Obchodovatelná práva na znečištění: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Obchodovatelná práva na znečištění ( | Obchodovatelná práva na znečištění (tradable allowances, tradable permits) jsou ekonomickým nástrojem, jehož cílem je kontrola množství znečištění a s pomocí ekonomické pobídky snížení množství znečišťujících látek (nejčastěji skleníkových plynů). <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu], Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> | ||
Za [[skleníkové plyny]] se považují oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N20), vodní páry (H2O), methan (CH4), ozon (O3) a freony. | |||
Tento systém obchodování s právy na znečištění byl jako první zaveden v USA a poprvé jej formuloval [[J. H. Dales]]. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu], Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> Obchodovatelných práv na znečištění se využívá nejen při snižování znečištění ovzduší, ale i při znečišťování vody (určování maximálního množství znečišťujících látek), dokonce i při rybaření (stanovování celkového přípustného množství vylovených ryb). Ovšem nejčastějším a nejznámějším jejich využití v oblasti ochrany ovzduší. <ref name="Tietenberg">Tietenberg, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?], FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref> Předmětem obchodování nejsou emisní látky, ale právo emitovat určité látky. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu], Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> | |||
== '''Základní rysy obchodovatelných emisních povolení''' == | |||
Abychom mohli využívat tento systém, je nutné, aby nějaká vyšší autorita stanovila cíl. Tento cíl může být ve formě buď celkového přípustného množství emisí, které lze emitovat za určitou dobu na určitém území nebo intenzity výstupu, snížení emisí na obyvatele. <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí], Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> Dále je nutné určit pravidla pro rozdělení emisních práv a následný proces obchodu s nimi mezi jednotlivými znečišťovateli. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu], Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> V případě, že dojde k porušení pravidel - např. znečišťovatelé, kteří překročí určené limity bez vlastnictví příslušného počtu povolenek jsou povinni zaplatit pokutu jejíž výše by převyšovala tržní hodnotu emisních práv. Svého závazku se ovšem nezbaví a převede se mu do dalšího období, kdy má možnost nakoupit emisní povolenky od subjektů, kteří jich mají více než sami potřebují. <ref name="Tietenberg">Tietenberg, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?], FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref> a zároveň ztratí právo účastnit se dalšího obchodování s právy??? | |||
=== Na jakém principu funguje tento systém? === | |||
=== Mechanismus úspory nákladů === | |||
== '''Formy obchodování''' == | |||
== '''Princip přidělování''' == | |||
Zákon č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů | |||
Verze z 11. 4. 2010, 16:52
Obchodovatelná práva na znečištění (tradable allowances, tradable permits) jsou ekonomickým nástrojem, jehož cílem je kontrola množství znečištění a s pomocí ekonomické pobídky snížení množství znečišťujících látek (nejčastěji skleníkových plynů). [1] Za skleníkové plyny se považují oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N20), vodní páry (H2O), methan (CH4), ozon (O3) a freony.
Tento systém obchodování s právy na znečištění byl jako první zaveden v USA a poprvé jej formuloval J. H. Dales. [1] Obchodovatelných práv na znečištění se využívá nejen při snižování znečištění ovzduší, ale i při znečišťování vody (určování maximálního množství znečišťujících látek), dokonce i při rybaření (stanovování celkového přípustného množství vylovených ryb). Ovšem nejčastějším a nejznámějším jejich využití v oblasti ochrany ovzduší. [2] Předmětem obchodování nejsou emisní látky, ale právo emitovat určité látky. [1]
Základní rysy obchodovatelných emisních povolení
Abychom mohli využívat tento systém, je nutné, aby nějaká vyšší autorita stanovila cíl. Tento cíl může být ve formě buď celkového přípustného množství emisí, které lze emitovat za určitou dobu na určitém území nebo intenzity výstupu, snížení emisí na obyvatele. [3] Dále je nutné určit pravidla pro rozdělení emisních práv a následný proces obchodu s nimi mezi jednotlivými znečišťovateli. [1] V případě, že dojde k porušení pravidel - např. znečišťovatelé, kteří překročí určené limity bez vlastnictví příslušného počtu povolenek jsou povinni zaplatit pokutu jejíž výše by převyšovala tržní hodnotu emisních práv. Svého závazku se ovšem nezbaví a převede se mu do dalšího období, kdy má možnost nakoupit emisní povolenky od subjektů, kteří jich mají více než sami potřebují. [2] a zároveň ztratí právo účastnit se dalšího obchodování s právy???
Na jakém principu funguje tento systém?
Mechanismus úspory nákladů
Formy obchodování
Princip přidělování
Zákon č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu], Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0
- ↑ 2,0 2,1 Tietenberg, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?], FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf>
- ↑ Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí], Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9