36
editací
→Příklad realizace projektu: Zemědělská bioplynová stanice Drahobudice
| Řádek 123: | Řádek 123: | ||
Pro výrobu bioplynu je používána tzv. dvoustupňová technologie fermentace. Jedná se o dva fermentory typu „kruh v kruhu“. Tato technologie umožňuje větší efektivitu celkového procesu. Proces lze lépe řídit a případné problémy související s nevhodným množstvím nebo poměrem substrátů lze lépe řešit. K výrobě elektrické energie a tepla je použita kogenerační jednotka s elektrickým výkonem 526 kW a tepelným výkonem 566 kW. Dodávka vyrobené energie z bioplynové stanice je zajištěna prostřednictvím nové trafostanice, která je připojena do sítě firmy Středočeská energetika, a.s.. | Pro výrobu bioplynu je používána tzv. dvoustupňová technologie fermentace. Jedná se o dva fermentory typu „kruh v kruhu“. Tato technologie umožňuje větší efektivitu celkového procesu. Proces lze lépe řídit a případné problémy související s nevhodným množstvím nebo poměrem substrátů lze lépe řešit. K výrobě elektrické energie a tepla je použita kogenerační jednotka s elektrickým výkonem 526 kW a tepelným výkonem 566 kW. Dodávka vyrobené energie z bioplynové stanice je zajištěna prostřednictvím nové trafostanice, která je připojena do sítě firmy Středočeská energetika, a.s.. | ||
V roce 2009 bylo vyrobeno 4 081,330 MWh elektřiny, vlastní spotřeba (elektřina potřebná pro provoz bioplynové stanice) činila 496,794 MWh (asi 12,2%). Dodávka elektřiny do distribuční soustavy činila 3594,833 MWh.<ref name="Výkaz">Měsíční výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů''12/2009. Firemní podklady ZAS Bečváry a.s.''</ref> | V roce 2009 bylo vyrobeno 4 081,330 MWh elektřiny, vlastní spotřeba (elektřina potřebná pro provoz bioplynové stanice) činila 496,794 MWh (asi 12,2%). Dodávka elektřiny do distribuční soustavy činila 3594,833 MWh.<ref name="Výkaz">Měsíční výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů''. 12/2009. Firemní podklady ZAS Bečváry a.s.''</ref> | ||
Tepelné energie, které vznikají při kogeneraci jako druhotný produkt prozatím nejsou plně využity. V současnosti je příležitostně vytápěna sušárna dřeva. Do budoucna se plánuje vytápění stájových objektů pro krůty ve výkrmu a využití tepla pro dosoušení obilnin. | Tepelné energie, které vznikají při kogeneraci jako druhotný produkt prozatím nejsou plně využity. V současnosti je příležitostně vytápěna sušárna dřeva. Do budoucna se plánuje vytápění stájových objektů pro krůty ve výkrmu a využití tepla pro dosoušení obilnin. | ||
Fermentační zbytek (digestát) je využívaný jako organické hnojivo. | Fermentační zbytek (digestát) je využívaný jako organické hnojivo. | ||
| Řádek 130: | Řádek 132: | ||
==='''Ekonomické aspekty'''=== | ==='''Ekonomické aspekty'''=== | ||
Pro hodnocení ekonomické efektivnosti investice do bioplynové stanice můžeme | Pro hodnocení ekonomické efektivnosti investice do bioplynové stanice můžeme použít výpočet doby návratnosti. Prostá doba návratnosti T<sub>s</sub> (roky) se vypočítá podle vzorce:<ref name="Vašíček">Vašíček, J.:''Zásady ekonomického hodnocení energetických projektů''.TZB-INFO[online]. 2005-06-20 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z www:http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2565</ref> | ||
| Řádek 153: | Řádek 155: | ||
Údaje pro daný projekt: | Údaje pro daný projekt:<ref name="Výsledovka">Výsledovka BPS Drahobudice pro období 12/09''. 2010-01-25''</ref> | ||
Celkové náklady na pořízení investice: 63 000 000,- | Celkové náklady na pořízení investice: 63 000 000,- | ||
| Řádek 172: | Řádek 174: | ||
Tento výpočet však udává pouze statický pohled na investici. Neuvažuje se v něm ani s faktorem času, ani s časovou hodnotou peněz. | Tento výpočet však udává pouze statický pohled na investici. Neuvažuje se v něm ani s faktorem času, ani s časovou hodnotou peněz. | ||
Obecně pro bioplynové stanice platí, že doba návratnosti investice do 5 let je velmi dobrá a do 10 let přijatelná. Po 15 letech provozu dosáhne většina hlavních prvků bioplynové stanice své životnosti a je potřeba počítat s vyššími náklady na opravu a údržbu. | Obecně pro bioplynové stanice platí, že doba návratnosti investice do 5 let je velmi dobrá a do 10 let přijatelná. Po 15 letech provozu dosáhne většina hlavních prvků bioplynové stanice své životnosti a je potřeba počítat s vyššími náklady na opravu a údržbu.<ref name="Mužík">Mužík, O.; Abrham, Z.:''Využití a ekonomika bioplynových stanic v zemědělském podniku''. Praha: VÚZT. 2006 Dostupné z www: http://www.vuzt.cz/doc/ekonomika/BP_kejda_PDF.pdf?menuid=482</ref> | ||