Kauza Datacentrum Lefdal Mine: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 50: | Řádek 50: | ||
* [http://www.lefdalmine.com/upload/bruker/dokumenter/Lefdal_Mine_Datacenter.pdf Informační brožura o Centru] | * [http://www.lefdalmine.com/upload/bruker/dokumenter/Lefdal_Mine_Datacenter.pdf Informační brožura o Centru] | ||
* [http://www.youtube.com/v/C7McaM7ioAg Informační video] | * [http://www.youtube.com/v/C7McaM7ioAg Informační video] | ||
{{MOSUR}} | |||
Aktuální verze z 28. 4. 2014, 13:59
| Kauza Datacentrum Lefdal Mine | |
 | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Místo a rozsah | Norsko |
| Téma | Udržitelné technologie |
| Princip konfliktu nebo spolupráce | Podíl výpočetní techniky na globální změně klimatu |
| Časový údaj | 2011 - dosud |
| Komunikace | |
| Úloha vědy a vědců | |
| Výsledek | |
| Kontakt | |
| Stránky projektu | |
[[Kategorie:Kauza {{{dořešena}}}]]
Podstata případu[editovat | editovat zdroj]
Co se stalo, odkud a kam to vedlo[editovat | editovat zdroj]
- Výpočetní technika dnes spotřebuje cca 2 % celosvětové produkce energie[1], ve vyspělých zemích spotřebuje dnes výpočetní technika přes 10 % spotřeby elektřiny[2]. Velký podíl na této spotřebě mají datová úložiště a výpočetní centra - tzv. serverové farmy. V těchto centrech se spotřebuje na vlastní výpočty jen část dodané energie, různě velká část energie je třeba na chlazení výpočetní techniky, tvorbu vhodného klimatu atd.
O co v PS jde a z jakého úhlu případ popisujeme[editovat | editovat zdroj]
- V Lefdalu bude využit starý důl pro výpočetní centrum, které bude mít špičové parametry jak z ekonomického, tak z ekologického hlediska
- Velmi nízké celkové náklady:
- Nízká cena energie - cena elektřiny je v Norsku jedna z nejnižších v Evropě
- Nízké náklady na chlazení - technika bude chlazena vodou z hlubokého fjordu v bezprostřední blízkosti dolu
- Nízké náklady na prostor - díky využití starého dolu s velmi vhodnou strukturou velkých chodeb
- Ekologické zdroje energie
- V blízkosti centra dvě vodní elektrárny a jedna větrná elektrárna - schopné nezávisle zásobovat centrum i v případě zhroucení národní sítě
- Díky vodnímu chlazení a dalším opatření velmi dobrý Indikátor energetické efektivity
Průběh (stručně)[editovat | editovat zdroj]
- V jednotlivých etapách dle politického režimu (popsat)
Aktéři – místní hráči[editovat | editovat zdroj]
- Norská vláda (Ministerstvo pro státní správu, reformy a inovace, Ministerstvo průmyslu a obchodu)
- Soukromé podniky (IBM)
- Akademická sféra - Univerzita Oslo, Univerzita Trondheim
- Místní samospráva
Role jednotlivých aktérů v průběhu popisovaného případu[editovat | editovat zdroj]
- (popsat)
Úloha vědy a vědců[editovat | editovat zdroj]
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Dopady na region a/nebo místní komunitu, vč. pozitivních a negativních aspektů UR[editovat | editovat zdroj]
- Prakticky žádný vliv na životní prostředí
- Zero Carbon technologie
- Zvýšení zaměstnanosti v regionu
Podstatné a nepodstatné faktory, které ovlivnily současný stav[editovat | editovat zdroj]
- Bouřlivý rozvoj výpočetní techniky,
- Problémy globální změny klimatu
Zobecnění principů spolupráce či konfliktu aktérů[editovat | editovat zdroj]
- Zajímavé řešení pro velká výpočetní centra
Případně srovnání s obdobnými případy[editovat | editovat zdroj]
- Existují i jiná řešení "zelených" výpočetních center, například centra společnosti Google[3]
Odkazy/Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.newscientist.com/blogs/onepercent/2011/10/307-gw-the-maximum-energy-the.html
- ↑ Mills, M.P. (1999). The Internet Begins with Coal. Green Earth Society, USA.
- ↑ http://www.google.com/about/datacenters/
Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje
<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->