Kořenová čistírna odpadních vod: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]
[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]


== '''Definice''' ==
==Definice==
Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].<ref>Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5</ref>
Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace|vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí pomocí [[w:cs:mikroorganismus|mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs:Rostliny|rostlin]].<ref>Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5</ref>


=='''Základní charakteristika'''==
==Základní charakteristika==
Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:
Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:


* [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami
*[[wikipedia:cs:Mokřad|mokřady]] s plovoucími rostlinami


* mokřady se [[submerzními]]  (ponořenými) rostlinami
*mokřady se [[submerzní]]mi (ponořenými) rostlinami


* mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami
*mokřady s [[emerzní]]mi (vynořenými) rostlinami




Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:
Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:


* mokřady s povrchovým tokem  
*mokřady s povrchovým tokem


* mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem  
*mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem


* mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem
*mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem






Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž  základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]]  poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím  tak,  aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].<ref>Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.</ref>  
Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž  základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs:Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs:Substrát|substrát]]  poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs:Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím  tak,  aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.<ref>Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.</ref>  




[[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]
[[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]


=== Předčištění ===
===Předčištění===
V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].
V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].




=== Filtrační lože ===
===Filtrační lože===


Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.
Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.
Řádek 40: Řádek 40:




=== Vegetace ===
===Vegetace===


V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:
V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:


* [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]
*[[w:cs:Rákos|Rákos obecný (Phragmites australis)]]
*[[w:cs:Typha latifolia|Orobinec širokolistý (Typha latifolia)]]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)]


* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]
 
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)]
 
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]
   
   
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]
   
   
* [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]
*[[w:cs:Skřípinec|Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]
   
   
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]


* [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]


* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]




Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.
Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.


== '''Použití''' ==
==Použití==
Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m<sup>2</sup>, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m<sup>2</sup> na 1 EO.  Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlních vod]].
Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentní obyvatel|ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m<sup>2</sup>, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m<sup>2</sup> na 1 EO.  Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlní vody|důlních vod]].


== '''Současný stav v ČR''' ==  
==Současný stav v ČR==  
V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v  provozu asi 250..<ref> Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728</ref> Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.<ref>Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.</ref>
V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v  provozu asi 250..<ref>Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728</ref> Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.<ref>Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.</ref>
    
    
[[Soubor:rokvystavby.jpg]]
[[Soubor:rokvystavby.jpg]]




== '''Výhody a nevýhody''' ==
==Výhody a nevýhody==
 
*'''Výhody''':
*'''Výhody''':
**nenarušují ráz krajiny
**nenarušují ráz krajiny
Řádek 89: Řádek 88:
**čištění nelze tak snadno regulovat
**čištění nelze tak snadno regulovat


== Zdroje ==
==Zdroje==
<references/>
<references />




==Odkazy==


== Odkazy ==
===Související stránky===


=== Související stránky ===
*[[Znečištění vody]]
* [[Znečištění vody]]
*[[Ochrana vod]]
* [[Ochrana vod]]




===Externí odkazy===


=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]
*[http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]
*[http://www.grania.cz/korenova-cistirna Informace o kořenových čistírnách odpadních vod]
*[http://www.grania.cz/korenova-cistirna/funkce-korenove-cistirny/ Funkce kořenové čistírny]
*[http://www.grania.cz/korenova-cistirna/jak-postavit-korenovku/ Stavba kořenové čistírny]


* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]
[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]
* [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod]  
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]
[[Kategorie:Ochrana vod]]
* [http://www.grania.cz/korenova-cistirna Informace o kořenových čistírnách odpadních vod]
* [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/funkce-korenove-cistirny/ Funkce kořenové čistírny]
* [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/jak-postavit-korenovku/ Stavba kořenové čistírny]

Aktuální verze z 1. 12. 2020, 17:24

Kořenová čistírna v Koberovech

Definice[editovat | editovat zdroj]

Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají samočistící pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí pomocí mikroorganismů a za spoluúčasti rostlin.[1]

Základní charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:


Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:

  • mokřady s povrchovým tokem
  • mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem
  • mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem


Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny substrát poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.[2]


Kořenová čistírna odpadních vod

Předčištění[editovat | editovat zdroj]

V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.


Filtrační lože[editovat | editovat zdroj]

Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.

Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.


Vegetace[editovat | editovat zdroj]

V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:


Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 ekvivalentního obyvatele činí minimálně 5 m2, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m2 na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění důlních vod.

Současný stav v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..[3] Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.[4]


Výhody a nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • Výhody:
    • nenarušují ráz krajiny
    • jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek
    • jsou odolné vůči povodním
    • lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody
    • mají nižší náklady na údržbu


  • Nevýhody
    • mají velké nároky na plochu
    • musí mít mechanické předčištění
    • mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny dusíku a fosforu) z odpadních vod (tato nevýhoda je však řešena vylepšenými kořenovými čistírnami II. generace)
    • čištění nelze tak snadno regulovat

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5
  2. ↑ Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.
  3. ↑ Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728
  4. ↑ Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kořenová_čistírna_odpadních_vod&oldid=24894“