.
  • Polský rybářský svaz, oblast Opole (Okręg PZW w Opolu) – nesouhlasí se snížením hladiny vody v nádrži během letních měsíců, a to kvůli nepříznivému dopadu na ichtyofaunu nádrže. Žádá provedení spolehlivého vědeckého výzkumu o dopadu tohoto vodního hospodářství na faunu a flóru nádrže.[10]
  • Průmysl a provozovny lokalizované v povodí Malé Pěny: V zájmu průmyslu je snižovaní nákladů spojených s čištěním odpadních vod a dodržením práva životního prostředí.
  • Atmoterm, konzultační podnik v oblasti životního prostředí: ve zpracovaném Programu ochrany životního prostředí pro Obec Turawa doporučuje mimo jiné: omezení použití umělých hnojiv, pesticidů a herbicidů; vytváření přírodních ochranných pásem podél vodních toků, tvorbu mokřadů pro vstupní čištění vody; obnovu meandrů řek a starých říčních ramen, s cílem zvětšení přírodní kapacity řek pro samočištění; prosazení zákazu depozice škodlivých a nebezpečných látek, aeraci, stanovení podmínek používání vod různými uživateli a určení hierarchie potřeb; a další.[11]
  • Sdružení pro ekologické technologie SILESIA v Opoli (Stowarzyszenie Technologii Ekologicznych SILESIA), nezisková organizace specializovaná na technicko-environmentalní expertizy: upozorňuje, že klíčové je správné čištění odpadních vod v povodí Malé Pěny a kolem nádrže, a dokud je přísun stále nového fosforu, nemá smysl čištění dna nádrže, ani žádné jiné chemické opatření. Sdružení také upozorňuje, že současné a nově stavěné čistírny odpadních vod neodstraňují dostatečně fosfor. Navíc tvrdí, že kvůli pohybům hladiny vody a přísunu stále nového množství fosforu, nemají smysl ani aeratory.[12]
  • Nezávislý, občansko-přírodovědný portál Eko.opole.pl: Plní úlohu v upozorňování na problémy spojené s životním prostředím. Podporuje stanovisko Sdružení SILESIA, že klíčové je správné čištění odpadních vod, a kritizuje návrhy použití chemického preparátu. Upozorňuje, že řešení pomocí chemických látek není dlouhodobé, když je stále přísun nového fosforu, a navíc vyžaduje obrovské náklady.[13]
  • Veřejnost: zahrnuje různé skupiny s různými zájmy, např. občany bydlící v obcích v přímém okolí nádrže, bydlící dále od nádrže, ale v povodí Malé pěny, občany zavislé na pitné vodě z ohrožené podzemní nádrže, zemědělce, vlastníky rekreační infrastruktury, zaměstnance a potenciální zaměstnance rekreační infrastruktury, vlastníky chat, nově přistěhované občany z města, turisty, atd. Mezi zájmy různých skupin patří platit co nejméně za vyvážení žump nebo služby spojené s kanalizací, provozovat efektivní zemědělství s co nejnižšími náklady, více pracovních míst a možností k podnikaní, lepší podmínky pro rybáření, a lepší kvalita vody a životního prostředí.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Všichni aktéři souhlasí, že by se nádrž měla nějak revitalizovat, ale mají odlišný názor jakým způsobem by se to mělo udělat, kdo je za další opatření zodpovědný a kdo by to měl financovat.

Mezi návrhy prosazované aktéry patří:

  • vytažení a vyvezení sedimentů nákladní dopravou
  • zakrytí sedimentů nepropustnou vrstvou, vytvoření druhého dna
  • deaktivace sedimentů pomocí chemických látek
  • odstraňování sinic z povrchu vody pomocí preparátu, který paralizuje dýchací systém sinic, které mrtvé spadnou na dno nádrže. Postřik by se prováděl na povrch vody a okolí nádrže. Je možné, že by se musel systematicky opakovat http://serwisy.gazeta.pl/wyborcza/1,68586,3125316.html
  • instalace aerátorů (jednou z variant je vykácení části okolních lesů odůvodněné zlepšením větrných podmínek pro aerátory)
  • stavba menší, „vstupní“ nádrže, nebo aktivace nečinné nádrže
  • soustředění se na odstraňování fosforu z odpadních vod a ekologická edukace občanů
  • omezení používání umělých hnojiv, pesticidů a herbicidů a tvoření přírodních ochranných pásem podél vodních toků a mokřadů pro vstupní čištění vody
  • zvětšení kapacity nádrže, řek a okolních pozemků pro samočištění (diversifikace břehů nádrže, renaturizace řek, obnova mokřadů, apod.)
  • vylepšení legislativy: např. zákaz depozice škodlivých a nebezpečných látek, stanovení podmínek použití vod různými uživateli
  • a jiné

Konalo se několik konferencí týkajících se revitalizace nádrže, kterých se zúčastnili zastupitelé věřejné správy, Správy povodí, Inspektorátů a další. Zdá se ale, že neprobíha mnoho diskuzí s veřejností.

Úloha vědců a konzultantů[editovat | editovat zdroj]

  • Zpracování mnoha zpráv, článků a posudků různé kvality a občas i vzájemně v rozporu, vědci z několika institucí a univerzit a konzultanty různých firem, týkající se příčin a zdrojů eutrofizace, ohrožení podzemních vod atd.
  • Zdá se, že chybí vědecké posudky z oblasti ekologie ohledně vlivu různých řešení na ekosystémy nádrže a okolí, včetně ichtiofauny, míst hnízdění ptáků, atd.
  • Účast některých vědců na konferencích tykajících se nádrže.
  • Konzultační úloha, bez přímého rozhodování

Závěr[editovat | editovat zdroj]

  • Kauza je nedořešená. Květy fytoplanktonu se zatím nepodařilo odstranit.
  • Navzdory nemožnosti koupání se v nádrži, turiste oblast pořád navštěvují, zejména okolní lesy, na procházky a cyklistické exkurze. Čistá voda by ale pomohla s revitalizací rekreačních středisk a turistického sektoru. Podmínkou úspěchu je rozvoj turistiky na základě podmínek udržitelného rozvoje a nejvyšších ekologických standardů ochrany přírody (ochrany hodnotných stanovišť fauny a flory, čištění odpadních vod z rekreačních středisk, atd.)
  • Pro vyřešení eutrofizace je nutné řešit problém odpadních vod strategicky-
  • Další otázkou je jak vyřešit problém toxických sedimentů bez negativního dopadu na životní prostředí, zdraví a podzemní nádrže (včetně strategické nádrže zásobující vodou vojevodství)-

Odkazy/Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

O nádrži a okolí

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Různé návrhy řešení
Více o problému

Viz podobný kauzální případ v České republice:

  • Orlická nádrž (odkaz na kauzalní případ v rámci envi wiki)