Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Zoogeografické oblasti: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (Editace uživatele „Eugeniowhitaker“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „K. Jančaříková“) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
Obr. Zoogeografické oblasti (obr. převzat z Wikipedie) | Obr. Zoogeografické oblasti] (obr. převzat z Wikipedie) | ||
Rozdělení světa na jednotlivé oblasti a podoblasti zavedli už v devatenáctém století významní britští přírodovědci a průkopníci poznání přírody Wallace a Lydekker. | Rozdělení světa na jednotlivé oblasti a podoblasti zavedli už v devatenáctém století významní britští přírodovědci a průkopníci poznání přírody Wallace a Lydekker. | ||
Aktuální verze z 8. 10. 2012, 19:24
Zoogeografické oblastiEditovat
Zoologové rozdělili suchozemský svět na šest zoogeografických oblastí :
- Palearktická oblast
- Nearktická oblast
- Etiopská oblast
- Orientální oblast (Indomalajská oblast)
- Australská oblast
- Neotropická oblast
Obr. Zoogeografické oblasti] (obr. převzat z Wikipedie)
Rozdělení světa na jednotlivé oblasti a podoblasti zavedli už v devatenáctém století významní britští přírodovědci a průkopníci poznání přírody Wallace a Lydekker.
Všimneme si rozdílu mezi makroekosystémy, které definovali zoologiové na základě rozšíření zvířat, především savců (zoogeografické oblasti), těch, které definovali botanici (biomy země) na základě rozšíření druhů rostlin. Příčinu rozdílů v množství makroekosystémů a v tom, kudy vedou hranice mezi nimi, musíme hledat v různé závisloti živočichů a rostlin na stanovišti a v jejich různé schopnosti překonávat bariéry.
V dnešní době se však názory na členění zoogeografických oblastí různí. Navíc se v důsledku antropogenní migrace rozdíly mezi nimi rychle stírají. Lze si představit, že za několik staletí budou kontinenty osídleny podobně. To ovšem povede k tomu, že mnohé druhy (především stenoektní, endemitní) vyhynout.
